Myslela jsem, že mě opravdu vomejou. Na titulní stránce mého oblíbeného bulvárku bylo velkým písmem napsáno: DVOJČATA KAULITZOVI SI UŽÍVAJÍ SE STEJNOU DÍVKOU!!! CHTĚJÍ SE OPRAVDU PODOBAT JAKO VEJCE VEJCI?
Sebrala jsem se a běžela domů. "Zasranej bulvár" mrsknu s dveřmi a tím vzbudím kluky. "Co se děje" zeptal se rozespale Bill a šel za mnou do kuchyně. "Co co by bylo…Ten zasranej bulvár ze mě dělá děvku!!!" řekla jsem naštvaně…Vyjela jsem na Billa, kterej za to ani nemohl…. "TO jsi ty a Tom?" Kývla jsem. Převyprávěla jsem mu včerejší večer, co se s Marií všechno dělo. Měla jsem na krajíčku….Z toho bulváru….Nebyly to slzy smutku…jako jasně, mrzelo mě to, ale tohle byly slzy naštvanosti… "Veroniko…Tak se kvůli tomu nečil" řekl Bill a políbil mě po tváři. "Nemá to cenu se takhle srát nad bulvárem" pronese nakonec Bill a šel do koupelny. Po chvilce přišel Tom. Sedl si ke stolu a když viděl můj zaraženej pohled…docela se probudil… "Co se děje Wiki?" Nic jsem neřekla, jen jsem hodila … "Ty woe…Tady z tebe dělaj totální děvku…" řekl a viděl mě, jak mi teče jedna slza za druhou. Měla jsem tak kamennej výraz, že by ho nikdo nezměnil…"Je to jen bulvár…Neřeš ho…Si můžeme podat ruce…" pronesl…Nějako jsem ho nechápala a kamennej výraz povolila… "…ze mě dělá bulvár děvkaře a z Billa gaye… Nikdo to už neřeší…Tak by jsi neměla ani ty" řekne, jde ke mně a políbí mě do vlasů. Obejmu ho okolo pasu a rozbrečím se…Tentokráte vím, že to byl smutek a lítost nad tím vším…
Měla jsem jít do školy…Měla jsem fakt uřvaný oči, takže jsem nahodila menší make-up a vyrazila jsem s Tomem a Billem do školy…Samozřejmě jsme se nevyhli narážkám…Pokaždé, když na mě někdo zvolal děvko, nebo podobnou nadávku, Bill mi pevně stiskl ruku… "Klid" špitl mě a Billovi do ucha Tom… Došli jsme do školy a rovnou radši zapluli do třídy…Tom tam seděl sám…Braunová přišla do třídy… Vedla s sebou nějakou mladou holku…Vypadala jako já…Stejně krátký vlasy…ujetě nabarvený, oblečení volnější, kožený nátepníčky, černej lak na nehtech… "Tak panstvo…Tohle je Set Stechnová a bude s vámi chodit do školy…Set…posaď se támhle vedle Kaulitze" vyzve učitelka novou žákyni. "Čau, jsem Tom" pozdraví Set Tom…"Ahoj" špitne Set…. Set je docela plachá…Nahnu se k ní přes uličku… "Čau, já jsem Veronika, ale každý mi říká Wiki…" řeknu a snažím se být přátelská… Podává mi ruku " těší mě…jsem Set" hlesne potichu…"Tohle je Bill" představím Set Billa. "Ahoj…Bill" usměje se na Set také Bill. Tom ale najednou zpozorní… "A prosím vás, paní učitelko…Kdepak bude sedět Marie?" Učitelka se otočí od tabule, na níž píše sáhodlouhý zápis a odfoukne… "Kaulitz, žákyně Servetová byla z naší školy vyloučená za přechovávání drog…" řekla učitelka a já myslela, že mi snad spadne čelist…Podívala jsem se na Toma…radši nic neříkal…
O přestávce jsem na bulvár i Marii zapomněla blbla jsem ve třídě s klukama. Viděla jsem Set…Je taková…zamlklá…Kdo by nebyl, že? Chtěla jsem tu holku nějako..dostat do našeho kolektivu, jelikož mi příjde stejná jako já. Seděla jsem tam s klukama a zavolala na Set: "Set, pojď s náma pokecat…" Set vstala a šla za námi… Seděli jsme a povídali jsme si..Byla to cool holka, dalo se s ní v pohodě vycházet… Pak se ale Tom chtěl pochlapit… "Máš kluka?" zeptal se Tom…Chtěl jí sbalit? Ne to ne…Tohle není Tomův typ…znám ho natolik dlouho, abych to věděla… "Ne nemám kluka…A jestli se o něco snažíš, nejsi můj typ" řekla popravdě Set. Tom se jen usmál…Pochopil totiž, že jsem ho prokoukla…"Taky nejsi Tomův typ" řekl v meziřeči Bill…Všichni jsme se na něj podívali… "Řekl jsem to nahlas" otázal se a všichni jsme se začali smát. Set se mi zdála děsně v poho…
Bylo odpoledne…Škola se dala přežít…Před školou jsem se zeptala Set, co dneska dělá… "No…mám zkoušku…nechceš jít se mnou? Sama si jen tak zpívám..Ale nemusíš, jestli nechceš." "Ale jo, ráda půjdu" řekla jsem nadšeně. "Lásko, příjdu večer" řeknu Billovi a líbnu ho na tvář. "Dobře Wiki, ale dej na sebe pozor." Kývla jsem a šla jsem za Set. "Tokio Hotel?" zeptala se Set a usmála se. "Jo" řekla jsem potichu. "To je cool skupina…Maj dobrej styl..a muziku taky…Jsou to cool típci" řekne. To jsou, pomyslela jsem si. "A jednoho děsně miluju…" řekla jsem a cítila jsem, jak jsem se zčervenala. "To vím..a co ten bulvár dneska…Pořád se o vás píšou takový kecy…Nevypadáš jako děvka…Ser na to…znáš bulvár, ne" řekla přátelsky Set. "Jasně…Tomík je děsně super kluk…Toma, Gustava a Georga beru jako brášky…" řekla jsem a usmála jsem se já pro změnu na ní.
Povídala jsem si, až jsme došli k Set domů. "Pojď do sklepa, tam má zkušebničku" řekla a táhla mě dolů do přízemí. Měla tam tři mega bedny a mikrofon… "Někdy hraju na kytaru, když si chci zahrát nějakou tu pecku" komentuje… Zaujala mě baskytara v rohu… "Můžu?" optám se Set a beru si baskytaru do ruky…"Jasně" odvětila Set. "Na baskytaru jsem ještě nikdy nehrála" odpovím popravdě…Zahrála jsem první strunu a radši jsem to odložila…Sedla jsem si na reprák a poslouchala Set…Má opravdu talent…Asi po dvou hodinách jsem musela jít domů. "Na, vem si jí s sebou…Hodila by se mi pomoc" řekla Set a podávala mi baskytaru…"Když se budeš učit, budeš dobrá…máš na to" řekla mi ještě, rozloučili jsme se a já jsem se pomalu táhla domů….Tedy spíš do hotelu…
"Ahojky kluci" řekla jsem a táhla jsem se do svýho pokoje. Okamžitě jsem zapla baskytaru a lehla si na postel… "Hele baskytara" vyjekne Georg, kterej mě přišel navštívit na pokoj. Tom a Bill zůstali v obýváku…"Neumím na ní" hlesnu potichu…"To se musí trénovat…rád tě to naučím" usměje se na mě Georg a vede mojí ruku po baskytaře…
(Konec 24. dílu)
Vevu