... já - když jsem se probudila slyšela jsem houkat sanitku a hasiče . nemohla jsem se ani hnout . ležela jsem ve vysoké trávě . ležela jsem tam nehybně asi dvě hodiny . když jsem se vyhrabala z trávy byly už všechny auta i lidi pryč . bill si určitě myslí že jsem mrtvá . musím se za ním dostat . zítra máme jet v poledne do čech . nesmím ho zmeškat . byla tma . šla jsem po cestě která vedla na silnici . chvíli jsem šla po sinici až u mě zastavilo auto . vystoupila z něj mladá paní . na zadní sedačce sedělo malé dítě . ,, lenka čechová ? v rádiu jsem teď slyšela že jste mrtvá !" přiběhla ke mě a mě se podlomila kolena . chytla mě a posadila mě do auta . ,, kam chceš odvést ?" zeptala se . ,, prosím do hotelu central ." řekla jsem unaveně . cestou jsme si povídali . zjistila jsem že se jmenovala ivone a je bylo 19 . byla moc milá a skamarádila jsem se s malou . ,, jak se jmenuje ?" zeptala jsem se ivone . ,, je to lenka ." usmála se do zpětného zrcátka . ,, jo tak to jméno je hezké ." když jsme dojeli před hotel otočila se na mě . ,, přeji ti hodně štěstí . jsi milá holka . ty si zasloužíš jen to nejlepší ." usmála se . ,, díky . a kdyby jsi někdy neměla co dělat . přijď na náš koncert . dám ti lístek zadarmo ." rozloučila jsem se s malou a vyšla ven . tam jsem naposledy objala ivone a vešla do hotelu . nikdo tam nebyl . nedivila jsem se . bylo deset hodin večer . šla jsem na pokoj . otevřela jsem ale nikdo tam nebyl . sedla jsem si na postel a čekala .
bill - nechtěl jsem už být sám . ty stěny pokoje mě svírali . šel jsem na procházku do města . nikde nikdo . ,, leny !" zakřičel jsem do tmy . nic . leny se neozvala . podíval jsem se na nebe . jaká z těch milionů hvězd je ta lenčina ? začala mi být zima . jak se mám ta týden radovat ze svých narozenin když tu není leny . jak ? vracel jsem se na pokoj . otevřel jsem dveře . ,, ahoj ." ozvalo se za mnou . prudce jsem se otočil . ne já už mám halucinace . ,, leny ?" řekl jsem nevěřícně . seděla tam . opravdu tam seděla .
já - když bill přišel nečekal mě tam . ,, ahoj ." řekla jsem mu . prudce se otočil . nemohl tomu uvěřit . skočila jsem mu do náručí . líbali jsme se dlouho . ,, leny já už jsem myslel že jsi ..." umlčela jsem ho polibkem . ,, už několikrát jsem ti říkala že se mě jen tak lehce nezbavíš ." usmála jsem se . ,, jak jsi se dostala zpět ? a nebo ne vyprávěj mi to od začátku ." řekl a já mu celý ten příběh vyprávěla . ,, a co to bylo za holku ?" zeptal se mě na tajemnou neznámou na předním sedadle . ,, nevím ." zakroutila jsem hlavou . pak jsem ale vstala . ,, musím za holkama . povedět jim že jsem v pořádku . jsou vzhůru že ?" už jsem měla ruku na klice . ,, ne počkej . jsou sice vzhůru ale můžeš zatím zjistit o čem si budou povídat . nechám otevřené dveře ." vešel do pokoje holek . ,, tak co ?" podíval se na billa tom . ,, ty se směješ ?" zeptala se otřeseně ubrečená šárka . bylo na nich vidět že brečeli všichni . ,, tobě nedošlo to že je leny mrtvá ?" podívala se na něj markéta . ,, ne leny není mrtvá ." řekl bill . ,, zbláznil se !" spráskl ruce gustav . ,, bille vím že tě to vzalo ale leny by z tebe nechtěla blázna !" přišel k němu georg . ,, ne to nechtěla . ale on není blázen ." stoupla jsem si do dveří . tom si promnul oči a všichni se na podívali jako na ducha . ,, leny !" zakřičely všichni a přiběhli ke mě . všichni jsme se hromadně objali a já musela příběh vyprávět znovu . ,, ale co to bylo za holku ?" zeptala se šárka vážně . ,, nevím . nikdy jsem ji předtím neviděla ." sklopila jsem zrak a koukala do země . najednou se mi před očima zjevila její tvář . ,, už vím !" vykřikla jsem . ,, co ?" zeptali se všichni dohromady . ,, já už jsem jí viděla . byla to petrova holka v prváku . pamatujete jak jsme je viděli ve městě ? koukal se pořád na mě a jí to štvalo tak mu udělala žárlivej výstup ." ,, jo na tu si pamatuju . byla hezká ." řekla smutně šárka . ,, musíme za manažerem . musí oznámit že jsi naživu ." řekl gustav a vytáhli mě na chodbu . byla už noc takže jsem se vyhnula udiveným pohledům . přišli jsme k manažerovi a zaklepali . já jsem se schovala za sloup . ,, ahoj máňo ." usmáli se všichni . ,, co se stalo ? máte dobrou náladu ." ,, ohlaš že je leny živá ." zasmála se šárka . ,, dejchněte na mě . vy jste zase něco pily že jo ?" zamračil se manažer . ,, nevím jestli něco pily ale je to pravda ." zjevila jsem se . ,, leny !" přilítl ke mě manažer . a zase jsem to všechno vyprávěla . ,, musíme do novin ." řekl manažer a už jsme se vezli jeho autem do televize ...