A koukám, že jsem nebyla jediná koho to napadlo. Bill si objednal taky špagety… Chvíli čekáme než nám je donesou a potom už se s chutí pustíme do té báječné pochoutky. Je to vážně výborné. Cpeme se jako před chvílí Sára s Tomem a vůbec nám nevadí, že na nás ti dva koukají a pobaveně se šklebí. Když dojíme řekne Tom: "Tak, co máte teď v plánu? Já bych se šel docela rád mrknout do nějakého baru, co myslíš Sáro?" "Jo to je dobrej nápad. Taky jsem chtěla někam zajít. Můžeme zkusit bar, co mají tady v hotelu a případně jít někam jinam." "Fajn jdeme. Půjdete s námi?" řekne Tom a podívá se na mě a Billa. "Já si půjdu odpočinout. Jsem nějaká unavená." řeknu a zvedám se od stolu. "A ty půjdeš s námi, Bille?" zeptá se Sára Billa. "No, moc se mi nechce." "Aspoň na chvíli, brácha." řekne Tom. "Tak fajn, ale jenom na chvíli. Taky jsem celkem unavenej." "To je hrozný s váma. Jsou mladý a přitom jsou unavený jak kdyby měli zejtra zaklepat bačkorama." řekne Sára a podívá se na mě s Billem. "No, to víš každej není takovej čipera jako ty." řeknu Sáře a potom ještě dodám: "Tak se mějte a užijte si to." rozloučím se s nimi a jdu směrem k výtahu…
Když se konečně dostanu na pokoj zalezu do koupelny, napustím si plnou vanu vody, do které si nasypu mořskou sůl, kterou jsem si vzala sebou a užívám si tu koupel se vším všudy. Relaxuju hodně dlouho, ale potom už se mi voda zdá celkem studená tak vylezu z vany, zabalím se do ručníku a jdu do pokoje. Ze skříně si vyndám jednu z mých oblíbených nočních košilek. Tahle je celkem roztomilá. Není to žádná sexy noční košilka, která končí těsně pod zadkem, ale je dlouhá asi do půli stehen, má světle modrou barvu a je s obrázkem médi, který má na hlavě takovou tu čapku na spaní a leží v úzkém srpu měsíce a kolem je pár hvězdiček… Je celkem dětská, ale mě se líbí .Navíc se v ní strašně krásně spí. Dostala jsem ji od Sáry když jela do Francie. Přivezla mi ji k mým šestnáctinám. Sára je o rok starší než já a má taky celkem bohaté rodiče. Sice ne tak moc jako já, ale oproti mě dost cestuje. Já se taky občas někam podívám, ale na Sáru nemám. Ta je pořád někde pryč. Cestování ji strašně baví…
Když se převléknu, pověsím ručník do koupelny, aby uschnul a jdu si lehnout. Nemám v plánu hned spát proto si vytáhnu knížku a čtu si... Tahle knížka je vážně strašně zajímavá. Dokáže člověka vtáhnout do děje… Hlavní hrdinka zrovna sedí na pláži a přemýšlí o svém životě. Po tváři se jí kutálí slzy. Dívka si přitáhne kolena víc k bradě a položí si na ně hlavu. Najednou k ní přijde někdo ze zadu a řekne: "Ahoj." Dívka se otočí a udiveně řekne: "Bille? Co tu děláš?" "Přišel jsem za tebou. Můžu si přisednout, Annie?" Moment, co tam dělá Bill a co tam dělám já??? "Jo jasně klidně si sedni. Místa je tu dost." řeknu a znovu si položím hlavu na kolena. "Annie, chtěl jsem s tebou mluvit o tom, co se stalo…" řekne Bill a podívá se na mě, potom se zadívá na moře a pokračuje dál: "Víš já… Nechtěl jsem, aby to došlo tak daleko… Vím, že se máš vdávat, ale prostě si nemůžu pomoct… Hrozně mě přitahuješ, Annie. Když tě mám ve své blízko nejsem schopen myslet na nic jiného než na tebe… Já… Miluju tě." Když to Bill dořekne udiveně zvednu hlavu a střetnu se s jeho očima, které se vpíjejí do těch mým. "Bille, já…" "Pššš, teď nic neříkej, Annie." řekne sotva slyšitelně Bill a naklání se ke mně. Když je o de mě vzdálený pouhých pár centimetrů, zastaví se a pohlédne mi do očí, pohladí mě po vlasech a za ucho mi zastrčí pramen vlasů. Poté dokončí pohyb, který předtím začal a políbí mě. Je to nádhera. Vychutnávám si ten polibek jako kdyby měl být mým posledním v životě. Náhle se Bill začne ztrácet a jeho obraz mizí v dáli. "Bille!" vykřiknu. Najednou otevřu oči a zjistím, že…
Market