close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Black Angel 8.

18. října 2006 v 13:05 | leny |  FF - Black Angel
"Pojď a zachraň mě...uvnitř mě to spaluje...pojď a zachraň mě...nemůžu nic dělat bez tebe. Pojď a zachraň mě, zachraň mě, zachraň mě..."
"Leny!!"křikne na mě Honza, až leknutím nadskočím.
Aha...teď jsem měla začít zpívat já...Páni, Bill má vážně boží hlas a jak to prožívá a...
"Héééj..."
"Co na mě řveš??Já tě vnímám..."bráním se, i když nemám vůbec potuchy o čem teď Honza mluvil.
Bill se vedle mě jenom uchechtne a já ho sjedu pohledem.
"Dáme to ještě jednou a...naposledy!"rozhodne Honza pohledem zapíchlým do mě.
Přikývneme tedy a Bill začne zpívat...Až je u refrému, přidám se do toho já...pak zpívám chvilku sama zase já a nakonec zpíváme spolu...napřed část Ende a potom část Rette Mich.
"Páni...bylo to úžasný."chválí nás Honza a podívá se na hodinky.
"Dobře mládeži...zkoušení bylo dost. Nezapomeňte za tři dny je koncert..."rozloučí se s náma a odejde pryč.
Já se jenom protáhnu a zívnu.
Zjistím, že je okolo osmý hodiny večer a že nemám co dělat...
Mno co...asi půjdu na pokoj čučet na zprávy, pomyslím si a chci odejít, ale když jsem u dveří, zastaví mě Bill.
"Počkej!" křikne a rozběhne se za mnou. Já se zastavím a otočím se na něj.
"Co máš teď v plánu?"zeptá se mě.
"No..." kruci...co si mám vymyslet???
"Mám to brát tak, že nic?"usměje se na mě a já jenom bezradně přikývnu.
"Nechceš třeba zakopat válečnou sekeru a sejít se v baru?"navrhne a já na něj vyvalím oči.
"To myslíš vážně??"vypadne ze mě a on jenom se smíchem přikývne.
"Možná už bylo na čase..."přikývnu.
"Dobře...dojdu se do pokoje pro věci a zjistit kde je brácha s klukama. Co kdyby jsi se pro mě tak za půl hoďky stavila?"
Než stačím cokoliv říct, projde okolo mě jako vzduch a je v čudu.
Já jenom svraštím čelo...něco se mi na tom nezdá...

Učesaná, oblečená, namalovaná a trošku rozklepaná stojím u Billových dveří a čekám, než otevře. Hmm...pořád nic. Tak zazvoníme ještě jednou...ještě že tyhle hotelový apartmá mají zvonky, jinak bych si asi uklepala prsty...:-)
Konečně někdo otevřete dveře a než se zmůžu na pouhé "ahoj", ten někdo na mě vylije plnej kýbl vody...a jsem jak zmoklá slepice!
"Ty...ty..."zuřím a vidím Billa, jak se smíchy válí po zemi.
Jak jsem mohla bejt tak blbá a věřit, že se chce usmířit??S ním??NIKDY!!! To mě radši zavřete do hladomorny...
"Ale...sluší ti to..."vypadne z něj a chytá další výtlem smíchu...
Najednou mě místo zlosti popadne smutek. V očích se mi z ničeho nic objeví slzy a já jenom doufám, že je Bill přes tu vodu, co mi zkapává z vlasů nevšiml...
Rozběhnu se k sobě do pokoje a zavřu za sebou dveře. Zhluboká dýchám a snažím se nebrečet... Proč? Na světě je tolik kluků a já se tady rozbulím kvůli tomuhle debilovi!!!
Odejdu do koupelny a hodím na sebe jenom osušku, kterou si omotám okolo těla.
Pak se ale ozve tiché klepání na dveře. Potichounku, po špičkách dojdu ke dveřím a opatrně nakouknu do kukátka...Bill.
"Leny...vím, že tam seš, tak netrucuj a otevři."slyším, jak říká.
"Vlez mi na hrb, Bille."křiknu a odejdu ode dveří.
"Pusť mě dovnitř...prosím."
"Proč??Aby jsi mi mohl říct, že je to dva dva??To můžeš i přes dveře...slyším tě moc dobře!"
"Hele, byl to jenom takovej nápad, ale ten bar pořád platí..."
No to snad ne! S tebou jsem skončila, hošánku...
V mžiku mě zase popadne ten můj vztek a otevřu prudce dveře. Tam se o futra opírá Bill a tak smutně kouká... Teda...koukal, než jsem se objevila ve dveřích...jaxi jsem zapomněla na to, že mám jenom okolo sebe omotanou osušku...teď kouká trošku jinak :-)
"Přišel jsi mě očumovat, nebo mi chceš něco říct?"vyjedu na něj a radši si ještě ručník utáhnu...málem se zadusím...
"Můžu dál?"zeptá se. Než stačím zaprotestovat, proleze okolo mě do obývacího pokoje.
"Tak mluv...nemám na tebe celej den."
"Copak máš dneska něco v plánu?"zeptá se mě a jak je jeho zvykem, povytáhne jedno obočí.
"Do toho ti nic není!"okřiknu ho.
Přece se mu nebudu svěřovat s tím, že jsem se chtěla koukat na telku...vypadala bych jako debil.
"Dáš si něco k pití, když už seš tady?"zeptám se jako správná hostitelka a sobě naliju Colu.
"Máš RedBull?"zeptá se a já mu jeden z ledničky hodím.
"Už jsi našel bráchu a kluky?"
"Jsou na nějaký párty..."vysvětlí Bill a zadívá se na mě.
"A že jsi nešel taky..."
"Mám na starost něco jinýho...tak se oblíkej, nebo půjdeš takhle?"zeptá se mě se smíchem a zase mě celou sjede pohledem...hezky pomalu, centimetr po centimetru, až se musím začervenat.
"Kam jako?"nechápu.
"No přece do toho baru." zasměje se.
"Dobře. Obleču se a i s tebou dokonce půjdu, ale žádná vodní sprška, jasný?"zahrozím mu s úsměvem a on zasalutuje, jako že chápe.
Odběhnu tedy do ložnice, zatímco Bill zůstal v pokoji.
Otevřu skříň a dívám se, co na sebe mám hodit.
"Chceš poradit?"ozve se ode dveří, až nadskočím. Vidím Billa, jak nenápadně nakukuje.
"A myslíš, že to zvládneš?"zasměju se.
Bill se na mě jenom s úsměvem podívá, dojde ke mě a prohlídne si můj šatník.
"Hele, tohle je dobrý..."řekne a vytáhne jedny moje minišaty.
Ihned jeho návrh se smíchem zavrhnu.
"Vezmu si tyhle kalhoty a..."
"Tohle tričko..."řekne Bill a jedno vytáhne. Musím říct, že jsem se na něj taky dívala.
"Ok...teď můžeš jít...převlíknu se už sama."
"Vážně?"zeptá se mě Bill se smíchem.
Vykopu ho z ložnice a konečně se převléknu...
Hotovo. Jenom ale otevřu dveře do obývacího pokoje, čeká mě šok...

(Nicolca)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Byl/a jsi tu ?

Klikni sem prosím

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama