close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Bohatství nebo láska 12.

22. září 2006 v 18:07 | leny |  FF - Bohatství nebo láska
"Jo jasně, že jo. Ještě chvilku a jsme tam." odpoví mi Sára, natáhne svou ruku a namíří s ní na ostrov. "Vidíš? Tamhle to je ten ostrov. Už se nemůžu dočkat." řekne Sára a zasněně se dívá na ostrov. Páni, tam to musí být asi opravdu skvělé když je Sára tak nadšená… Najednou zaslechnu Toma jak říká: "Tak co, brácha? Těšíš se?" "Jo jasně, že jo." odpoví mu Bill, ale moc nadšeně to nezní… Potom dojde až k nám a opře se o zábradlí… Sakra, musí si stoupnout vedle mě??? To mi dělá naschvál… Stojím jako přimražená a koukám někam pryč jen abych se nemusela dívat na Billa… Sleduji moře a v duchu si říkám nedívej se na Billa, nedívej se na něj! Po chvíli neodolám a zvednu hlavu… Podívám se na něj a setkám se s jeho pohledem… Mýlila jsem se když jsem si myslela, že se dívá na ostrov nebo na moře… Stojí opřený o zábradlí a upřeně mě pozoruje… Chvíli se mu dívám do očí… Jeho pohled je takový smutný řekla bych… Zřejmě kvůli mně… Promiň mi Bille, promiň… Říkám si v duchu… Nahlas však neřeknu nic... Sklopím svůj pohled a znovu se zadívám na moře… Proč to musím mít tak složité??? Proč sakra??? Kdyby nebylo toho blbého zasnoubení všechno by bylo jinak… Já vím, že vdávat se mám až za rok a taky vím, že si Cheranda vzít nechci… Ale taky vím, že si nemůžu začít nic s Billem… Možná, že ze začátku bychom byli šťastní jenže můj otec by mi nedovolil s ním chodit… Zvlášť teď když mě zasnoubil… Nevím, co mám dělat… Možná by mi pomohlo promluvit si se Sárou teď na to, ale není vhodná chvíle… Možná potom někdy později… "Vystupovat! Už jsme tady!" slyším Sářin nadšený hlas…
--------------------------------Bill--------------------------------
Scházím dolů a vidím Sáru s Tomem jak o něčem vesele debatují… Vedle nich stojí Annie… Je opřená o zábradlí a dívá se někam pryč… Bože, je tak krásná… Její vlasy, s kterými si pohrává vítr… Její krásné oči, ze kterých ještě před chvílí tekly slzy a dívaly se na mě tak strašně smutně… "Tak co, brácha? Těšíš se?" slyším Toma a snažím se pohotově odpovědět nebo si bude zase myslet, že semnou něco je… A to bych nerad… Ty jeho dotěrné otázky bych nesnes… Ale zase na druhou stranu bych mu to možná říct mohl… Třeba by mi poradil… "Jo jasně, že jo." odpovím Tomovi, ale sám vím, že to moc nadšeně nezní… Dojdu až k nim a opřu se o zábradlí vedle Annie… Vidím na ní jak křečovitě tam stojí a pořád kouká někam pryč jen, aby se nemusela dívat na mě… Proč mi tohle děláš, Annie? Proč??? Zřejmě vycítí můj pohled, protože zvedne hlavu a podívá se na mě… Dívá se mi do očí a její pohled mě děsí… Je tak smutný, tak… zoufalý… Bože, Annie… Co je ti? Proč se tak chováš? Co jsem ti udělal??? V hlavě se mi honí tisíce otázek, ale ani jednu nevyslovím nahlas… Annie se na mě ještě chvíli dívá a poté svůj pohled znovu sklopí… Musím si s ní promluvit! Musím se jí na všechno zeptat a říct, že… že se mi líbí… Jo líbí se mi… Ale nemiluju ji… Určitě ne… Jak bych taky mohl… Známe se teprve pár dní… Ale i přesto mám pocit, že k ní cítím něco víc… Nevím jestli ji miluju… Ale cítím k ní něco zvláštního… A ten polibek, ten mě utvrdil v tom, že ona je na tom stejně… Promluvím si s ní… Jen, co dorazíme na pevninu, najdu si vhodnou příležitost a promluvím si s ní… Najednou mě z přemýšlení vytrhne Sára… "Vystupovat! Už jsme tady!" Rozhlédnu se a vidím, že stojíme v nějakém přístavu, ale není moc velký, ale úplně malinký taky ne… Spíš středně velký…
-----------------------------Annie-----------------------------
Vystupujeme z lodi, která zakotvila v poměrně malém přístavu, který tu je… Rozhlédnu se a všude vidím přírodu, samou přírodu… "Ahoj Sáro! Vítáme vás tu!" vykřikne nadšeně nějaká žena ve středních letech, která stojí u džípu, ve kterém sedí nějaký muž… "Ahoj Sandy (Sendy)! Jsem moc ráda, že vás zase vidím." řekne Sára, potom se podívá směrem k džípu a dodá: "Ahoj Ralfe! Jak se vede?" Muž vystoupí z džípu, jde směrem k Sáře a řekne: "Celkem fajn a co ty, Sáro?" Potom se muž podívá na nás "Koukám, že tentokrát si nepřijela sama, ale s doprovodem, co?" "Já se mám skvěle. Ano tentokrát jsme si sebou vzala mé přátele." řekne Sára, otočí se na nás a dodá: "Tohle je Tom můj přítel, tohle je jeho brácha Bill a tohle moje nejlepší kamarádka Annie." představí nás postupně Sára. "Těší nás." řekne Sandy a Ralf dodá:" Já jsme Ralf a tohle je moje žena Sandy. Dělám tady správce a Sandy se stará o kuchyni. Je to ta nejlepší kuchařka na světě, viď Sandy?" "Ale no tak Ralfe, nech toho. Nejlepší určitě nejsem." odpoví Sandy se smíchem a láskyplně se podívá na svého muže… Při pohledu na ně mě napadne, že já bych v manželství s Cherandem nemohla být nikdy šťastná jako tihle dva… Chybělo by nám to nejdůležitější… Láska… Ale s Billem bych možná šťastná byla… Potom se, ale zastavím… Jak bych mohla být s Billem šťastná vždyť ho nemiluju a nebo snad…??? "Nasedat ať můžeme jet." ozve se Ralfův hlas a vytrhne mě s přemýšlení… Jedeme po cestě, která je zřejmě jediná v téhle pustině… Ale i přesto má toto místo zvláštní kouzlo… Sice jsem to tu ještě pořádně neviděla, ale na to bude určitě času dost…
Za chvíli dorazíme k velkému domu. Je sice velký to ano, ale v žádném případě není snobský nebo honosný. To ne… Vyzařuje z něj něco… Něco zvláštního… U výborného oběda, který nám Sandy připravila na to přijdu… Tenhle dům působí jako domov… Je z něj cítit láska, protože na tomhle místě žijí lidé, kteří se mají rádi… Nejsou sice příbuzní, jsou to zaměstnanci, pomocníci, ale mají se rádi… U nás doma jsem se s takovou atmosférou nikdy nesetkala… U nás jsou to moji rodiče - bohatí majitele našeho domu, pozemků… a potom jsou to naši zaměstnanci - chudí lidé, které otec považuje jenom za něco čemu platí za to, že plní jeho rozkazy… Nikdy ho nenapadlo začít si povídat třeba s naší kuchařkou nebo zahradníkem… On prostě vydává rozkazy a ostatní je plní a mám takový pocit, že to samé plánuje semnou… Hodlá mi přikazovat, co budu dělat a já to budu bez odporu plnit… To se, ale plete! Já nejsem ani jeho majetek ani zaměstnanec!
Market
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Byl/a jsi tu ?

Klikni sem prosím

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama