(ona)Zadívala se do těch krásných očí.Do krásných očí Toma Kaulitze,který na ní
hleděl ze zdi.Milovala ho.Ale už od 7.třídy když se přistěhovala.Znali se.Byli
to sousedi.Znali se 4 roky.Ona se do něj zamilovala na první pohled.On do ní
ne.Nemiloval ji.Byli skvělí kamoši,rozuměli si nejvíc co to šlo.On tvrdil že
takhle si nerozumí ani s bratrem.Chtěla mu to říct.Neměla odvahu.Už zažila
tolik ponížení.Nechtěla snášet další.Proč zrovna ona má takovou smůlu?U nohou
jí leží docela dost kluků.Ale ona miluje jen jednoho.Toho sekjťáka s dredama a
piercingem ve rtu co na ní ta krásně ze zdi hledí svýma očima,který jsou
nejkrásnější pod sluncem.Proč on?Když zrovna on ji nechce.Několikrát mu to
drobně naznačila.Ale spíše tak,že mu chválila oblečení a tak.Jeho pierc ji
uchvátil.Zvýrazňoval jeho rty,které tak toužila políbit.Ale neodvážila
se.Příliš se bála.On byl první s kým se začla tady bavit.Pak přišel Bill,Gustav
a už to jelo.Přátel má dost.
***
(on) V ruce svíral třídní foto.Tak krásně se na něm usmívala.Měla šarm.U nohou
jí leželo plno kluků.Tak proč by měla stát zrovna o něj?Ještě nikdy se tolik
nebál odmítnutí.On,třídní playboy.Mohl mít kterou si umanul.Bill mu záviděl.Ale
tahle byla jíná.Bál se jí projevit své city.Byli nejlepší kamarádi.Často si s ní
rozuměl víc než s Billem.Když jsem ji poprvé uviděl.Pamatuje si to jako
dnes....
"Tak milí žáci,zítra vám přibude nová studentka.Přistěhovala se sem s rodinou z
Berlína.Prý za poklidnějším životem.Bude sedět vedle pana Kalutze."
"Doprd.....háje proč vedle mě?Zas nějaká..no radši nic."
"Nevím pane Kaulitz.Tahle se vám bude líbit."Měli mladou super třídní,dokud
neotěhotněla.Skvěle jim rozuměla a chápala jejich chování ve škole.Taky nedávno
vyšla z toho ústavu.Nemohl se dočkat zítřka.
"Tome co jsi tak nedočkavej?"
"Já?Jak jsi na to přišel?"
"Znám tě."
"Zítra nám přijde nějaká holka do třídy.Nova.Z Berlína."řekl a vykoukl z
okna.Zrovna přijel stěhovák a normální auto.Z něj vystoupila krásná hnědovlasá
dívka.Vypada tak zranitelně a křehce,jako panenka,které se jen dotknete a ona
se rozpláče.Díval se se na ni jako na osmý div světa.Spatřila ho v tom okně a
trošku se začervenala.Nevěděl proč ale neměl vůbec odvahu jít za ní.Takhle
úžasnou holku na pohled ještě nezažil.Vyzařovalo z ní něco.Dobrá nálada,spousta
energie až ho to praštilo do hlavy i přes okno.Už nemyslel na zítřek.Myslel jen
a jen na ni.
Druhej den úplně zapoměl že má přijít ta nová.Začla hodina.Zrovna měli tu jejich
třídní.Řekla že nová studentka sem dorazí co nevidět.Ale on moc nevnímal.Myslel
jen na jejich sousedku.Pak někdo zaklepal na dveře.Pak se dveře otevřely a
vešla do nich dívka.Hnědovlasá,krásná,na první pohled křehká.Jeho
sousedka.Zamiloval se se do ní okamžitě.Klukům ze třídy taky padaly držky.Byli
z ní vedle.
"Takže žáci,tohle je Sarah,vaše nová spolužačka."Byl teprve v 7.třídě.Co je
pravá láska doposud nevěděl.Myslel si si že jsem na to docela mladej.V jeho
věku už sice lidi někoho měli.Holky z jeho třídy chodili třeba i s osmákama.On
už se v tý době o holky zajímal docela dost a ony o něj taky.Vždy byl
ďáblík.Ale ne vyloženě pohrát si a odkopnout,to ne.Ale flirtování,to bylo
jeho.
"Ahoj lidi."pozdrvila nás.Měla krásně vábivej hlas.Dokázal by ji poslouchat
věčně.
***
(ona) Pamatuje si jako dneska,když věšla do třídy.Učitelka ji představila.Řekla
jenom "ahoj lidi."Pak ji učitelka posadila vedle něj.Tím jejich přátelství
začalo.Ona se do něj ale bláznivě zamilovala.Byla teprve v 7. třídě.Tohle ještě
nikdy nezažila.Vlastně ještě s nikým nikdy nechodila.Nebyla dostatečně
odvážná,ale klukům se líbila hlavně pro tu svoji zranitelnost.
"Tom Kaulitz."
"Sarah Müllerová."Nemohla ani mluvit.Byla jím okouzlená.Učitelka si toho zřejmě
všimla.
"Tuto hodinu můžete věnovat seznamování se s vaší novou spolužačkou."oznámila
jejich třídní.Okamžitě sek ní všichni nahrnuli.Chtěli vědět,jaké je to v
Berlíně a tak."
***
(on)Byl o ni velký zájem.On ji ale chtěl jen pro sebe.On ji miloval.Proboha
cože?On ji asi opravdu miloval.Nevydržel to a musel se zeptat. .
"Chodíš s někým?"všichni se na něj otočili.Už ho znali,věděli proč se ptá.Nebo
to spíš tušili.Ona naštěstí ne.
"Ne."začervenala se a očotila od něj obličej.
Bylo jí trapně.Nevěděla ovšem,proč se ptá.Necvěděl,že on se do ní okamžitě
zamiloval.Co on netušil,že ona do něj taky.Od té doby byli
kamarádi.Vždycky.Nikdy si navzájem o svých itch neřekli.
***
(ona)Jedním tahem ruky plakár roztrhla.Už zase se musela stěhovat.Pryč od
Toma.Je slavný,má skupinu a jezdí s ní na turné.Sarah ale ani na chvíli
nezanedbával.Byl s ní každou volnou chvilku.Vždyť ji miloval.Ona jeho
taky.Jenže to ona netušila.Kdyby jen věděla jak moc...
"Sarah co děláš?Už si sundala ty plakáty?"
"Zrovna je trhám!"řekla s pláčem.Vzpoměla si na život tady.Na Toma.Pořád ho
milovala.Nevyhaslo to v ní.Nikdy.Celý ty 4 roky doufala a snila.Věřila,že jí
Tom jednou její city oplatí.
"Nemusíš je trhat zlato,dáš si je na zeď ve svým novým pokoji."
"Zatraceně já se nechci stěhovat.Chci tu žít.Chci říct Tomovi že ho miluju
chápeš?A když ne,nechci tyhle zatracený plakáty.Nechci už nikdy vidět Tokio
Hotel.Chápeš?Ty mě od nich totiž odlučuješ.Od kluka,kterýho miluju.On sice moje
city neoplývá,ale je to můj nejlepší kamarád.Tak sakra PROČ?Proč se vracíme do
Berlína?"
"Táta tam sehnal zase práci.Prostě jedeme a hotovo."přiostřila trochu její
máma.Měla sto chutí jí rozmlátit hlavu o zeď.Kdyby ho jen sakra tak
nemilovala.Často přemýšlela že skončí tohle trápení a zabije se.Neměla
sílu.Navíc nechtěla umřít.Krom Toma k tomu neměla důvod.Navíc Tom ji
nezklamal,jen ji prostě nemiloval.Alespoň si to myslela.
***
(on)"BOŽE.Miluju ji chápeš?Tak mi už ku**a pomož.Od čeho tu seš?"promlouval k
Bohovi Tom.Už týden byl v pokoji a vylízal max.tak na záchod a jíst a pít.Byl
nemocnej.Sarah za ním jednou přišla.Chtěla mu sdělit že se stěhuje,ale nakonec
to neudělala.Neměla sílu.Tom se napil.Olízl si rty.Vzpoměl si na ten
polibek.Bylo to v 8.třídě na výletě.Sice jen při flašce,ale polibek to byl.Byl
z něj strašně nadšený.Čekal,že ona třeba taky bude a udělá první krok,ale
neudělala.Přenesl se přes to.Ale trápil se dál.Po tvářích mu začly téct slzy
plné vzpomínek.Vždy,když spatřil její tvář,brečel jako teď.Přitom nikdy pro
holku nebrečel.Ale ona prostě byla jiná.S nikým ty 4 roky nechodil.Ona ale taky
ne.Měli jeden druhýho.Byli něco víc než kamarádi.Jenže ne že by spolu
chodili.Prostě byli skvělí kamarádi a báli se jedn druhýmu přiznat svoje city.
***
(ona)Už byla zbalená.Naposled se podívala z okna na dům Kaulitzových.Ještě vzala
do ruky obálku a opatrně šla k jejich domu to hodit do schránky,aby to nikdo
neviděl.Nechtěla se loučit.Bylo by ji víc smutno.Jenže jakmilě uviděla ten
dům,začla plakat.Odjíždí.Už nikdy nespatří ten dům,neuslyší ten rámus
odtam.Nikdy se tam neprobudí s kocovinou jako hrom a už nikdy se znova nepoleká
že se vyspala v opilosti s Billem.Už nikdy nerozbije Tomovi kytaru jako před půl
rokem.Nikdy neučeše Billa ráno do školy na třídní fotku.Nikdy nebude utíkat v
noci za Billem a Tomem aby si pokecali.Nikdy si nepohladí jejich psa....nikdy
už nespatří živě svoji lásku.Toma.Začla nenávidět matku a otce.Že ji sem
přivedli a teď ji zase odvádějí.Znova opouští svoje nejbližší.V Berlíně na ni
určitě zapoměli.V Berlíně nebyli tak skvělí lidi.Nebyl tam Tom...Nemohla už
takhle dál.Prostě hodila odálku nadepsanou jménem Tom a odešla.Uviděl ji Bill z
okna jak hází dopis do schránky.Honem seběhl dolů.Chytl ji za ruku.
"Ahoj.Kam jedeš?"Nechtěla se loučit.Tohle neměla v plánu.Podívala se na něj
uslzenýma očima.
"Do Berlína.Ale já nechci.Chci tu být s vama.Prosimtě já musim nechci se
loučit,bylo by to pro mě těžší.Ten dopis ve schránce je Tomovi."
"Co jsi mu psala?"
"On ti to řekne.Já nemlžu.Nemám na to odvahu.Ahoj."
"Ahoj.Jo tady máš něco od Toma."řekl a políbil mě.
"Od Toma?"
"Jo.Neměl jsem ti to říkat,ale celý ty 4 roky s nikým nechodil,protože miloval
tebe."
"Doprdele.To snad ne."řekla a z očí se ji spustil nový proud slsz.Bill to
pochopil.
"Musím už jít ahoj.Měj se skvěle a ... nezapomeň na nás."řekl Bill a rozběhl se
za Tomem.
***
(on)Do pokoje mu vrazil Bill.
"Dělej brácha.Sarah se stěhuje.A právě mi řekla že tě taky
miluje.Honem.Jdi."řekl a Tom se hnedka vyběhl za ní.Zrovna nasedala do auta.Byl
rychlej,i když sport nebyl jeho přítelem.
"Sarah počkej!Miluju tě!"zařval přes celou ulici.Ohlídla se.Spatřila ho ale hned
se otočila zpátky a nasedala do auta.
"Sarah počkej!Alespoň polibek.Poelsdní,když už se třeba nikdy neuvidíme.Nedokážu
na tebe přestat myslet."volal při běhu k ní.Chtěl jí políbit.Ucukla.
"Ne Tome.To pro mě bude těžký odloučení,jestli to bude takhle.Prostě ahoj.Někdy
se třeba ozvi.Moje číslo máš.Budeš vždycky tady."řekla a bouhla si k srdci.
***
(ona)Proč se to tak podělalo?Vrtalo ji hlavou.Chtěla odjet s tím,že ji Tom
prostě nemiluje takže o tolik nepřichází.A teď tohle.Cítila jak se ji rozpadá
srdce.Na dvě půlky přesně.
"Vždycky.Vždycky budeš v mým srdci zabírat minimálně polivnu."řekla,nastoupila
do auta,zavřela dveře a začla zase brečet.Táta se na ni otočil.
"Miluješ ho hodně co?Aletakovej je život.Promiň ale vážně tu nemůžeš
zůstat.Nejde to."
"Ne tati to je dobrý,hlavně už jeď.Tom stál pořád u auta.Začal znova brečet.Oči
měl zarudlý až to bylo hnusný.Nedokázal přestat.Zlomilo mu to srdce.Celý 4
roky.Mohli spolu být,jako kluk a holka.Ne jenom jako kamarádi.Kdyby nebyli oba
takový slabí to říct tomu druhýmu.Auto se rozjelo.Tom začal bušit na sklo.Ona
otevřela okno.Musela to udělat.Políbila ho na rozloučenou.
"Tati prosím už jeď.Rychle."řekla s pláčem a táta přidal na plyn.Tom se rozběhl
za autem.Ale neutíkal daleko.Už jen viděl vzdalující se auto.Černý flek...Černý
jako ta díra v jeho srdci,co se mu teď udělala.
***
(on)Šel zpátky směrem k domu.Ohlídl se na její dům.Slyšel ten smích.Ten
pláč.Vzpoměl si na všechny ty zážitky.Jak česala Billa a Tom z toho měl takovej
záchvat,že spadl ze židle a zlomil si palec u ruky.Nostalgie v akci,dalo by se
říct.Šel ještě do schránky.Bylo tam červeně napsáno : Spešl pro Toma.Byo mu
jasný,že je to od ní.Stejně by to věděl podle písma.Měla krásný písmo.Bylo
krásný jako ona sama.V dopise stálo tohle :
*Tome,musím ti to říct,jenže nemám odvahu na to,říct ti to do očí.Celý 4 roky
jsem toužila být s tebou víc jak kamrádka.Hned,jak jsem tě spatřila,zamilovala
jsem se do tebe.Měla jsem strach z ponížení a ztráty přátelství,tak jsem
mlčela.Ale celou dobu jsem tajně doufala,že mě taky miluješ a dáš mi to nějak
najevo.Nedal.Škoda.Teď už je to stejně jedno.Stěhuju se pátky do
Berlína.Nechtěla jsem se loučit,bylo by to pro mě těžší a věřím že i pro
tebe,byli jsme podle mě skvělí kamarádi ne?Doufám že jo.Jsem ti za to moc
vděčná.Miluju tě a vždycky budeš v mým srdci.Vždycky.Pozdravuj Billa a mějte se
krásně a rozjeďte to vy moji Tokiáčci milovaní.Třeba někdy doje'dtě do
Berlína,zajdu vám na koncert.I když bych to asi nezvládla.Ahoj.Autor
neznámý,ale určitě víš,o koho jde.*Autor neznámý.Tímhle ukončila jejich
společný život.Miloval ji a ona jho,tak proč nemohli být spolu?Byli moc
nesmělí.Od té doby už si jen telefonovali.Brzy si našli jiné protějšky,ale
navzájem na sebe nikdy nemohli zapomenout.A taky nezapoměli.
(Sára)
hleděl ze zdi.Milovala ho.Ale už od 7.třídy když se přistěhovala.Znali se.Byli
to sousedi.Znali se 4 roky.Ona se do něj zamilovala na první pohled.On do ní
ne.Nemiloval ji.Byli skvělí kamoši,rozuměli si nejvíc co to šlo.On tvrdil že
takhle si nerozumí ani s bratrem.Chtěla mu to říct.Neměla odvahu.Už zažila
tolik ponížení.Nechtěla snášet další.Proč zrovna ona má takovou smůlu?U nohou
jí leží docela dost kluků.Ale ona miluje jen jednoho.Toho sekjťáka s dredama a
piercingem ve rtu co na ní ta krásně ze zdi hledí svýma očima,který jsou
nejkrásnější pod sluncem.Proč on?Když zrovna on ji nechce.Několikrát mu to
drobně naznačila.Ale spíše tak,že mu chválila oblečení a tak.Jeho pierc ji
uchvátil.Zvýrazňoval jeho rty,které tak toužila políbit.Ale neodvážila
se.Příliš se bála.On byl první s kým se začla tady bavit.Pak přišel Bill,Gustav
a už to jelo.Přátel má dost.
***
(on) V ruce svíral třídní foto.Tak krásně se na něm usmívala.Měla šarm.U nohou
jí leželo plno kluků.Tak proč by měla stát zrovna o něj?Ještě nikdy se tolik
nebál odmítnutí.On,třídní playboy.Mohl mít kterou si umanul.Bill mu záviděl.Ale
tahle byla jíná.Bál se jí projevit své city.Byli nejlepší kamarádi.Často si s ní
rozuměl víc než s Billem.Když jsem ji poprvé uviděl.Pamatuje si to jako
dnes....
"Tak milí žáci,zítra vám přibude nová studentka.Přistěhovala se sem s rodinou z
Berlína.Prý za poklidnějším životem.Bude sedět vedle pana Kalutze."
"Doprd.....háje proč vedle mě?Zas nějaká..no radši nic."
"Nevím pane Kaulitz.Tahle se vám bude líbit."Měli mladou super třídní,dokud
neotěhotněla.Skvěle jim rozuměla a chápala jejich chování ve škole.Taky nedávno
vyšla z toho ústavu.Nemohl se dočkat zítřka.
"Tome co jsi tak nedočkavej?"
"Já?Jak jsi na to přišel?"
"Znám tě."
"Zítra nám přijde nějaká holka do třídy.Nova.Z Berlína."řekl a vykoukl z
okna.Zrovna přijel stěhovák a normální auto.Z něj vystoupila krásná hnědovlasá
dívka.Vypada tak zranitelně a křehce,jako panenka,které se jen dotknete a ona
se rozpláče.Díval se se na ni jako na osmý div světa.Spatřila ho v tom okně a
trošku se začervenala.Nevěděl proč ale neměl vůbec odvahu jít za ní.Takhle
úžasnou holku na pohled ještě nezažil.Vyzařovalo z ní něco.Dobrá nálada,spousta
energie až ho to praštilo do hlavy i přes okno.Už nemyslel na zítřek.Myslel jen
a jen na ni.
Druhej den úplně zapoměl že má přijít ta nová.Začla hodina.Zrovna měli tu jejich
třídní.Řekla že nová studentka sem dorazí co nevidět.Ale on moc nevnímal.Myslel
jen na jejich sousedku.Pak někdo zaklepal na dveře.Pak se dveře otevřely a
vešla do nich dívka.Hnědovlasá,krásná,na první pohled křehká.Jeho
sousedka.Zamiloval se se do ní okamžitě.Klukům ze třídy taky padaly držky.Byli
z ní vedle.
"Takže žáci,tohle je Sarah,vaše nová spolužačka."Byl teprve v 7.třídě.Co je
pravá láska doposud nevěděl.Myslel si si že jsem na to docela mladej.V jeho
věku už sice lidi někoho měli.Holky z jeho třídy chodili třeba i s osmákama.On
už se v tý době o holky zajímal docela dost a ony o něj taky.Vždy byl
ďáblík.Ale ne vyloženě pohrát si a odkopnout,to ne.Ale flirtování,to bylo
jeho.
"Ahoj lidi."pozdrvila nás.Měla krásně vábivej hlas.Dokázal by ji poslouchat
věčně.
***
(ona) Pamatuje si jako dneska,když věšla do třídy.Učitelka ji představila.Řekla
jenom "ahoj lidi."Pak ji učitelka posadila vedle něj.Tím jejich přátelství
začalo.Ona se do něj ale bláznivě zamilovala.Byla teprve v 7. třídě.Tohle ještě
nikdy nezažila.Vlastně ještě s nikým nikdy nechodila.Nebyla dostatečně
odvážná,ale klukům se líbila hlavně pro tu svoji zranitelnost.
"Tom Kaulitz."
"Sarah Müllerová."Nemohla ani mluvit.Byla jím okouzlená.Učitelka si toho zřejmě
všimla.
"Tuto hodinu můžete věnovat seznamování se s vaší novou spolužačkou."oznámila
jejich třídní.Okamžitě sek ní všichni nahrnuli.Chtěli vědět,jaké je to v
Berlíně a tak."
***
(on)Byl o ni velký zájem.On ji ale chtěl jen pro sebe.On ji miloval.Proboha
cože?On ji asi opravdu miloval.Nevydržel to a musel se zeptat. .
"Chodíš s někým?"všichni se na něj otočili.Už ho znali,věděli proč se ptá.Nebo
to spíš tušili.Ona naštěstí ne.
"Ne."začervenala se a očotila od něj obličej.
Bylo jí trapně.Nevěděla ovšem,proč se ptá.Necvěděl,že on se do ní okamžitě
zamiloval.Co on netušil,že ona do něj taky.Od té doby byli
kamarádi.Vždycky.Nikdy si navzájem o svých itch neřekli.
***
(ona)Jedním tahem ruky plakár roztrhla.Už zase se musela stěhovat.Pryč od
Toma.Je slavný,má skupinu a jezdí s ní na turné.Sarah ale ani na chvíli
nezanedbával.Byl s ní každou volnou chvilku.Vždyť ji miloval.Ona jeho
taky.Jenže to ona netušila.Kdyby jen věděla jak moc...
"Sarah co děláš?Už si sundala ty plakáty?"
"Zrovna je trhám!"řekla s pláčem.Vzpoměla si na život tady.Na Toma.Pořád ho
milovala.Nevyhaslo to v ní.Nikdy.Celý ty 4 roky doufala a snila.Věřila,že jí
Tom jednou její city oplatí.
"Nemusíš je trhat zlato,dáš si je na zeď ve svým novým pokoji."
"Zatraceně já se nechci stěhovat.Chci tu žít.Chci říct Tomovi že ho miluju
chápeš?A když ne,nechci tyhle zatracený plakáty.Nechci už nikdy vidět Tokio
Hotel.Chápeš?Ty mě od nich totiž odlučuješ.Od kluka,kterýho miluju.On sice moje
city neoplývá,ale je to můj nejlepší kamarád.Tak sakra PROČ?Proč se vracíme do
Berlína?"
"Táta tam sehnal zase práci.Prostě jedeme a hotovo."přiostřila trochu její
máma.Měla sto chutí jí rozmlátit hlavu o zeď.Kdyby ho jen sakra tak
nemilovala.Často přemýšlela že skončí tohle trápení a zabije se.Neměla
sílu.Navíc nechtěla umřít.Krom Toma k tomu neměla důvod.Navíc Tom ji
nezklamal,jen ji prostě nemiloval.Alespoň si to myslela.
***
(on)"BOŽE.Miluju ji chápeš?Tak mi už ku**a pomož.Od čeho tu seš?"promlouval k
Bohovi Tom.Už týden byl v pokoji a vylízal max.tak na záchod a jíst a pít.Byl
nemocnej.Sarah za ním jednou přišla.Chtěla mu sdělit že se stěhuje,ale nakonec
to neudělala.Neměla sílu.Tom se napil.Olízl si rty.Vzpoměl si na ten
polibek.Bylo to v 8.třídě na výletě.Sice jen při flašce,ale polibek to byl.Byl
z něj strašně nadšený.Čekal,že ona třeba taky bude a udělá první krok,ale
neudělala.Přenesl se přes to.Ale trápil se dál.Po tvářích mu začly téct slzy
plné vzpomínek.Vždy,když spatřil její tvář,brečel jako teď.Přitom nikdy pro
holku nebrečel.Ale ona prostě byla jiná.S nikým ty 4 roky nechodil.Ona ale taky
ne.Měli jeden druhýho.Byli něco víc než kamarádi.Jenže ne že by spolu
chodili.Prostě byli skvělí kamarádi a báli se jedn druhýmu přiznat svoje city.
***
(ona)Už byla zbalená.Naposled se podívala z okna na dům Kaulitzových.Ještě vzala
do ruky obálku a opatrně šla k jejich domu to hodit do schránky,aby to nikdo
neviděl.Nechtěla se loučit.Bylo by ji víc smutno.Jenže jakmilě uviděla ten
dům,začla plakat.Odjíždí.Už nikdy nespatří ten dům,neuslyší ten rámus
odtam.Nikdy se tam neprobudí s kocovinou jako hrom a už nikdy se znova nepoleká
že se vyspala v opilosti s Billem.Už nikdy nerozbije Tomovi kytaru jako před půl
rokem.Nikdy neučeše Billa ráno do školy na třídní fotku.Nikdy nebude utíkat v
noci za Billem a Tomem aby si pokecali.Nikdy si nepohladí jejich psa....nikdy
už nespatří živě svoji lásku.Toma.Začla nenávidět matku a otce.Že ji sem
přivedli a teď ji zase odvádějí.Znova opouští svoje nejbližší.V Berlíně na ni
určitě zapoměli.V Berlíně nebyli tak skvělí lidi.Nebyl tam Tom...Nemohla už
takhle dál.Prostě hodila odálku nadepsanou jménem Tom a odešla.Uviděl ji Bill z
okna jak hází dopis do schránky.Honem seběhl dolů.Chytl ji za ruku.
"Ahoj.Kam jedeš?"Nechtěla se loučit.Tohle neměla v plánu.Podívala se na něj
uslzenýma očima.
"Do Berlína.Ale já nechci.Chci tu být s vama.Prosimtě já musim nechci se
loučit,bylo by to pro mě těžší.Ten dopis ve schránce je Tomovi."
"Co jsi mu psala?"
"On ti to řekne.Já nemlžu.Nemám na to odvahu.Ahoj."
"Ahoj.Jo tady máš něco od Toma."řekl a políbil mě.
"Od Toma?"
"Jo.Neměl jsem ti to říkat,ale celý ty 4 roky s nikým nechodil,protože miloval
tebe."
"Doprdele.To snad ne."řekla a z očí se ji spustil nový proud slsz.Bill to
pochopil.
"Musím už jít ahoj.Měj se skvěle a ... nezapomeň na nás."řekl Bill a rozběhl se
za Tomem.
***
(on)Do pokoje mu vrazil Bill.
"Dělej brácha.Sarah se stěhuje.A právě mi řekla že tě taky
miluje.Honem.Jdi."řekl a Tom se hnedka vyběhl za ní.Zrovna nasedala do auta.Byl
rychlej,i když sport nebyl jeho přítelem.
"Sarah počkej!Miluju tě!"zařval přes celou ulici.Ohlídla se.Spatřila ho ale hned
se otočila zpátky a nasedala do auta.
"Sarah počkej!Alespoň polibek.Poelsdní,když už se třeba nikdy neuvidíme.Nedokážu
na tebe přestat myslet."volal při běhu k ní.Chtěl jí políbit.Ucukla.
"Ne Tome.To pro mě bude těžký odloučení,jestli to bude takhle.Prostě ahoj.Někdy
se třeba ozvi.Moje číslo máš.Budeš vždycky tady."řekla a bouhla si k srdci.
***
(ona)Proč se to tak podělalo?Vrtalo ji hlavou.Chtěla odjet s tím,že ji Tom
prostě nemiluje takže o tolik nepřichází.A teď tohle.Cítila jak se ji rozpadá
srdce.Na dvě půlky přesně.
"Vždycky.Vždycky budeš v mým srdci zabírat minimálně polivnu."řekla,nastoupila
do auta,zavřela dveře a začla zase brečet.Táta se na ni otočil.
"Miluješ ho hodně co?Aletakovej je život.Promiň ale vážně tu nemůžeš
zůstat.Nejde to."
"Ne tati to je dobrý,hlavně už jeď.Tom stál pořád u auta.Začal znova brečet.Oči
měl zarudlý až to bylo hnusný.Nedokázal přestat.Zlomilo mu to srdce.Celý 4
roky.Mohli spolu být,jako kluk a holka.Ne jenom jako kamarádi.Kdyby nebyli oba
takový slabí to říct tomu druhýmu.Auto se rozjelo.Tom začal bušit na sklo.Ona
otevřela okno.Musela to udělat.Políbila ho na rozloučenou.
"Tati prosím už jeď.Rychle."řekla s pláčem a táta přidal na plyn.Tom se rozběhl
za autem.Ale neutíkal daleko.Už jen viděl vzdalující se auto.Černý flek...Černý
jako ta díra v jeho srdci,co se mu teď udělala.
***
(on)Šel zpátky směrem k domu.Ohlídl se na její dům.Slyšel ten smích.Ten
pláč.Vzpoměl si na všechny ty zážitky.Jak česala Billa a Tom z toho měl takovej
záchvat,že spadl ze židle a zlomil si palec u ruky.Nostalgie v akci,dalo by se
říct.Šel ještě do schránky.Bylo tam červeně napsáno : Spešl pro Toma.Byo mu
jasný,že je to od ní.Stejně by to věděl podle písma.Měla krásný písmo.Bylo
krásný jako ona sama.V dopise stálo tohle :
*Tome,musím ti to říct,jenže nemám odvahu na to,říct ti to do očí.Celý 4 roky
jsem toužila být s tebou víc jak kamrádka.Hned,jak jsem tě spatřila,zamilovala
jsem se do tebe.Měla jsem strach z ponížení a ztráty přátelství,tak jsem
mlčela.Ale celou dobu jsem tajně doufala,že mě taky miluješ a dáš mi to nějak
najevo.Nedal.Škoda.Teď už je to stejně jedno.Stěhuju se pátky do
Berlína.Nechtěla jsem se loučit,bylo by to pro mě těžší a věřím že i pro
tebe,byli jsme podle mě skvělí kamarádi ne?Doufám že jo.Jsem ti za to moc
vděčná.Miluju tě a vždycky budeš v mým srdci.Vždycky.Pozdravuj Billa a mějte se
krásně a rozjeďte to vy moji Tokiáčci milovaní.Třeba někdy doje'dtě do
Berlína,zajdu vám na koncert.I když bych to asi nezvládla.Ahoj.Autor
neznámý,ale určitě víš,o koho jde.*Autor neznámý.Tímhle ukončila jejich
společný život.Miloval ji a ona jho,tak proč nemohli být spolu?Byli moc
nesmělí.Od té doby už si jen telefonovali.Brzy si našli jiné protějšky,ale
navzájem na sebe nikdy nemohli zapomenout.A taky nezapoměli.
(Sára)
jejkyyy..tho je klasne...mne norlalne tecu slzicky...skoda ze tho thak skoncilo....