Probudí mě smíšek který na mě skočí celý šťastný. Chtěla jsem se otočit a pohladit ho ale slyšela jsem billa a toma jak vstoupili do pokoje.
"neměli jsme jí tam brát" rozpoznávám hlas od billa
"asi ne já nevěděl že neumí pít"řekne pro změnu tom
"já jsem to tušil ale nevěděl jsem to na 100%"řekne bill nevině
"hele a co se vlastně stalo?"zeptá se tom nechápavě
"ty jsi šel tančit, pak jsme se k tobě přidali a to už měla v sobě asi tři čtvrtě piva, pak se to nějak zvrtlo a my jsme šli domů ty jsi šel ležet na pohovku, isabel na naší postel a já jsem šel na vrchní postel"řekne bill
"a nic víc?" zeptá se tom
"ne proč?" zeptá se bill
"já si pamatuju že jsem se s ní líbal a pak jen že ty si mě odnesl k pohovce"řekne tom
"no něco takového se stalo"řekne bill
"řekni mi to do podrobností"řekne tom
"tak pojď ještě jí zbudíme"řekne bill a zavře dveře.nic neslyším. Bolí mě pořád hlava ale teď mám strašný výčitky. Proč jsem tam jen chodila. Smíšek najednou otevře dveře a vyběhne do kuchyně. Už slyším billa
"…. Už jsme byli doma ty jsi zakopl o mourka a ten tě drápl proto máš tu ránu"řekne bill a ukáže tomovi na ruku
"ta děvka tu kočku snad stáhnu z kůže. A já myslel že mě podrápala nějaká holka"řekne s úsměvem tom
"hm to tak! já jsem tě potom odnesl na pohovku protože byste jinak s isabel asi dělali tamto"řekne bill
"cože? Tak to si nás měl nechat"řekl tom a přitom se smál
"to bych nechtěl teda vidět no a pak jsme šli spát"řekne bill. A co ta část s ním? Ale bylo lepší když to nebude slyšet tom. Pořád tak ležím a doufám že mě přestane mrzet co jsem včera dělala. Stydím se za to. Ležím tam dost dlouho. Ubíhají sekundy minuty a hodiny a já pořád s bolestí hlavy a se studem ležím na posteli a čekám že se něco stane co mě trochu uklidní. Slyším otevíraní dveří
"spí už dlouho není mrtvá?" zeptá se tom
"dýchá tak to je dobrý měli bychom jí ale zbudit" řekne bill a už cítím jak se mnou někdo třepe.
"isi vzbuď se"slyším billa. Dělám že tvrdě spím.
"tome běž jít koupit oběd na tu máš peníze a kup něco z té čínské restaurace"řekne bill a slyším jak mu v ruce šustí papír.
"tak dobře"řekne tom a během pěti minut už je pryč.
"ty nespíš viď?"řekne bill já však se ani nepohnu
"jak myslíš když se semnou nechceš bavit tak to je tvoje věc"řekne a přivře dveře. Aspoň že odešel. Otevřu oči proč před nimi utíkám. Nejsem přece zbabělec. Avšak stud mi to nedovolí.
"áááááá"ozve se z kuchyně a slyším jak se něco rozbilo a přitom něco spadlo. Co se stalo? Když tak chvíli poslouchám čekám že uslyším třeba kroky ale jediné co slyším je štěkot.
"bille?" řeknu starostlivě. Bill se však neozývá. Okamžitě vstanu. Vidím billa jak leží na zemi a teče mu z hlavy krev a vedle něho je rozbitá sklenice.
"bille? Pane bože bille promluv"říkám a jemně ho pleskám po obličeji. Najednou otevře oči
"už si vstala?"řekne a usměje se.
"co? Tobě se nic nestalo?" řeknu nevěřícně
"ne"řekne prostě
"a proč ti teče krev?" bill se nahne k smíškovi který mu olíže čelo.
"kečup. Nebolí tě hlava?" zeptá se starostivě
"trochu ale si normální už jsem tě viděla pod kytičkami a ty to na mě hraješ"dám mu lehký pohlavek
"na"podá mi nějaký prášek a sklenici vody
"co to je?" zeptám se
"aspirin jo a omluvám se za tu sklenici"řekne a začne uklízet střepy.
"proč si to udělal?" zeptám se když vypiju vodu
"protože jinak by si se mnou nemluvila jak se cítíš?" zeptá se a dá mi ruku na čelo
"jak to myslíš?"zeptám se nedůvěřivě
"bolí tě něco jiného než hlava? A pamatuješ si něco?" zeptá se starostlivě
"kéž bych na všechno zapomněla"řeknu hnusně
"mě se to celkem líbilo"řekne s úsměvem ale když viděl můj kamenný výraz začne nabírat střepy na lopatku
"au"řekne a dá si prst do pusy
"co je?" zeptám se
"řízl jsem se"řekne a pořád si cumlá prst
"Pojď se mnou"řeknu. On mě následuje až do koupelny.
"co chceš dělat?" zeptá se nejistě
"vyčistím ti to a zalepím" vezmu jeho ruku a nastavím jí nad kohoutek pustím vodu.
"au to bolí"řekne
"snad něco vydržíš"řeknu. Potom vytáhnu ze skříňky dezinfekci.
"co to je?" zeptá se
"dezinfekce"bill mi okamžitě vyrval ruku a běžel pryč.
"to ne to štípe"řekne a strach v jeho očích je pěkně velký
"bille nebuď jak malý pojď sem já ti to vyčistím ať nedostaneš žloutenku"řeknu a mířím si to do pokoje protože tam mám náplasti. Bill nakonec přijde pod výhružkami různých smrtelných nemocí. Sice jsem si to vymyslela ale skočil mi na špek.
"no tak pojď"řeknu mile. Sedne si vedle mě a nastaví neochotně ruku.
"prosím opatrně"řekne bill
"jasně"nanesu trochu vody na vatu a přiložím mu to na ránu
"auuuuuuuuu"začne řvát a vytrhne mi zase ruku
"bille do prdele copak to nejde normálně"chytnu ho pevně a vyčistím mu to pořádně. Bill se bolestí kroutí jak had
"neměli jsme jí tam brát" rozpoznávám hlas od billa
"asi ne já nevěděl že neumí pít"řekne pro změnu tom
"já jsem to tušil ale nevěděl jsem to na 100%"řekne bill nevině
"hele a co se vlastně stalo?"zeptá se tom nechápavě
"ty jsi šel tančit, pak jsme se k tobě přidali a to už měla v sobě asi tři čtvrtě piva, pak se to nějak zvrtlo a my jsme šli domů ty jsi šel ležet na pohovku, isabel na naší postel a já jsem šel na vrchní postel"řekne bill
"a nic víc?" zeptá se tom
"ne proč?" zeptá se bill
"já si pamatuju že jsem se s ní líbal a pak jen že ty si mě odnesl k pohovce"řekne tom
"no něco takového se stalo"řekne bill
"řekni mi to do podrobností"řekne tom
"tak pojď ještě jí zbudíme"řekne bill a zavře dveře.nic neslyším. Bolí mě pořád hlava ale teď mám strašný výčitky. Proč jsem tam jen chodila. Smíšek najednou otevře dveře a vyběhne do kuchyně. Už slyším billa
"…. Už jsme byli doma ty jsi zakopl o mourka a ten tě drápl proto máš tu ránu"řekne bill a ukáže tomovi na ruku
"ta děvka tu kočku snad stáhnu z kůže. A já myslel že mě podrápala nějaká holka"řekne s úsměvem tom
"hm to tak! já jsem tě potom odnesl na pohovku protože byste jinak s isabel asi dělali tamto"řekne bill
"cože? Tak to si nás měl nechat"řekl tom a přitom se smál
"to bych nechtěl teda vidět no a pak jsme šli spát"řekne bill. A co ta část s ním? Ale bylo lepší když to nebude slyšet tom. Pořád tak ležím a doufám že mě přestane mrzet co jsem včera dělala. Stydím se za to. Ležím tam dost dlouho. Ubíhají sekundy minuty a hodiny a já pořád s bolestí hlavy a se studem ležím na posteli a čekám že se něco stane co mě trochu uklidní. Slyším otevíraní dveří
"spí už dlouho není mrtvá?" zeptá se tom
"dýchá tak to je dobrý měli bychom jí ale zbudit" řekne bill a už cítím jak se mnou někdo třepe.
"isi vzbuď se"slyším billa. Dělám že tvrdě spím.
"tome běž jít koupit oběd na tu máš peníze a kup něco z té čínské restaurace"řekne bill a slyším jak mu v ruce šustí papír.
"tak dobře"řekne tom a během pěti minut už je pryč.
"ty nespíš viď?"řekne bill já však se ani nepohnu
"jak myslíš když se semnou nechceš bavit tak to je tvoje věc"řekne a přivře dveře. Aspoň že odešel. Otevřu oči proč před nimi utíkám. Nejsem přece zbabělec. Avšak stud mi to nedovolí.
"áááááá"ozve se z kuchyně a slyším jak se něco rozbilo a přitom něco spadlo. Co se stalo? Když tak chvíli poslouchám čekám že uslyším třeba kroky ale jediné co slyším je štěkot.
"bille?" řeknu starostlivě. Bill se však neozývá. Okamžitě vstanu. Vidím billa jak leží na zemi a teče mu z hlavy krev a vedle něho je rozbitá sklenice.
"bille? Pane bože bille promluv"říkám a jemně ho pleskám po obličeji. Najednou otevře oči
"už si vstala?"řekne a usměje se.
"co? Tobě se nic nestalo?" řeknu nevěřícně
"ne"řekne prostě
"a proč ti teče krev?" bill se nahne k smíškovi který mu olíže čelo.
"kečup. Nebolí tě hlava?" zeptá se starostivě
"trochu ale si normální už jsem tě viděla pod kytičkami a ty to na mě hraješ"dám mu lehký pohlavek
"na"podá mi nějaký prášek a sklenici vody
"co to je?" zeptám se
"aspirin jo a omluvám se za tu sklenici"řekne a začne uklízet střepy.
"proč si to udělal?" zeptám se když vypiju vodu
"protože jinak by si se mnou nemluvila jak se cítíš?" zeptá se a dá mi ruku na čelo
"jak to myslíš?"zeptám se nedůvěřivě
"bolí tě něco jiného než hlava? A pamatuješ si něco?" zeptá se starostlivě
"kéž bych na všechno zapomněla"řeknu hnusně
"mě se to celkem líbilo"řekne s úsměvem ale když viděl můj kamenný výraz začne nabírat střepy na lopatku
"au"řekne a dá si prst do pusy
"co je?" zeptám se
"řízl jsem se"řekne a pořád si cumlá prst
"Pojď se mnou"řeknu. On mě následuje až do koupelny.
"co chceš dělat?" zeptá se nejistě
"vyčistím ti to a zalepím" vezmu jeho ruku a nastavím jí nad kohoutek pustím vodu.
"au to bolí"řekne
"snad něco vydržíš"řeknu. Potom vytáhnu ze skříňky dezinfekci.
"co to je?" zeptá se
"dezinfekce"bill mi okamžitě vyrval ruku a běžel pryč.
"to ne to štípe"řekne a strach v jeho očích je pěkně velký
"bille nebuď jak malý pojď sem já ti to vyčistím ať nedostaneš žloutenku"řeknu a mířím si to do pokoje protože tam mám náplasti. Bill nakonec přijde pod výhružkami různých smrtelných nemocí. Sice jsem si to vymyslela ale skočil mi na špek.
"no tak pojď"řeknu mile. Sedne si vedle mě a nastaví neochotně ruku.
"prosím opatrně"řekne bill
"jasně"nanesu trochu vody na vatu a přiložím mu to na ránu
"auuuuuuuuu"začne řvát a vytrhne mi zase ruku
"bille do prdele copak to nejde normálně"chytnu ho pevně a vyčistím mu to pořádně. Bill se bolestí kroutí jak had