close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Bille ... mám strach

22. září 2006 v 19:58 | leny |  FF - Bille ... mám strach
"Takže budeme vybírat něco okolo 50euro...to by mohlo na školní výlet stačit."řekne nám úča a zapíše nám to na tabuli.
"Na jak dlouho tam pojedeme?"ozve se ze zadní lavice hlas Billa Kaulitze.
"Na týden."odpoví mu učitelka.
"A budou tam nějaký holky?"ozve se zase z druhé zadní lavice Tom...Billův brácha.
Ve třídě se všichni zasmějou, až na učitelku, která ho provrtává pohledem.
"No jo...Kaulitz aby se neozval, co?"řekne z úšklebkem úča a podívá se do svého notýsku.
"Jinak spát budeme v ubytovnách, které budou rozděleny na dívky a chlapce..."zdůrazní a podívá se z5 na Toma.
"No...jako..."řekne sklesle Tom a třídou se ozývá další smích.
Já jenom protočím panenky. Tomovo frajeření nezná meze...
"Hlavním cílem bude zámek...u nás v Německu získal název Strašidelný zámek...Možná už někdo víte..."
"Jo...četla jsem o tom."odpoví největší šprtka ze třídy...Jana.
"To je tak nějak vše...odjíždíme zítra ráno vlakem...s sebou jídlo a peníze.Nashle..."rozloučí se s náma a my prcháme ze třídy. Konečně je očekávaný konec roku. Už jenom tři týdny do konce a jsou prázdniny....jupíííí...
"Hey...Nicol!"slyším svoje jméno uprostřed davu děcek...otočím se, abych zjistila, kdo mě volá.
"Tome...co chceš?"zeptám se a on za mnou udýchaně přiběhne.
"Tohle sis zapomněla v lavici."řekne a podá mi něčí ponožku.
"Vážně ftipný...tohle není moje."řeknu mu s ironií v hlase a jdu od něho pryč.
V šatně se v rychlosti přezuju, hodím na záda baťoh s učením a pádím ze školy ven, ale někdo do mě přímo před dveřmi "na svobodu" strčí.
"Hey!"křiknu na toho neznámého. Zjistím, že je to Bill.
"Promiň. V poho?"vypadne z něj a prohlíží si mě.
"Jo...jasně. Zdar zejtra."rozloučím se s ním a "konečně" padám domů.

"Nicol...máš všechno?"ptá se mě ráno starostlivě maminka. Vezmu si do ruky jablko, které mi postačí jako snídaně a sním ho po cestě na vlakáč.
"Mno jasně, mami...bez obav."řeknu jí s úsměvem.
"Tak si to tam pořádně užijte...a volej mi."
"Nevím...tam prejk není signál, říkala úča."řeknu jí, obuju si botky a ještě na sebe kouknu do zrcadla. Abych se vám trošku představila...jsem Nicol a do Německa jsem se s mamkou přistěhovala minulý rok. Žili jsme jako spokojená rodinka v Česku, ale táta mámu začal podvádět, tak se spolu rozvedli. Mamka si mě vzala k sobě a odjeli jsme do Německa. Jinak jsem modrooká holčina, s trošku delšími, světlými vlásky...sem tam černej melír. Postava...mno...někdo říká hubená, někdo sportovní...to nechám na vás. Měřím okolo 169cm a vážím asi 50kg. Jinak jsem jedináček. A to je ke mně asi vše...:-)
Prohlížím se v zrcadle a rovnám si vlasy. Pak na záda hodím bágl, dám mamce pusu na rozloučenou a pomalým krokem se vydávám na vlakové nádraží...
***
"Takže jsme všichni?"křičí učitelka, když vystoupíme v nějakém zapadákově.
Pečlivě si nás spočítá a pak se vydáváme do ubytovny, kde budeme po celý týden bydlet.
"Yeah...už se těším."řekne mi Lůca a vyndá si z uší mp3. Lucka je moje asi nejkámoška.
"Já taky...třeba tam potkáme nějaké kluky...kdo ví. Třeba tam bude ubytovanej víc škol."řeknu a mlsně si olíznu rty a začneme se obě dvě smát.
"Copak holky...my vám nestačíme?"ozve se za náma...
Jasně. Za náma kráčí Tom s Billem a poslouchají celej náš rozhovor.
"Ne, Tomíšku...ty rozhodně ne!."srazím jeho ego pod bod mrazu.
"No ale nějakou jinou školu bych tam taky bral. U nás ve třídě si holku nevybereš."zapojí se k nám do hovoru Tom.
"Mno já bych si možná vybral..."řekne Bill s pohledem upřeným před sebe.
"Ty jsi byl vždycky jinej..."zasměje se Tom.
"Hey...to bude asi ono..."pískne Lůca a ukáže na velikou budovu, která se před náma objeví.
Po chvilce zjišťujeme, že měla pravdu.
"Takže mě poslouchejte...pokoje jsou po čtyřech, takže bude nejlepší, když si čtveřice utvoříte hnedka tady..."vysvětlí učitelka.
Tom s Billem si stoupnou tak nenápadně k nám...výhoda je v tom, že nás je ve třídě šestnáct, takže akorát čtyři čtveřice...
"Nevím o co se snažíte...stejně vám to nevýjde."řeknu klukům s úsměvem.
Když učitelka vidí, že čtveřice se vytvořili, pouští nás dovnitř...po vytvořených čtveřicích a každé přidělí pokoj.
Nakonec jsme my...já, Lůca, Bill a Tom.
"Tak prr...mládeži. Tohle snad nemyslíte vážně."řekne učitelka a káravě se na nás podívá.
"Víte...jinak už to nešlo."řekne Bill s úsměvem.
"Mno snad si nemyslíte, že vás nechám spát na jednom pokoji? A zrovna Kaulitze..."zasměje se učitelka.
"Asi budete muset."řekne Tom.
Učitelka by nejraději Tomovi nafackovala, ale nakonec se odejde zeptat, jestli nezůstal volnej ještě jeden pokoj.Nezůstal...no to snad ne!
"Ale žádný...však vy víte co."řekne učitelka a podá Billovi klíč od našeho pokoje.
"Vždyť nás znáte, paní učitelko."odpoví se smíchem Tom a všichni čtyři zapadneme do new pokoje.
"Wau...docela slušný..."prohlásím, když si prohlédnu náš pokoj. Je tady menší obýváček, koupelna a dvě ložnice.
"Hele, já si beru tuhle ložnici!"křikne Tom a svalí se na jednu postel. Druhá ložnice je na druhé straně celého pokoje.
"A já tuhle..."křikne Bill a vleze do té druhé.
"Tak hele kluci! A my jsme co?"zeptá Lůca se smíchem.
"Mno jedna z vás půjde za mnou a druhá za bráchou..."řekne Tom se sexy úsměvem.
"Vy jste se snad zbláznili....jestli na to příjde třídní, tak..."
"Nepříjde...jsme profíci."řekne Tom s vážnou tváří, až se začnu smát.
"Dobře...jdu za Tomem..."řekne nakonec Lucka a vydá se za ním. Tom se jenom usměje...
"Fajn!"řeknu na oko naštvaně a vydám se za Billem.
Otevřu dveře a vidím dvě postele namáčkuté na sobě, takže je to skoro jako jedna velká. A skříň.
"Už jsem zbyla jenom já."řeknu mu a hodím bágl na postel.
"Mno co mám s tebou dělat?"zasměje se Bill a já po něm hodím polštář.

(Nicolca)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Byl/a jsi tu ?

Klikni sem prosím

Komentáře

1 maja maja | E-mail | 11. ledna 2007 v 12:40 | Reagovat

fajnky pribeh

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama