"Martine...můžu?"zeptám se a nakouknu do jeho pokoje, protože dveře má přivřený , ale na klepání nereagoval.
Nic. Žádná odpověď. Výjdu tedy do jeho pokoje bez pozvání a rozhlížím se kolem sebe. Má tady bordel, jako po výbuchu atomové bomby.
"Leny!!Sem se tě lekl."vykřikne, když vyleze z koupelny. Okolo pasu má jenom omotanej ručník.
"Chtěl jsi se mnou mluvit, ne?"zeptám se ho a posadím se do křesla.
"Jo...Honza říkal, že za týden můžeme jet na několik dní domů."
"Vážně?To by bylo super...už se těším na rodiče a na Suzan (to je naše malá, pětiletá sestřička :D)."
"Jo...prý ale můžeme odjed klidně hnedka...do konce tohoto týdne stejně už nemáme nic na programu."
"Já pojedu až příští týden..."řeknu a postavím se, neboť se mám k odchodu.
"Hele, neviděla jsi někde Danielu?"zeptá se mě Martin.
"Myslím, že je ve zkušebně, ale nevím to jistě. Ozývala se odtud nějaká hudba..."odpovím Martinovi a odejdu.
Martin se v rychlosti obleče a začne šmátrat po kapsách u kalhot...konečně najde to, co hledal...malá, ozdobená krabička... Opatrně jí otevře a zkonroluje, zda tam prstýnek pořád je. Nechtěl Danielu požádat o ruku...vždyť jí ještě ani nebylo osmnáct....chtěl jí dát něco, aby věděla, jak moc jí miluje...Dneska večer...
------------------------------------TOM------------------------------------
Pak se ale otevřou dveře a do místnosti někdo výjde...
V rychlosti se od sebe odtrhneme...ještě že jsme byli schovaní za pódiem, jinak by nás ten "někdo" načapal.
"Danielo??"ozývají se hlasy z místnosti.
"To je Martin..."zašeptá Daniela a koukne na mě.
Já jenom smutně přikývnu a pustím její ruku, kterou jsem až doposuď držel v té své.
Daniela mě pohladí jemně po tváři, usměje se na mě a ještě mě v rychlosti políbí, ale potom uteče za Martinem.
Já jenom sedím za pódiem a poslouchám...možná jsem to neměl dělat.
"Danielo...už jsem si myslel, že tě tady nenajdu."řekne radostně Martin, když si všimne přicházející Danieli.
Daniela ho obejme a vlepí mu pusu na tvář.
"Potřebuješ něco?"zeptá se ho.
"No...chci ti něco dát."vysouká ze sebe Martin.
"No...pojďme radši jinam, jo?" snaží se dostat Martina pryč ze zkušebny...ví, že jsem neodešel a že je poslouchám...
"Ne počkej. Tady to bude nejlepší."řekne Martin a vyndá z kapsy malou krabičku. Daniela jenom němě zírá.
"Danielo...chci ti tohle dát, aby jsi věděla, jak moc tě miluju."zašeptá Martin, ale i přes to ho slyším a jeho slova se mi zabodávají do srdce jako nůž...
"Martine..."vydechne Daniela, když před ní Martin krabičku otevře. V něm najde nádhernej prstýnek.
"Miluju tě."zopakuje Martin a prstýnek dá Danieli na ruku.
"I já tebe..."řekne Daniela a vášnivě se s Martinem políbí...
To už ale nevydržím a zadním východem padám pryč...
Jsem debil...nadávám si v duchu... Na světě je tolik holek, které se mi můžou plazit u noh, když to budu chtít a já se zajímám o takovou, která...
Zatnu ruce v pěsti a vydám se do baru...dneska mi prostě pití nalijou, i kdyby nechtěli...musím to zapít...
------------------------------------OPĚT JÁ------------------------------------
"Jujda...nečekal jsem tě."usměje se na mě Bill, když mi otevře dveře. No, vím, že už je okolo dvanáctý v noci, ale jaxi jsem nemohla spát...
"Copak? Máš tam snad nějakou milenku?"usměju se na něj a on se začne smát.
"A kdyby?"zeptá se Bill a pustí mě k sobě do pokoje.
"Tak jí nakopu a pak nakopu tobě."zasměju se.
Nenápadně se rozhlížím kolem sebe a zjistím, že Bill je na pokoji sám :-)
"Musím ti něco říct."řeknu a přestanu se smát.
Bill se na mě jenom překvapeně koukne a nechápe, co mám na mysli.
"Ne...neboj. Konec světa se nekoná."zasměju se.
"Tak co se děje?"nechápe.
"Za týden odjíždím na pár dní domů."vysvětlím.
Vidím, že Bill se teď na mě dívá trošku smutně.
"To mě tady necháš samotnýho?"zeptá se mě se sexy úsměvem.
Příjdu k němu a pevně ho obejmu.
"Je to jenom na pár dní. Už asi čtyři měsíce jsem se neviděla s rodinou." řeknu smutným hláskem.
Bill mě pohladí po vlasech a políbí mě na špičku nosu.
"Vždyť já to chápu, andílku...Snad to bez tebe těch pár dní vydržím."
"No ale ještě máme spoustu času...vždyť týden je dlouhá doba..."usměju se na Billa a ten mě políbí.
Už to vím jistě...MILUJU HO!!
(Nicolca)
Nic. Žádná odpověď. Výjdu tedy do jeho pokoje bez pozvání a rozhlížím se kolem sebe. Má tady bordel, jako po výbuchu atomové bomby.
"Leny!!Sem se tě lekl."vykřikne, když vyleze z koupelny. Okolo pasu má jenom omotanej ručník.
"Chtěl jsi se mnou mluvit, ne?"zeptám se ho a posadím se do křesla.
"Jo...Honza říkal, že za týden můžeme jet na několik dní domů."
"Vážně?To by bylo super...už se těším na rodiče a na Suzan (to je naše malá, pětiletá sestřička :D)."
"Jo...prý ale můžeme odjed klidně hnedka...do konce tohoto týdne stejně už nemáme nic na programu."
"Já pojedu až příští týden..."řeknu a postavím se, neboť se mám k odchodu.
"Hele, neviděla jsi někde Danielu?"zeptá se mě Martin.
"Myslím, že je ve zkušebně, ale nevím to jistě. Ozývala se odtud nějaká hudba..."odpovím Martinovi a odejdu.
Martin se v rychlosti obleče a začne šmátrat po kapsách u kalhot...konečně najde to, co hledal...malá, ozdobená krabička... Opatrně jí otevře a zkonroluje, zda tam prstýnek pořád je. Nechtěl Danielu požádat o ruku...vždyť jí ještě ani nebylo osmnáct....chtěl jí dát něco, aby věděla, jak moc jí miluje...Dneska večer...
------------------------------------TOM------------------------------------
Pak se ale otevřou dveře a do místnosti někdo výjde...
V rychlosti se od sebe odtrhneme...ještě že jsme byli schovaní za pódiem, jinak by nás ten "někdo" načapal.
"Danielo??"ozývají se hlasy z místnosti.
"To je Martin..."zašeptá Daniela a koukne na mě.
Já jenom smutně přikývnu a pustím její ruku, kterou jsem až doposuď držel v té své.
Daniela mě pohladí jemně po tváři, usměje se na mě a ještě mě v rychlosti políbí, ale potom uteče za Martinem.
Já jenom sedím za pódiem a poslouchám...možná jsem to neměl dělat.
"Danielo...už jsem si myslel, že tě tady nenajdu."řekne radostně Martin, když si všimne přicházející Danieli.
Daniela ho obejme a vlepí mu pusu na tvář.
"Potřebuješ něco?"zeptá se ho.
"No...chci ti něco dát."vysouká ze sebe Martin.
"No...pojďme radši jinam, jo?" snaží se dostat Martina pryč ze zkušebny...ví, že jsem neodešel a že je poslouchám...
"Ne počkej. Tady to bude nejlepší."řekne Martin a vyndá z kapsy malou krabičku. Daniela jenom němě zírá.
"Danielo...chci ti tohle dát, aby jsi věděla, jak moc tě miluju."zašeptá Martin, ale i přes to ho slyším a jeho slova se mi zabodávají do srdce jako nůž...
"Martine..."vydechne Daniela, když před ní Martin krabičku otevře. V něm najde nádhernej prstýnek.
"Miluju tě."zopakuje Martin a prstýnek dá Danieli na ruku.
"I já tebe..."řekne Daniela a vášnivě se s Martinem políbí...
To už ale nevydržím a zadním východem padám pryč...
Jsem debil...nadávám si v duchu... Na světě je tolik holek, které se mi můžou plazit u noh, když to budu chtít a já se zajímám o takovou, která...
Zatnu ruce v pěsti a vydám se do baru...dneska mi prostě pití nalijou, i kdyby nechtěli...musím to zapít...
------------------------------------OPĚT JÁ------------------------------------
"Jujda...nečekal jsem tě."usměje se na mě Bill, když mi otevře dveře. No, vím, že už je okolo dvanáctý v noci, ale jaxi jsem nemohla spát...
"Copak? Máš tam snad nějakou milenku?"usměju se na něj a on se začne smát.
"A kdyby?"zeptá se Bill a pustí mě k sobě do pokoje.
"Tak jí nakopu a pak nakopu tobě."zasměju se.
Nenápadně se rozhlížím kolem sebe a zjistím, že Bill je na pokoji sám :-)
"Musím ti něco říct."řeknu a přestanu se smát.
Bill se na mě jenom překvapeně koukne a nechápe, co mám na mysli.
"Ne...neboj. Konec světa se nekoná."zasměju se.
"Tak co se děje?"nechápe.
"Za týden odjíždím na pár dní domů."vysvětlím.
Vidím, že Bill se teď na mě dívá trošku smutně.
"To mě tady necháš samotnýho?"zeptá se mě se sexy úsměvem.
Příjdu k němu a pevně ho obejmu.
"Je to jenom na pár dní. Už asi čtyři měsíce jsem se neviděla s rodinou." řeknu smutným hláskem.
Bill mě pohladí po vlasech a políbí mě na špičku nosu.
"Vždyť já to chápu, andílku...Snad to bez tebe těch pár dní vydržím."
"No ale ještě máme spoustu času...vždyť týden je dlouhá doba..."usměju se na Billa a ten mě políbí.
Už to vím jistě...MILUJU HO!!
(Nicolca)
super ff-ka