"Takže teď máte rozchod na půl hodiny a pak se sejdeme o5 tady."prohlásí učitelka a nechá nás samotný...všichni se hnedka někam rozprchnou a jenom já s Lůcou, Tomem a Billem si sedneme na lavičku a všichni si dáme hlavu do dlaní.
"Už nechlastám..."zanaříká Bill a my ostatní jenom přikývneme.
"Hele, nechcete si dojít na zmrzku?"navrhnu, když si všimnu stánku se zmrzlinou.
"Mno ale jenom jestli mají vanilkovou."řekne Bill a my se začneme smát.
Vydáme se ke stánku a všichni si koupíme tu, na kterou máme chuť. Já jahodovou, Lůca pistácii, Tom čokoládu a Bill svojí vanilkovou.
Půl hodinku prokecáme a pak se vydáme z5 k učitelce. Když se sejdeme všichni, tak nasedneme do autobusu, kterej nás doveze ke Strašidelnému zámku...Docela se tam těším...
"Hele, Jano...proč se tomu říká Strašidelnej zámek?"zeptám se jí v autobuse.
"Říká se, že se tam schovává muž se sekerou v ruce a zabíjí lidi. Nikdo ho ještě nikdy neviděl a nebo když ho viděl, tak nepřežil..."odpoví mi.
"Mno to aby jsme se začali bát, ne?"ozve se Bill, kterej nás poslouchal. Tom se vedle něho jenom uchechtne.
"Mno já nevím, ale už se tam našli tři zavraždění lidé...lidé našeho věku."přidá se k Janě Lucka.
"Ježíši holky..."zasměju se a nedám na sobě znát, že mi přeběhl mráz po zádech.
"Jako já ještě nechci umřít...já mám kariéru před sebou..."zakňučí Tom a my se zase začneme všichni smát. Takhle se strašíme, smějeme a bavíme celou dobu, než autobus zastaví před zámkem...
***
"Tak co bude?"křikne netrpěli Tom na učitelku...autobus nás nechal stát před Strašidelným zámkem a odjel pryč. Brána je zavřená a nikde nikdo. Rozhlídnu se kolem sebe a nejradši bych se viděla kdekoliv, jenom ne tady. I když je slunný den, zámek i přes to vypadá temně...vypadá, jako by vás pozoroval...každý váš pohyb...
"Baf!!"křikne vedle mě Tom a já začnu pištět.
"Ty...blbče!!"křičím na něj a mlátím ho po kšiltu...Tom se málem svalil smíchy na zem.
"Tak mládeží..."krotí nás učitelka, ale je to prd platný...mám chuť Toma zabít :-)
Najednou ale příjde nějaká strará ženská k bráně a odemče jí.
"Vítám vás...vy jste ta škola na výletě, která k nám jde na exkurzi?"zeptá se a pak se o něčem začne bavit s učitelkou.
Mno a konečně nás ženská pozve dál a může začít prohlídka zámku. Mám takové divné tušení...ááá.. za to může Jana s Luckou. Ty jejich hororové powídky a já teď blbnu.
"Dobře...takže napřed se podíváme třeba do...obývacího salónku..."řekne ta ženská-průvodčí a vede nás temnou chodbou k nějakým velkým, dubovým dveřím. Já jdu s Lůcou až vzadu...na konci skupinky a rozhlížím se kolem sebe.
"Sakra!"vykřiknu.
"Co je?"zeptá se mě vyděšeně Lucka.
"Já...přísahala bych, že jsem támhle někoho viděla."řeknu a ukážu prstem do temné chodby.
"Prosím tě. Kromě nás tady nikdo přece není."zasměje se Lucka a já jí musím dát za pravdu...nikdo jinej tady přece není!!Nebo snad...
"Hey vy tam vzadu...jdeme dál!"křikne na mě a Lucku učitelka. Zakroutím hlavou a přidáme se z5 ke spolužákům...Už chci bejt pryč. Nelíbí se mi tady...Zdá se mi, že mě někdo pozoruje...na každém kroku...
"A teď se podíváme do sklepa...o tom se říká, že kdo tam trefí, nevýjde už nikdy ven. Já vám můžu jenom říct, že jsem tam byla asi tisíckrát, ale kdo se bojí, může počkat tady."řekne ta babizna.
Několik děcek se jenom prudce nadechne, ale nakonec se do sklepa vydáme všichni. Zrovna dvakrát mě to tam neláká, ale co mám dělat...přece nezůstanu nahoře sama!!Brrr...
Scházíme po kluských schodech dolů...rozhlížím se kolem sebe a hledám Lucku...ááá už jí vidím...je zavěšená na Toma...
"Bojíš se?"ozve se vedle mě Billův hlas. Jenom se na něj usměju a chytím ho pevně za ruku .Napřed se na mě zaraženě dívá, ale pak se na jeho obličeji objeví krááásnej úsměv.
Konečně dojdeme do sklepa, kde je jenom matné světlo.
Babka začne něco mlet o jeho historii, což mě ani Billa totálně zajímá, tak jdeme za Tomem a Lůcou.
"Taky vás ty kecy nezajímají?"zeptá se nás Tom a mi jenom otráveně přikývneme.
Chvilku otráveně sedíme, díváme se okolo sebe a procházíme si sklep...já nalepená strachy na Billovi a Lucka na Tomovi. Najednou ale uslyšíme velkou ránu a pak...ticho.
"Co...co...?"nechápe Lucka a vyděšeně se na nás podívá.
"Nevím." řekne Tom a všichni čtyři se vydáme tam, kde ještě před chvilkou byla naše třída, učitelka a ta babizna, ale nikde nikdo!!
"Hey!!"křikne Bill, ale nic...jenom tichá ozvěna.
Tom se rozběhne po schodech ke dveřím a chce je otevřít, ale..
"Jsou zamčený."řekne vyděšeně.
To snad ne!!
"Už nechlastám..."zanaříká Bill a my ostatní jenom přikývneme.
"Hele, nechcete si dojít na zmrzku?"navrhnu, když si všimnu stánku se zmrzlinou.
"Mno ale jenom jestli mají vanilkovou."řekne Bill a my se začneme smát.
Vydáme se ke stánku a všichni si koupíme tu, na kterou máme chuť. Já jahodovou, Lůca pistácii, Tom čokoládu a Bill svojí vanilkovou.
Půl hodinku prokecáme a pak se vydáme z5 k učitelce. Když se sejdeme všichni, tak nasedneme do autobusu, kterej nás doveze ke Strašidelnému zámku...Docela se tam těším...
"Hele, Jano...proč se tomu říká Strašidelnej zámek?"zeptám se jí v autobuse.
"Říká se, že se tam schovává muž se sekerou v ruce a zabíjí lidi. Nikdo ho ještě nikdy neviděl a nebo když ho viděl, tak nepřežil..."odpoví mi.
"Mno to aby jsme se začali bát, ne?"ozve se Bill, kterej nás poslouchal. Tom se vedle něho jenom uchechtne.
"Mno já nevím, ale už se tam našli tři zavraždění lidé...lidé našeho věku."přidá se k Janě Lucka.
"Ježíši holky..."zasměju se a nedám na sobě znát, že mi přeběhl mráz po zádech.
"Jako já ještě nechci umřít...já mám kariéru před sebou..."zakňučí Tom a my se zase začneme všichni smát. Takhle se strašíme, smějeme a bavíme celou dobu, než autobus zastaví před zámkem...
***
"Tak co bude?"křikne netrpěli Tom na učitelku...autobus nás nechal stát před Strašidelným zámkem a odjel pryč. Brána je zavřená a nikde nikdo. Rozhlídnu se kolem sebe a nejradši bych se viděla kdekoliv, jenom ne tady. I když je slunný den, zámek i přes to vypadá temně...vypadá, jako by vás pozoroval...každý váš pohyb...
"Baf!!"křikne vedle mě Tom a já začnu pištět.
"Ty...blbče!!"křičím na něj a mlátím ho po kšiltu...Tom se málem svalil smíchy na zem.
"Tak mládeží..."krotí nás učitelka, ale je to prd platný...mám chuť Toma zabít :-)
Najednou ale příjde nějaká strará ženská k bráně a odemče jí.
"Vítám vás...vy jste ta škola na výletě, která k nám jde na exkurzi?"zeptá se a pak se o něčem začne bavit s učitelkou.
Mno a konečně nás ženská pozve dál a může začít prohlídka zámku. Mám takové divné tušení...ááá.. za to může Jana s Luckou. Ty jejich hororové powídky a já teď blbnu.
"Dobře...takže napřed se podíváme třeba do...obývacího salónku..."řekne ta ženská-průvodčí a vede nás temnou chodbou k nějakým velkým, dubovým dveřím. Já jdu s Lůcou až vzadu...na konci skupinky a rozhlížím se kolem sebe.
"Sakra!"vykřiknu.
"Co je?"zeptá se mě vyděšeně Lucka.
"Já...přísahala bych, že jsem támhle někoho viděla."řeknu a ukážu prstem do temné chodby.
"Prosím tě. Kromě nás tady nikdo přece není."zasměje se Lucka a já jí musím dát za pravdu...nikdo jinej tady přece není!!Nebo snad...
"Hey vy tam vzadu...jdeme dál!"křikne na mě a Lucku učitelka. Zakroutím hlavou a přidáme se z5 ke spolužákům...Už chci bejt pryč. Nelíbí se mi tady...Zdá se mi, že mě někdo pozoruje...na každém kroku...
"A teď se podíváme do sklepa...o tom se říká, že kdo tam trefí, nevýjde už nikdy ven. Já vám můžu jenom říct, že jsem tam byla asi tisíckrát, ale kdo se bojí, může počkat tady."řekne ta babizna.
Několik děcek se jenom prudce nadechne, ale nakonec se do sklepa vydáme všichni. Zrovna dvakrát mě to tam neláká, ale co mám dělat...přece nezůstanu nahoře sama!!Brrr...
Scházíme po kluských schodech dolů...rozhlížím se kolem sebe a hledám Lucku...ááá už jí vidím...je zavěšená na Toma...
"Bojíš se?"ozve se vedle mě Billův hlas. Jenom se na něj usměju a chytím ho pevně za ruku .Napřed se na mě zaraženě dívá, ale pak se na jeho obličeji objeví krááásnej úsměv.
Konečně dojdeme do sklepa, kde je jenom matné světlo.
Babka začne něco mlet o jeho historii, což mě ani Billa totálně zajímá, tak jdeme za Tomem a Lůcou.
"Taky vás ty kecy nezajímají?"zeptá se nás Tom a mi jenom otráveně přikývneme.
Chvilku otráveně sedíme, díváme se okolo sebe a procházíme si sklep...já nalepená strachy na Billovi a Lucka na Tomovi. Najednou ale uslyšíme velkou ránu a pak...ticho.
"Co...co...?"nechápe Lucka a vyděšeně se na nás podívá.
"Nevím." řekne Tom a všichni čtyři se vydáme tam, kde ještě před chvilkou byla naše třída, učitelka a ta babizna, ale nikde nikdo!!
"Hey!!"křikne Bill, ale nic...jenom tichá ozvěna.
Tom se rozběhne po schodech ke dveřím a chce je otevřít, ale..
"Jsou zamčený."řekne vyděšeně.
To snad ne!!
(Nicolca)