Dveře se konečně otevřou a tam stojí...Bill.
"Jejda...není vás tady nějak moc? Já mám rande jenom s jednou..."zasměje se a zaskočí mě...
Aha...Rose, napadne mě.
"Já nebudu překážet. Jenom tohle posílá strejda paní Kaulitzový, tak jestli bys jí to prosím tě dal."vysvětlím a podám Billovi blog s telefoníma číslama.
"Říkáš strejda?" zeptá se mě a já se zarazím.
Kruci!! No nic...peču na to...
Zvednu kšilt a podívám se Billovi konečně do očí...páni, je v nich něco, co... nedokážu to popsat, ale mám to v hlavě...
"Nicol?" vydechne Bill a já se divím, že na mě ještě nezapomněl.
Najednou vedle mě Rose nenápadně zakašle.
"Tak já už půjdu."řeknu a nechám tam Billa stát...pořád za mnou čumí jako péro z gauče a mě to dělá dobře!
Je něco kolo půl osmé večer a Paul má přijet až v devět z práce...no nic, jdu se podívat na zahradu, rozhodnu se po chvilce nic nedělání. Otevřu dveře, které máme v obýváku a výjdu přímo na terasu...nadechnu se čerstvého vzduchu a jak je u mě zvykem, hodím přes hlavu kšilt s kapucí.
Pak ale spozorním...sylším Billův a Tomův hlas, jak o něčem diskutují. Skrčím se a schovám se za plot. Musí bejt nejspíš hodně blízko u něho, protože slyším každé jejich slovo.
Kouknu na ně přes malou dírku v plotě...oba dva se válejí na lehátkách, v ruce RedBull (jak jinak:D) a na očích sluneční brýle...
"Ale to není možný..."zakroutí hlavou Tom.
"Říkám ti, že je to vona! Poznal jsem jí podle..."Bill nedořekne a napije se RedBullu.
"Podle?"
"Podle očí...prostě to je Nicol."
"Ta Nicol? Ta, která se ti smála do holčiček? Ta, která mi jednou přivázala dredy k židli?" zděsí se Tom.
"Jo...ta!" křikne už rozzlobeně Bill a otřese se, když si vzpomene na minulost a...na mě.
"Ale vždyť...má bejt malá, tlustá a s...brejlema!" nemůže tomu pořád uvěřit Tom.
"Tak víš co? Když mi nevěříš, tak proč se nejdeš podívat sám?" řekne mu Bill.
"Tak jdeme?"
Oba dva se zvednou a já se leknu. No oni snad chtějí jít za mnou, zděsím se a rozběhnu se do domu, ale to jsem si nevšimla mokrého trávníku a žbluňk...jsem v bazénu...
"Kurva!!" křiknu a vyplavu ven...jsem zmrzlá na kost.
"Hééj!"křikne někdo a já se otočím. Přímo za plotem stojí Tom a Bill.
Ještě že jsem si dneska na sebe napatlala jenom vodě odolnou řasenku...uf.
"Co je?" zeptám se jich jako by nic a sundám ze sebe mikinu...brrr...i když je léto, tak "koupat" se v osm v bazénu není zrovna nejlepší nápad :D
"Pojď sem..."křikne na mě pro změnu Bill.
"Trhněte si nohou...je mi zima."odpovím jim a vpadnu do baráku.
Pak se ale ozve domovní zvonek.
Že mají ale výdrž!!
V rychlosti na sebe hodím minikraťásky a strejdovu košili...no, vypadá to zajímavě, ale lepší než to vomarodit.
Otevřu dveře a tam... dvojčata.
"Hledáte někoho?" zeptám se jich jako by nic a nevšímám si jejich pohledů (a pusinek dokořán)...
"Tak co?" okřiknu je a konečně se oba dva vzpamatujou.
"Ty...my..?"začne koktat Bill, až se musím začít smát
"Zájmena ti jsou docela dobře."řeknu mu a Tom vedle něho vyprskne smíchy.
"A ty se moc nesměj, nebo chceš přivázat k židli?" řeknu mu líbezným hláskem. Toma smích okamžitě přejde...když mu bylo třináct, přivázala jsem jeho klááásné dredíky k židličce mno a... trvalo asi tři hodiny, než ho odtud vymotali
"Takže seš to ty."řekne nakonec Tom.
"Sem ti to říkal, vole..."řekne mu Bill.
"Fajn...takže doufám, že jste spokojený, když víte kdo jsem (Bill se uchychtne a já na něj hodím smrtící výraz) a teď mě omluvte...ráda bych se převlíkla."rzoloučím se s něma co možná nejrychleji a chci zavřít za sebou dveře, ale Tom tam dá nohu.
"Jen tak lehce se nás nezbavíš."řekne se smíchem.
"Myslíš?" kouknu na něj a v tom mu zabouchnu dveře před nosem.
Chvilku tam ještě stojí a já jenom zaslechnu něco jako...
"Ty woe...to je kus..." a víc už radši neposlouchám.
Zapadnu k sobě do ložnice a převlíknu se do norml oblečení.
Pak ještě chvilku čučím na bednu a najednou ke mě příjde strejda a já se musím začít smát.
Na sobě má nějakou mysliveckou čapku, maskáčový kalhoty a v rukou buřty.
"Jdeš na rande?" zeptám se ho ze smíchem a i on se začne smát.
"Ne...jdeme k sousedům opíkat buřty."
"K jakým?" smích mě přejde.
"Ke Kaulitzům...tak žádný lenošení, převleč se a pádíme..."řekne a zavře za sebou dveře.
Bože...proč já???
"Jejda...není vás tady nějak moc? Já mám rande jenom s jednou..."zasměje se a zaskočí mě...
Aha...Rose, napadne mě.
"Já nebudu překážet. Jenom tohle posílá strejda paní Kaulitzový, tak jestli bys jí to prosím tě dal."vysvětlím a podám Billovi blog s telefoníma číslama.
"Říkáš strejda?" zeptá se mě a já se zarazím.
Kruci!! No nic...peču na to...
Zvednu kšilt a podívám se Billovi konečně do očí...páni, je v nich něco, co... nedokážu to popsat, ale mám to v hlavě...
"Nicol?" vydechne Bill a já se divím, že na mě ještě nezapomněl.
Najednou vedle mě Rose nenápadně zakašle.
"Tak já už půjdu."řeknu a nechám tam Billa stát...pořád za mnou čumí jako péro z gauče a mě to dělá dobře!
Je něco kolo půl osmé večer a Paul má přijet až v devět z práce...no nic, jdu se podívat na zahradu, rozhodnu se po chvilce nic nedělání. Otevřu dveře, které máme v obýváku a výjdu přímo na terasu...nadechnu se čerstvého vzduchu a jak je u mě zvykem, hodím přes hlavu kšilt s kapucí.
Pak ale spozorním...sylším Billův a Tomův hlas, jak o něčem diskutují. Skrčím se a schovám se za plot. Musí bejt nejspíš hodně blízko u něho, protože slyším každé jejich slovo.
Kouknu na ně přes malou dírku v plotě...oba dva se válejí na lehátkách, v ruce RedBull (jak jinak:D) a na očích sluneční brýle...
"Ale to není možný..."zakroutí hlavou Tom.
"Říkám ti, že je to vona! Poznal jsem jí podle..."Bill nedořekne a napije se RedBullu.
"Podle?"
"Podle očí...prostě to je Nicol."
"Ta Nicol? Ta, která se ti smála do holčiček? Ta, která mi jednou přivázala dredy k židli?" zděsí se Tom.
"Jo...ta!" křikne už rozzlobeně Bill a otřese se, když si vzpomene na minulost a...na mě.
"Ale vždyť...má bejt malá, tlustá a s...brejlema!" nemůže tomu pořád uvěřit Tom.
"Tak víš co? Když mi nevěříš, tak proč se nejdeš podívat sám?" řekne mu Bill.
"Tak jdeme?"
Oba dva se zvednou a já se leknu. No oni snad chtějí jít za mnou, zděsím se a rozběhnu se do domu, ale to jsem si nevšimla mokrého trávníku a žbluňk...jsem v bazénu...
"Kurva!!" křiknu a vyplavu ven...jsem zmrzlá na kost.
"Hééj!"křikne někdo a já se otočím. Přímo za plotem stojí Tom a Bill.
Ještě že jsem si dneska na sebe napatlala jenom vodě odolnou řasenku...uf.
"Co je?" zeptám se jich jako by nic a sundám ze sebe mikinu...brrr...i když je léto, tak "koupat" se v osm v bazénu není zrovna nejlepší nápad :D
"Pojď sem..."křikne na mě pro změnu Bill.
"Trhněte si nohou...je mi zima."odpovím jim a vpadnu do baráku.
Pak se ale ozve domovní zvonek.
Že mají ale výdrž!!
V rychlosti na sebe hodím minikraťásky a strejdovu košili...no, vypadá to zajímavě, ale lepší než to vomarodit.
Otevřu dveře a tam... dvojčata.
"Hledáte někoho?" zeptám se jich jako by nic a nevšímám si jejich pohledů (a pusinek dokořán)...
"Tak co?" okřiknu je a konečně se oba dva vzpamatujou.
"Ty...my..?"začne koktat Bill, až se musím začít smát
"Zájmena ti jsou docela dobře."řeknu mu a Tom vedle něho vyprskne smíchy.
"A ty se moc nesměj, nebo chceš přivázat k židli?" řeknu mu líbezným hláskem. Toma smích okamžitě přejde...když mu bylo třináct, přivázala jsem jeho klááásné dredíky k židličce mno a... trvalo asi tři hodiny, než ho odtud vymotali
"Takže seš to ty."řekne nakonec Tom.
"Sem ti to říkal, vole..."řekne mu Bill.
"Fajn...takže doufám, že jste spokojený, když víte kdo jsem (Bill se uchychtne a já na něj hodím smrtící výraz) a teď mě omluvte...ráda bych se převlíkla."rzoloučím se s něma co možná nejrychleji a chci zavřít za sebou dveře, ale Tom tam dá nohu.
"Jen tak lehce se nás nezbavíš."řekne se smíchem.
"Myslíš?" kouknu na něj a v tom mu zabouchnu dveře před nosem.
Chvilku tam ještě stojí a já jenom zaslechnu něco jako...
"Ty woe...to je kus..." a víc už radši neposlouchám.
Zapadnu k sobě do ložnice a převlíknu se do norml oblečení.
Pak ještě chvilku čučím na bednu a najednou ke mě příjde strejda a já se musím začít smát.
Na sobě má nějakou mysliveckou čapku, maskáčový kalhoty a v rukou buřty.
"Jdeš na rande?" zeptám se ho ze smíchem a i on se začne smát.
"Ne...jdeme k sousedům opíkat buřty."
"K jakým?" smích mě přejde.
"Ke Kaulitzům...tak žádný lenošení, převleč se a pádíme..."řekne a zavře za sebou dveře.
Bože...proč já???
(Nicolíta)