---------------JÁ, BILL A TOM---------------
"Půjdeme..."řekne Bill, ale dveře do místnosti se náhle prudce otevřou...
"Sakra..."řekne strachy Tom a schová se za jednu dřevěnou skříň. Jelikož jsem blíž u něho a není čas přemýšlet nad tím, kde je Bill, vlezu si za Tomem. Vidím, že Bill se schovává pod velkou, dřevěnou postel a snaží se nevykřiknout, protože je plná pavouků...mno tady za skříní na tom nejsme o moc líp :-(
Jako jediná mám krásnej výhled na postavu, která stojí ve dveřích a rozhlíží se po pokoji. Bill vidí jenom boty a nohy a Tom je za skříní zalezlej celej.
Na osobu ve dveřích konečně zasvítí měsíční světlo, jelikož je asi půl dvanáctý v noci a já málem vyjeknu. Jen tak tak mi dá Tom ruku na pusu.
"Kdo je to?"zašeptá potichounku.
"Ten chlap se sekerou..."odpovím tichým hláskem a podívám se, jak je na tom Bill.
"A sakra...Bill má problémy."řeknu vystrašeně Tomovi a ukážu pod postel.
Po Billovi leze několik pavouků a on je strachy od sebe odhání, ale moc mu to nejde..
"Ať to vydrží..."modlí se v duchu Tom, protože chlap vešel do místnosti a začal se rozhlížet kolem sebe...strachy ani nedutáme...
Zavřu oči a myslím na něco pěknýho...ne že by to pomáhalo tak je zase otevřu a málem mě majzne...ten chlap je ode mě asi jeden metr...je ke mně otočený zády. Opatrně otočím hlavu na Toma, co on na to...vypadá snad ještě víc vyděšeně než já... Jenom si dá před pusu ukazováček na znamení, ať jsem ticho.
Po chvilce od nás chlap odešel a pro něco se sehnul k zemi. Zjišťuju, že je to tělo naší učitelky a po těle mi přeběhne mráz.
Chlápek si sekeru vezme do druhé ruky, její tělo si přehodí přes rameno a z místnosti odejde pryč. Jenom si všimnu, že zapomněl zamčít...
Nevím jak dlouho ještě za tou skříní stojím a cítím srdce až někde v krku. Nejspíš bych tam stála ještě hodně dlouho, kdybych si nevšimla Billa, jak rychlostí blesku vyletěl a začal okolo sebe máchat rukama.
"Hey...Bille!!"řeknu mu tichým hláskem a on se uklidní.
"Pavouci...všechny bych je zavraždil!!HNED!"řekne rozzuřeně a z vlasů si jednoho vymotá, hodí ho na zem a zašlápne.
"Fajn...jdeme odtud pryč! Je odemčeno."prohlásí Tom, pevně v rukou uchopí svoje "zbraně" a Bill, jelikož jde před námi potichu otevře dveře a nahlídne do tiché a tmavé chodby...
"Je to v pohodě."prohlásí, ale v tom si všimnu nějakého pohybu za ním...SAKRA!!
"Bille...pozor!"křiknu, skočím na něj a společně spadneme na zem...jen tak tak. Za Billem totiž stál ten chlap - Hoffman se sekerou v ruce a už už jí zvedal nad hlavu, že Billa zabije.
"Pryč!"křikne Tom a rozběhne se k nám.
V rychlosti se postavíme a běžíme...běžíme a nevíme kam...
Víme jenom jedno...že ten chlap běží za náma a sekeru má pořád v ruce!!
---------------JANA A LUCKA---------------
"Kdo to je?"zašeptá Jana potichu a v ruce stiskne železnou tyč.
"Já nevím, ale musíme se schovat."odpoví jí Jana se strachem v hlase a obě dvě se začnou rozhlížet kolem sebe. Nakonec zalezou za jednu dřevěnou krabici a strachy radši ani nedýchají...
Najednou kolem nich projde nějaká menší osoba a když dojde k malé žárovce, která matně osvětluje místnost, tak zjistí, že je to ta ženská...jejich průvodčí na zámku! V ruce má ale nůž!!!
Ženská stojí pod tím světlem a rozhlíží se kolem sebe s ďábelským úšklebkem na rtech...
"Já vím, že tady seš!"řekne najednou a křehotavě se zasměje...ještě k tomu nožem začne projíždět po zdi, že z toho jde mráz po zádech...
"AU!"vykřikne najednou Lucka, když se bouchne rukou do hřebíku přibitého na zdi.
"Pšššt!"okřikne jí Jana, ale je pozdě...
Ta bláznivá ženská se otočí jejich směrem a vydá se k nim...
"A mám tě!"křikne, když uvidí Janu...
"Ne...prosím!"křičí Jana a utíká od ní pryč. Lucka se mezitím schovala pod schody a čeká na vhodnou příležitost...
"Pusťe mě!!"kříčí zoufale Jana, když jí ženská chytne rukou okolo krku a začne jí drtivě škrtit!
"Ne..."šeptá Jana a už nemůže skoro ani dýchat...
Konečně jí ženská pustí a Jana spadne unaveně na zem...chce se postavit, ale najednou ucití v břiše prudkou bolest...mákne si na něj a na rukou má krev!!
"Půjdeme..."řekne Bill, ale dveře do místnosti se náhle prudce otevřou...
"Sakra..."řekne strachy Tom a schová se za jednu dřevěnou skříň. Jelikož jsem blíž u něho a není čas přemýšlet nad tím, kde je Bill, vlezu si za Tomem. Vidím, že Bill se schovává pod velkou, dřevěnou postel a snaží se nevykřiknout, protože je plná pavouků...mno tady za skříní na tom nejsme o moc líp :-(
Jako jediná mám krásnej výhled na postavu, která stojí ve dveřích a rozhlíží se po pokoji. Bill vidí jenom boty a nohy a Tom je za skříní zalezlej celej.
Na osobu ve dveřích konečně zasvítí měsíční světlo, jelikož je asi půl dvanáctý v noci a já málem vyjeknu. Jen tak tak mi dá Tom ruku na pusu.
"Kdo je to?"zašeptá potichounku.
"Ten chlap se sekerou..."odpovím tichým hláskem a podívám se, jak je na tom Bill.
"A sakra...Bill má problémy."řeknu vystrašeně Tomovi a ukážu pod postel.
Po Billovi leze několik pavouků a on je strachy od sebe odhání, ale moc mu to nejde..
"Ať to vydrží..."modlí se v duchu Tom, protože chlap vešel do místnosti a začal se rozhlížet kolem sebe...strachy ani nedutáme...
Zavřu oči a myslím na něco pěknýho...ne že by to pomáhalo tak je zase otevřu a málem mě majzne...ten chlap je ode mě asi jeden metr...je ke mně otočený zády. Opatrně otočím hlavu na Toma, co on na to...vypadá snad ještě víc vyděšeně než já... Jenom si dá před pusu ukazováček na znamení, ať jsem ticho.
Po chvilce od nás chlap odešel a pro něco se sehnul k zemi. Zjišťuju, že je to tělo naší učitelky a po těle mi přeběhne mráz.
Chlápek si sekeru vezme do druhé ruky, její tělo si přehodí přes rameno a z místnosti odejde pryč. Jenom si všimnu, že zapomněl zamčít...
Nevím jak dlouho ještě za tou skříní stojím a cítím srdce až někde v krku. Nejspíš bych tam stála ještě hodně dlouho, kdybych si nevšimla Billa, jak rychlostí blesku vyletěl a začal okolo sebe máchat rukama.
"Hey...Bille!!"řeknu mu tichým hláskem a on se uklidní.
"Pavouci...všechny bych je zavraždil!!HNED!"řekne rozzuřeně a z vlasů si jednoho vymotá, hodí ho na zem a zašlápne.
"Fajn...jdeme odtud pryč! Je odemčeno."prohlásí Tom, pevně v rukou uchopí svoje "zbraně" a Bill, jelikož jde před námi potichu otevře dveře a nahlídne do tiché a tmavé chodby...
"Je to v pohodě."prohlásí, ale v tom si všimnu nějakého pohybu za ním...SAKRA!!
"Bille...pozor!"křiknu, skočím na něj a společně spadneme na zem...jen tak tak. Za Billem totiž stál ten chlap - Hoffman se sekerou v ruce a už už jí zvedal nad hlavu, že Billa zabije.
"Pryč!"křikne Tom a rozběhne se k nám.
V rychlosti se postavíme a běžíme...běžíme a nevíme kam...
Víme jenom jedno...že ten chlap běží za náma a sekeru má pořád v ruce!!
---------------JANA A LUCKA---------------
"Kdo to je?"zašeptá Jana potichu a v ruce stiskne železnou tyč.
"Já nevím, ale musíme se schovat."odpoví jí Jana se strachem v hlase a obě dvě se začnou rozhlížet kolem sebe. Nakonec zalezou za jednu dřevěnou krabici a strachy radši ani nedýchají...
Najednou kolem nich projde nějaká menší osoba a když dojde k malé žárovce, která matně osvětluje místnost, tak zjistí, že je to ta ženská...jejich průvodčí na zámku! V ruce má ale nůž!!!
Ženská stojí pod tím světlem a rozhlíží se kolem sebe s ďábelským úšklebkem na rtech...
"Já vím, že tady seš!"řekne najednou a křehotavě se zasměje...ještě k tomu nožem začne projíždět po zdi, že z toho jde mráz po zádech...
"AU!"vykřikne najednou Lucka, když se bouchne rukou do hřebíku přibitého na zdi.
"Pšššt!"okřikne jí Jana, ale je pozdě...
Ta bláznivá ženská se otočí jejich směrem a vydá se k nim...
"A mám tě!"křikne, když uvidí Janu...
"Ne...prosím!"křičí Jana a utíká od ní pryč. Lucka se mezitím schovala pod schody a čeká na vhodnou příležitost...
"Pusťe mě!!"kříčí zoufale Jana, když jí ženská chytne rukou okolo krku a začne jí drtivě škrtit!
"Ne..."šeptá Jana a už nemůže skoro ani dýchat...
Konečně jí ženská pustí a Jana spadne unaveně na zem...chce se postavit, ale najednou ucití v břiše prudkou bolest...mákne si na něj a na rukou má krev!!
(Nicolca)