close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Bill 4.

16. října 2006 v 18:06 | leny |  FF - Bill
Ach jo," vzdechnu a jdu pomalu domů. Celou cestu domů brečím jak želva a nemůžu to zastavit. "Co budu dělat? Julča mě tak nemůže vidět!" Přemýšlím, co si zas vymyslím. Kašlu to, jdu dom. Otevřu dveře a vyběhne za mnou Julča a zhrozí se: "Jak to vypadáš? Jani, co se stalo?" "Nic se nestalo. Mám teď nějaký divný období, rozbrečí mě každá blbost," lžu až se stydím. Takhle sem jí nikdy nelhala, já jsem jí vlastně nelhala vůbec nikdy. "Dobře. Tak s tím musíme něco udělat. Mám pro tebe návrh. Když se ti tak líbí Tokio Hotel, půjdem na jejich koncert, co ty na to? Za dva dny koncertujou tady." Řekne mi. "Juuu, to by bylo super!" zakřičím a vlepím ji pusu. Ona to pobere špatně a chce pokračovat, ale já ji zastavím: "Juli, teď na to nemám fakt náladu. PromiŇ," řeknu a jdu do svýho pokoje. To je poprvý, co jsem jí řekla ne. Ta z toho musí být vyděšená. Ale když to fakt nejde, když myslím pořád na Billa. Na ty jeho krásný hnědý oči, na ty jeho úžasný ústa a ještě úžasnější polibky. Když si na to vzpomenu… "Achjo, Bille. Proč nemůžem být jenom spolu?" ptám se sama sebe. "Tadadaaa!" přijde mi smska. Píše mi Bill. "Jani. Doufám, že seš v pořádku. Moc na tebe myslím. A doufám, že přijdeš na ten koncert. Jestli jo, dej mi vědět. Dostanem vás dopředu. Mám tě moc rád." "Supeeeeeer!" skotačím po pokoji. "Co se tak raduješ?" vleze do pokoje Julča. A sakra. "No, víš jak jsem potkala Billa?" řeknu opatrně a Julča jenom protočí panenky. "Nech toho!" okřiknu ji. "No dořekni to," řekne chladně. "No prostě zkrátím to, budem stát úplně vepředu! Super, ne?!" říkám ji úplně zbavená smyslů. "Jako mi chceš říct, že budu stát mezi těma vřískajícíma puberťačkama?" zeptá se mě tvrdě. "No, tak se mnou jít nemusíš!" zařvu na ni. "Neřvi po mně sakra!!! Už toho mám dost. Poslední 3 dny se chováš úplně jinak. To tě to setkání s tím puberťákem tak vykolejilo?" "No dovol? Není to puberťák, abys věděla!" řvu na ni. "Jo? Haha. A že zrovna ty to víš, co?" vysmívá se mi. Chtěla sem říct, že to moc dobře vím, ale rozmyslela sem si to. Nevím, jak bych to pak dál vysvětlovala. "Fajn! Jak chceš! Půjdu s tebou dopředu," řekne a odejde. Jupiiiiiiiiiiii zarvu si v duchu. Už se nemůžu dočkat. Ty dva dny uběhly jako voda. S Julčou jsem se asi 5x ještě pohádala. S Billem jsem si snad 6x denně volala. Neustále psala smsky. Prostě…byla jsem s ním pořád v kontaktu. A konečně přišla ta hodina. Úplně sem se celá chvěla, jak jsem se těšila. "Ty se chováš fakt, jak ty puberťačky," řekla mi hnusně. "Hej Julčo už toho mám fakt dost. Todle poslouchám už třetí den. Necháš mě konečně na pokoji. Já se do tebe taky neseru!" řekla jsem jí a otočila se. Čekaly jsme na auto, který nás zaveze k hale, k zadnímu vchodu a tam nás pak ochranka pustí rovnou k pódiu a budem si moct vybrat ty nejlepší místa.
"Wir sind jung und nicht mehr Jugendfrei…" zpívám společně s Billem a nemůžu od něj odtrhnout oči. Bill se na mě párkrát koukl a já sem vždycky jenom tála. "Panebože, to je nuda," slyším Julču říkat asi uprostřed koncertu. "Julie. Fakt mě sereš. Jenom mi to kazíš!" zařvu na ni přes ten hluk. "Tak teď zazní písnička Rette Mich. Určitě ji všichni znáte." Celá hala zařve. "A moment, lidi, chtěl bych ji věnovat jedné osobě, na který mi fakt záleží. Ona ví o koho jde, je totiž tady v hale. Takže Rette Mich!" když to Bill dořekne, mrkne na mě a já si uvědomím, že jsem se fakt zamilovala. "To by mě zajímalo, které pipce to věnoval," řekne Julča. Kdybys tak jenom Julčo věděla, řeknu si pro sebe. Během písničky začnu brečet. Tak mě to dojalo to věnování. "Ježíši, ty brečíš???" začne se mi Julie vysmívat. Tak to už nevydržím a mám sto chutí ji vrazit facku, natáhnu ruku a Julie se úplně lekne: " Tys mi jako chtěla natáhnout?" zeptá se Julie vyděšeně. "Ne, promiň," obejmu ji, "poslední dobou seš na mě zlá," vytknu ji. "Já sem zlá?" zeptá se. "To ty seš divná. Jako by s tebou ten Bill ten večer něco udělal," odpovídá smutně. "Ale lásko," řeknu a políbím ji. A v té chvíli se na nás koukne Bill a hned zesmutní, hlas mu přeskočí, ale pak si asi uvědomí, že to nesmí a je zas ve svým živlu. Julča je šťastná, Bill smutný a já? Já sem na tom nejhůř. "Wird Alles gut…." Končí ten nejlepší koncert, co sem kdy viděla. Brečím jako malý děcko. "Ale Jani, přece bys nebrečela," pohladí mě Julča. "Juli, nech mě chvíli osamotě. Já pak domů dojdu. Hlavně se o mě nestrachuj," řeknu jí a dám ji na potvrzení pusu. "Dobře," řekne, "ale moc dlouho se nikde netoulej!" "Neboj se," zakřičím ještě na ni. Vytáhnu z kapsy mobil a píšu Billovi smsku: "Bille, měli jste fakt úžasnéj koncert. Teď sem akorát venku. Jestli máš náladu budu v tvým oblíbeným baru. Ahoj Jana." Jdu přímo do toho baru, číšník už mě tady zná: "Tak co to bude dneska slečno? Jste nějaká přešlá. Nechcete si dát něco tvrdšího?" flirtuje se mnou. "No, můžete mi donést Red Bull," usměju se na něho. "No dobře. Jako Bill," řekne si pro sebe. Bill se objeví asi po dvaceti minutách celý červený a zpocený. "Ses ani nestihl vykoupat co?" směju se na něj. "Ne!" řekne odměřeně. Objedná si Red Bull, já taky ještě jeden. "Co jsi potřebovala?" zeptá se Bill, ale je takový divný. "Já…sem tě chtěla vidět," řeknu mu a chytím ho za ruku, ale on se vyvlíkne. "Co se děje?" zeptám se se slzami v očích. "Nic. Dneska sem to viděl. Tu vaši lásku. Tak já nevím, proč mi ještě píšeš?!" řekne tvrdě. "Ale Bille já tě mám fakt ráda," odpovídám mu. "No jistě, tím si krm někoho jiného!" řekne, zvedá se a odchází. Vyběhnu za ním a zařvu na něj : "Bille, ale já tě přece miluju!". "Nech mě být!" odpoví mi. V tu chvíli se zhroutím a začnu brečet. "Bille!!!" volám ještě za ním, ale on se už ani neotočí a ani se nevrátí. Brečím tam na chodníku asi hodinu, možná dvě. Vůbec nic nevnímám. Jenom vzpomínám na ty jeho polibky. Na to, jak byl dneska úžasný na koncertě a pak jak byl tvrdý, nepřístupný. Brečím a brečím. Pak si uvědomím, že bych mohla jít konečně domů, tak se zvedám a odcházím. Stále ale brečím. A najednou tma. Nic víc….
(TH-Bill)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Byl/a jsi tu ?

Klikni sem prosím

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama