Ráno se vzbudím a přemýšlím o včerejší noci. Vždyť to není bill kterého znám z časopisu.
Věřím na pravou lásku to je jeho motto tak proč se hned na první den málem vyspí s holkou kterou zná necelý den?? Co když se chce jen pobavit jako to dělá mnoho kluků když vyjedou si na výlet.? Já se fakt v tom nevyznám.ale jedno vím jistě-něco k němu začínám cítit a myslím si že to není obyčejné kamarádství.
Vyjdu s pokoje a slyším povědomý hlas.
"víš eliz já se omlouvám za včerejšek…….ne to zní blbě….ahoj eliz víš co se včera stalo tak no víš…..jak to mám do prkna říct"slyším jak si bill připravuje řeč na schodišti. To je tak roztomilé ale když si uvědomím co vlastně říká tak mi probíhá hlavou. Proč by se chtěl omlouvat? Snad ho to nemrzí?!
"ahoj bille"řeknu když si všimne že ho poslouchám.
"co posloucháš cizí rozhovory." Asi ho to rozhodilo
"ráda poslouchám rozhovory které se týkají mě"
"jak dlouho tu stojíš?" díval se trochu vystrašeně.
"chvilku" odpovím ale dost zamračeně. Bojím se že mi řekne že to byl jen úlet.
"víš eliz rád bych ti chtěl něco vysvětlit ale bojím se že budeš zklamaná."díval se velmi vážně
"nemusíš nic říkat já jsem vše pochopila.víš pro mě to byl jen úlet."lžu abych skryla bolest.nechci to radši slyšet.
"hm………"jakoby neměl slov. Ani se na mě nepodíval.
"doufám že ke mně něco necítíš protože jediné co k tobě cítím je čisté kamarádství."teď má příležitost vyjádřit své city.
"máš pravdu bylo to jen unáhlení už víckrát se to nestane takovou chybu už neudělám."řekl pobaveně.
"tak chyba jo?jak myslíš" odcházím zpátky do pokoje. V očích mám slzy. Dost mě to ranilo.
V pokoji roním jednu slzu za druhou. Proč brečíš ty huso co sis myslela že se s tebou dá dohromady?jsi fakt pitomá.nakonec přestanu brečet a vycházím z pokoje. Už nikdy
Jdu pomalu dolů po schodech kde už stojí celá skupina s šéfem. Bill se na mě podívá a okamžitě sklopí oči.
"Kde si byla děvče čekáme na tebe" sekýruje mě šéf.
"nebojte se už nikdy takovou chybu neudělám" řeknu dost výrazně a podívám se na billa, který to pochopil.
"myslím že šéf ti odpustí. Přece se člověk chybami učí." Odpověděl bill.šlo vidět že je to mířené na mě.
"ano to je pravda ale nemusíš mi skákat do rozhovoru. Takže dneska vás rozdělím do jiných dvojic ať se všichni poznáte." Nadšený šéf nás rozdělil. Bill byl s nějakou hezkou holkou která na něm mohla oči nechat. To samé já. Můj spolupracovník byl blonďák a pořád mě pozoroval. Vždy když bill zpozoroval že se na něho dívám okamžitě začal koketovat s tou krávou. Já jsem mu dělala totéž akorát při každém pohledu na ně mi bylo úzko.
"tak do práce a žádné hlouposti." Tuhle větu jsem už od našeho šéfa slyšela a jak to dopadlo.
Celé dopoledne jsem obsluhovala jako číšnice.pak byla malá přestávka na jídlo a zase jsem šla makat. Při práci se více seznamuju s tím klukem jmenuje se tomáš a pochází z ameriky. Je to celkem pohodář ale někdy se na mě dívá dost úchylně. Už je zavřeno tak uklízím celou místnost spolu s dalšími číšníky. Najednou mi podklouzne noha a padám na zem. Však mě tomáš chytí a řekne.
"nechceš abych tě nosil? nechci aby se ti něco stalo" a naklání se k mým rtům blíž a blíž.
"třřřř" nějakému číšníkovi spadne sklenice za což jsem mu vděčná protože mě tomáš pustil.
"tomáši si normální?"vyjedu na něho.
Najednou příjde šéf a řekne.
"kdo to rozbil? Prosím tě eliz ukliď to a pak se sejdeme zase u schodů tak rychle."
Uklidím okamžitě střepy které jsou od krve a poslední stoly. Pak už vycházím společně s tomášem ke schodům a na usmířenou mi říká vtip. Ten vtip byl opravdu zábavný takže jsem vybuchla smíchy. Už jsme u schodiště kde zase stojí celá skupina. Bill se dívá naštvaně a jeho partnerka otráveně.to mě celkem potěšilo.
"takže chtěl bych vás všechny pochválit za vynikající práci kterou ste odvedli. Doufám že to takhle půjde dál. Dobrou noc a žádné hlouposti." Dořekne a zase odchází.
"nechceš doprovodit," zeptá se tom.
"né díky zvládnu to sama. Ale díky za nabídku dobrou noc" snad jsem se ho zbavila.
Jdu pomalu po schodech až se dobelhám k pokoji. Otevřu dveře a lehnu si na postel. Jsem velmi utahaná z té těžké práce ale zároveň ráda protože jsem neměla čas myslet na billa.
Zase někdo ťuká na dveře.otevřu je a spustím:
"tome fakt díky že……….." ani to nedořeknu a bill mi vtrhne do pokoje.zavře dveře a hodí mě o stěnu.opře si ruce u mé hlavy a řekne.
"bavila ses dobře?"
Věřím na pravou lásku to je jeho motto tak proč se hned na první den málem vyspí s holkou kterou zná necelý den?? Co když se chce jen pobavit jako to dělá mnoho kluků když vyjedou si na výlet.? Já se fakt v tom nevyznám.ale jedno vím jistě-něco k němu začínám cítit a myslím si že to není obyčejné kamarádství.
Vyjdu s pokoje a slyším povědomý hlas.
"víš eliz já se omlouvám za včerejšek…….ne to zní blbě….ahoj eliz víš co se včera stalo tak no víš…..jak to mám do prkna říct"slyším jak si bill připravuje řeč na schodišti. To je tak roztomilé ale když si uvědomím co vlastně říká tak mi probíhá hlavou. Proč by se chtěl omlouvat? Snad ho to nemrzí?!
"ahoj bille"řeknu když si všimne že ho poslouchám.
"co posloucháš cizí rozhovory." Asi ho to rozhodilo
"ráda poslouchám rozhovory které se týkají mě"
"jak dlouho tu stojíš?" díval se trochu vystrašeně.
"chvilku" odpovím ale dost zamračeně. Bojím se že mi řekne že to byl jen úlet.
"víš eliz rád bych ti chtěl něco vysvětlit ale bojím se že budeš zklamaná."díval se velmi vážně
"nemusíš nic říkat já jsem vše pochopila.víš pro mě to byl jen úlet."lžu abych skryla bolest.nechci to radši slyšet.
"hm………"jakoby neměl slov. Ani se na mě nepodíval.
"doufám že ke mně něco necítíš protože jediné co k tobě cítím je čisté kamarádství."teď má příležitost vyjádřit své city.
"máš pravdu bylo to jen unáhlení už víckrát se to nestane takovou chybu už neudělám."řekl pobaveně.
"tak chyba jo?jak myslíš" odcházím zpátky do pokoje. V očích mám slzy. Dost mě to ranilo.
V pokoji roním jednu slzu za druhou. Proč brečíš ty huso co sis myslela že se s tebou dá dohromady?jsi fakt pitomá.nakonec přestanu brečet a vycházím z pokoje. Už nikdy
Jdu pomalu dolů po schodech kde už stojí celá skupina s šéfem. Bill se na mě podívá a okamžitě sklopí oči.
"Kde si byla děvče čekáme na tebe" sekýruje mě šéf.
"nebojte se už nikdy takovou chybu neudělám" řeknu dost výrazně a podívám se na billa, který to pochopil.
"myslím že šéf ti odpustí. Přece se člověk chybami učí." Odpověděl bill.šlo vidět že je to mířené na mě.
"ano to je pravda ale nemusíš mi skákat do rozhovoru. Takže dneska vás rozdělím do jiných dvojic ať se všichni poznáte." Nadšený šéf nás rozdělil. Bill byl s nějakou hezkou holkou která na něm mohla oči nechat. To samé já. Můj spolupracovník byl blonďák a pořád mě pozoroval. Vždy když bill zpozoroval že se na něho dívám okamžitě začal koketovat s tou krávou. Já jsem mu dělala totéž akorát při každém pohledu na ně mi bylo úzko.
"tak do práce a žádné hlouposti." Tuhle větu jsem už od našeho šéfa slyšela a jak to dopadlo.
Celé dopoledne jsem obsluhovala jako číšnice.pak byla malá přestávka na jídlo a zase jsem šla makat. Při práci se více seznamuju s tím klukem jmenuje se tomáš a pochází z ameriky. Je to celkem pohodář ale někdy se na mě dívá dost úchylně. Už je zavřeno tak uklízím celou místnost spolu s dalšími číšníky. Najednou mi podklouzne noha a padám na zem. Však mě tomáš chytí a řekne.
"nechceš abych tě nosil? nechci aby se ti něco stalo" a naklání se k mým rtům blíž a blíž.
"třřřř" nějakému číšníkovi spadne sklenice za což jsem mu vděčná protože mě tomáš pustil.
"tomáši si normální?"vyjedu na něho.
Najednou příjde šéf a řekne.
"kdo to rozbil? Prosím tě eliz ukliď to a pak se sejdeme zase u schodů tak rychle."
Uklidím okamžitě střepy které jsou od krve a poslední stoly. Pak už vycházím společně s tomášem ke schodům a na usmířenou mi říká vtip. Ten vtip byl opravdu zábavný takže jsem vybuchla smíchy. Už jsme u schodiště kde zase stojí celá skupina. Bill se dívá naštvaně a jeho partnerka otráveně.to mě celkem potěšilo.
"takže chtěl bych vás všechny pochválit za vynikající práci kterou ste odvedli. Doufám že to takhle půjde dál. Dobrou noc a žádné hlouposti." Dořekne a zase odchází.
"nechceš doprovodit," zeptá se tom.
"né díky zvládnu to sama. Ale díky za nabídku dobrou noc" snad jsem se ho zbavila.
Jdu pomalu po schodech až se dobelhám k pokoji. Otevřu dveře a lehnu si na postel. Jsem velmi utahaná z té těžké práce ale zároveň ráda protože jsem neměla čas myslet na billa.
Zase někdo ťuká na dveře.otevřu je a spustím:
"tome fakt díky že……….." ani to nedořeknu a bill mi vtrhne do pokoje.zavře dveře a hodí mě o stěnu.opře si ruce u mé hlavy a řekne.
"bavila ses dobře?"
(Sebovisko)