"Klid...někdo pro nás příjde."snaží se uklidnit situaci Bill.
"Určitě pro nás někdo příjde...ale nechápu, proč zamykali. Před tím bylo odemčeno, když jsme semka šli."řeknu a rozhlížím se kolem sebe.
"Do prdele!"vykřikne Tom.
"Co??"
"Támhle...někdo tam je!"zašeptá a ukáže před sebe. A vážně! Stojí tam nějaká postava. Nevidíme jí do obličeje, protože na ní nedopadá světlo...
Bill se rozhlídne kolem sebe a do ruky si vezme dvě dlouhé trupky...vypadá to jako meč :-)
"Na..."řekne a jednu mi podá.
Tom si do ruky vezme kapesný nůž a Lůca nějakej klacek.
"Kdo je tam??"křikne Bill na tu osobu, která tam pořád stojí a nejspíš nás pozoruje...je od nás vzdálená asi dvacet metrů...
Neznámá osoba se k nám začne pomalými a loudavými kroky přibližovat. Já se chytím Billa za ruku a Lucka zase Toma.
"Tak k čertu...kdo je tam??"křikne Tom.
Nic...žádná odpověď.
Stále couváme hlouběji a hlouběji do sklepa, kterej je snad nekonečnej...tolik chodeb, místa a temných koutů...
"Moment...to je přece Jana."řekne Lucka a příjde k ní blíž. Já s klukama jdeme s ní. Vážně je to Jana, ale...
"Jano...proboha...co se ti stalo?"křiknu a přiběhnu k ní. Jen tak tak jí stačím chytit do náruče, než spadne na zem. Ruce má celé od krve a na obličeji má několik šrámů.
"Nicol..."zašeptá a snaží se postavit, ale bolesti jí to nedovolí, takže zase vyčerpaně spadne na zem. Položím jí pod hlavu Billovu mikinu, kterou mi podává.
"Jani...co se ti stalo?"
"Ty...ty pověsti...jsou pravdivý."řekne a v očích má strach...
"Co tím myslíš?"zeptá se jí Tom a ještě pevněji sevře v rukou nůž.
"Všichni...všichni jsou mrtvý!"křikne a po tvářích jí začnou téct slzy.
Já si dám jenom ruku před pusu, abych nevykřikla.
"Jak...jak to myslíš??"zeptá se jí Bill.
Jana se s námahou posadí.
"Když jsme odcházeli z tohohle sklepa, tak nás ta ženská zavedla do nějaký tmavý místnosti. Učitelce se to nezdálo, ale než stačila něco říct, byla...byla mrtvá..."řekne a zase se celá rozklepe.
"Jak...?"zašeptám.
"V té místnosti byl někdo další. Nějakej chlap...měl v ruce sekeru a máchal s ní okolo sebe...všude bylo najednou spousta krve a já jsem se schovala za jednu truhlu a pak...byli tam tajný dveře, kterejma jsem se dostala až semka. Pak jsem uviděla vás..."vysvětlí.
"Tohle přece není možný..."řekne Tom a nevěřícně zakroutí hlavou.
"Ten chlap mě sekl do ruky...máte někdo kousek nějakýho hadru?"zakňučí Jana a ukáže nám velkou, tržnou ránu na levé ruce...
V rychlosti si z trička utrhnu pruh látky a omotám jí ho kolem ruky.
"Musíme odtud pryč...HNED!!"křikne Lucka.
"Ta ženská zjistí, že chybíme...budou nás hledat."řekne vystrašeně Jana.
"Porozhlídneme se tady...pojďme."rozhodne Bill a pomůže Janě na nohy.
"Musíme se odtud dostat ven...kde jsou ty tajné dveře?"zeptá se Tom Jany.
"Pojďte za mnou..."řekne Jana a kulhavým krokem se vydá k jedné stěně...
"Tady..."zašeptá a ukáže na ní.
"Vždyť to je stěna..."
"Ne...jsou to dveře. Stačí zatlačit a budeme v té místnosti, kde..."nedopoví...všichni jí chápeme.
"Co když tam někdo bude ještě na živu?"ozvu se.
"A nebo tam bude ten chlap s tou babou."řekne Lucka.
"Dobře. Rozdělíme se...Já s Tomem půjdeme dovnitř a vy tři tady na nás počkejte a pokuste se najít nějaký jiný východ, jo? Za hodinu se sejdeme přesně tady..."řekne Bill.
"Ne...nepůjdete tam sami, Bille...jdu s váma."rozhodnu.
"Dobře...já s Jančou tady na vás počkáme...ale dělejte!!"přikývne Lucka. Tom příjde k Lucce a vášnivě jí políbí. Pak se dotkne stěny a zatlačí...já s Billem mu pomůžeme a najednou se s náma zeď otočí a my stojíme v temné místnosti.
"Fůůůj..."řeknu a dám si před nos ruku... Příšerně to tady smrdí...Ještě víc stisknu železnou tyč, kterou držím v ruce.
Bill mě chytí pevně za ruku a pomalými kroky jdeme prozkoumat místnost...
Najednou uslyšíme Tomův křik a prudce se otočíme...
"Určitě pro nás někdo příjde...ale nechápu, proč zamykali. Před tím bylo odemčeno, když jsme semka šli."řeknu a rozhlížím se kolem sebe.
"Do prdele!"vykřikne Tom.
"Co??"
"Támhle...někdo tam je!"zašeptá a ukáže před sebe. A vážně! Stojí tam nějaká postava. Nevidíme jí do obličeje, protože na ní nedopadá světlo...
Bill se rozhlídne kolem sebe a do ruky si vezme dvě dlouhé trupky...vypadá to jako meč :-)
"Na..."řekne a jednu mi podá.
Tom si do ruky vezme kapesný nůž a Lůca nějakej klacek.
"Kdo je tam??"křikne Bill na tu osobu, která tam pořád stojí a nejspíš nás pozoruje...je od nás vzdálená asi dvacet metrů...
Neznámá osoba se k nám začne pomalými a loudavými kroky přibližovat. Já se chytím Billa za ruku a Lucka zase Toma.
"Tak k čertu...kdo je tam??"křikne Tom.
Nic...žádná odpověď.
Stále couváme hlouběji a hlouběji do sklepa, kterej je snad nekonečnej...tolik chodeb, místa a temných koutů...
"Moment...to je přece Jana."řekne Lucka a příjde k ní blíž. Já s klukama jdeme s ní. Vážně je to Jana, ale...
"Jano...proboha...co se ti stalo?"křiknu a přiběhnu k ní. Jen tak tak jí stačím chytit do náruče, než spadne na zem. Ruce má celé od krve a na obličeji má několik šrámů.
"Nicol..."zašeptá a snaží se postavit, ale bolesti jí to nedovolí, takže zase vyčerpaně spadne na zem. Položím jí pod hlavu Billovu mikinu, kterou mi podává.
"Jani...co se ti stalo?"
"Ty...ty pověsti...jsou pravdivý."řekne a v očích má strach...
"Co tím myslíš?"zeptá se jí Tom a ještě pevněji sevře v rukou nůž.
"Všichni...všichni jsou mrtvý!"křikne a po tvářích jí začnou téct slzy.
Já si dám jenom ruku před pusu, abych nevykřikla.
"Jak...jak to myslíš??"zeptá se jí Bill.
Jana se s námahou posadí.
"Když jsme odcházeli z tohohle sklepa, tak nás ta ženská zavedla do nějaký tmavý místnosti. Učitelce se to nezdálo, ale než stačila něco říct, byla...byla mrtvá..."řekne a zase se celá rozklepe.
"Jak...?"zašeptám.
"V té místnosti byl někdo další. Nějakej chlap...měl v ruce sekeru a máchal s ní okolo sebe...všude bylo najednou spousta krve a já jsem se schovala za jednu truhlu a pak...byli tam tajný dveře, kterejma jsem se dostala až semka. Pak jsem uviděla vás..."vysvětlí.
"Tohle přece není možný..."řekne Tom a nevěřícně zakroutí hlavou.
"Ten chlap mě sekl do ruky...máte někdo kousek nějakýho hadru?"zakňučí Jana a ukáže nám velkou, tržnou ránu na levé ruce...
V rychlosti si z trička utrhnu pruh látky a omotám jí ho kolem ruky.
"Musíme odtud pryč...HNED!!"křikne Lucka.
"Ta ženská zjistí, že chybíme...budou nás hledat."řekne vystrašeně Jana.
"Porozhlídneme se tady...pojďme."rozhodne Bill a pomůže Janě na nohy.
"Musíme se odtud dostat ven...kde jsou ty tajné dveře?"zeptá se Tom Jany.
"Pojďte za mnou..."řekne Jana a kulhavým krokem se vydá k jedné stěně...
"Tady..."zašeptá a ukáže na ní.
"Vždyť to je stěna..."
"Ne...jsou to dveře. Stačí zatlačit a budeme v té místnosti, kde..."nedopoví...všichni jí chápeme.
"Co když tam někdo bude ještě na živu?"ozvu se.
"A nebo tam bude ten chlap s tou babou."řekne Lucka.
"Dobře. Rozdělíme se...Já s Tomem půjdeme dovnitř a vy tři tady na nás počkejte a pokuste se najít nějaký jiný východ, jo? Za hodinu se sejdeme přesně tady..."řekne Bill.
"Ne...nepůjdete tam sami, Bille...jdu s váma."rozhodnu.
"Dobře...já s Jančou tady na vás počkáme...ale dělejte!!"přikývne Lucka. Tom příjde k Lucce a vášnivě jí políbí. Pak se dotkne stěny a zatlačí...já s Billem mu pomůžeme a najednou se s náma zeď otočí a my stojíme v temné místnosti.
"Fůůůj..."řeknu a dám si před nos ruku... Příšerně to tady smrdí...Ještě víc stisknu železnou tyč, kterou držím v ruce.
Bill mě chytí pevně za ruku a pomalými kroky jdeme prozkoumat místnost...
Najednou uslyšíme Tomův křik a prudce se otočíme...
(Nicolca)