close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Já a Bill 15.

14. září 2006 v 15:46 | leny |  FF - Já a Bill
Nepřipadalo mi až tak divný. Většinou, když se člověk napije alkoholu, kecá pořád. Bill ale celou tu dobu něco mumlal, takže mu nebylo rozumět jediný kloudný slovo. Takže jsem se nedozvěděla nic novýho. Možná jen to, že Bill je příšerně ukecanej a je jak přísavka, když jsem ho táhla cestou k nám domů. Byl fakt docela silně namol…Zato Tomík…ten byl docela vroznej…Byl možná jen v mírném alkoholovém oparu, ale byl v dobrým stavu…Oproti Billovi…Byl v pohodě a tak jsem si s ním celou cestu povídala. "Wiki….asi jsem se do Marie zamilovat" pronesl a koukl se na hvězdy. Viděla jsem…jak má v očích slzy. "Tome, co se děje?" Nic neříkal…Byl ticho. "Povíš mi to pak…" pronesla jsem, když jsme vešli k nám do baráku. Uložila jsem už spícího Billa do postele, Tom uložil Mary a sešli jsme se spolu v obýváku. "Tak Tome…Co se děje? Jsi v poho?" Tom nic neříkal. Zvedla jsem mu hlavu, abych se mu podívala do očí. Měl je ouplně rudý. "Wiki" hlesl "proč si každej myslí, že jsem děvkař? Není to tak. Možná si za to můžu sám, že se trochu opiju a pak…pak mám chuť si zatancovat s nějakou holkou, ale… Ale já jsem se doopravdy zamiloval do Marie. Co když si myslí to samé, co ostatní?" Objala jsem ho. Potřeboval pomoc. "Není to tak…TO sama dobře vím. Znám tě už dlouho na to, abych věděla, jakej seš." Tom mě objal. "Jsi kamarádka Wiki a vždycky budeš" pronesl a mě tekly slzičky. Slzičky štěstí. "Děkuju" hlesla jsem. Seděli jsme tam v objetí asi půl hodiny a jeden druhému do jsem si šeptali do ucha naše problémy. Jeden druhýmu jsme naslouchali. "Seš v poho?" pronesla jsem, když jsem viděla, že Tomík už neměl ubrečené oči. Kývl. Poděkoval mi, políbil mě na tvář a šel do kuchyně.
"Chceš špagety?" volá na mě z kuchyně. "Jasně. Proslulé Tomovy špagety jsem ještě neměla" uchichtnu se potichu a jdu do kuchyně. "Nechceš pomoct?" "Ne…Já sám" zasmál se a usadil mě ke stolu. Byla to docela parodie sledovat Toma… Po půlhodinovém boji se špagetama nakonec vyhrál Tom. "Neměla bych je jít vzbudit?" "Nech je spát" prohodil rukou Tom, ale jen co to dořekl, po schodech už se dolů trmácel hladovějící Bill. "Teda lidi, to je vopice" pronesl s ručníkem na hlavě a zamířil k Tomovi. "Ahojky beruško" pronesl a naklonil se k Tomovi. "Co to děláš vole" zasmál se Tom a uhnul mu. "Co se děje" pronesl Bill a sundal ručník z hlavy. "Tome, co tady děláš…Máš bejt támhle a tady Wiki" koktal tak rozpačitě. Měl…docela fakt těžkou vopici. "Nevadí" pronesla jsem naoko uraženě a začala jsem se smát. Potom jsme všichni tři zasedli ke špagetám… "Fuj…brácha, co jsi tam naplácat" vymaštil po chvíli Bill. "Dal jsem tam…trošičku pepře…Trošičku víc" uculil se Tom. Já jsem hasila snad každé sousto. Byla jsem červená až na palcech u nohy, ale nechtěla jsem nechat nic znát…když si Tom s tím dělal takovou práci. "Jdu si lehnout" zvedl se Bill a padl na gauč. Jak nevinně spal.
(Konec 15.dílu)
vevu
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tokiohotelka17 Tokiohotelka17 | Web | 23. dubna 2008 v 17:14 | Reagovat

Je to krásně napísaný!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama