close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Co ode mě chceš ?! 5.

27. října 2006 v 8:55 | leny |  FF - Co ode mě chceš ?!
Dveře se konečně otevřou a tam stojí...Bill.
"Jejda...není vás tady nějak moc? Já mám rande jenom s jednou..."zasměje se a zaskočí mě...
Aha...Rose, napadne mě.
"Já nebudu překážet. Jenom tohle posílá strejda paní Kaulitzový, tak jestli bys jí to prosím tě dal."vysvětlím a podám Billovi blog s telefoníma číslama.
"Říkáš strejda?" zeptá se mě a já se zarazím.
Kruci!! No nic...peču na to...
Zvednu kšilt a podívám se Billovi konečně do očí...páni, je v nich něco, co... nedokážu to popsat, ale mám to v hlavě...
"Nicol?" vydechne Bill a já se divím, že na mě ještě nezapomněl.
Najednou vedle mě Rose nenápadně zakašle.
"Tak já už půjdu."řeknu a nechám tam Billa stát...pořád za mnou čumí jako péro z gauče a mě to dělá dobře!

Je něco kolo půl osmé večer a Paul má přijet až v devět z práce...no nic, jdu se podívat na zahradu, rozhodnu se po chvilce nic nedělání. Otevřu dveře, které máme v obýváku a výjdu přímo na terasu...nadechnu se čerstvého vzduchu a jak je u mě zvykem, hodím přes hlavu kšilt s kapucí.
Pak ale spozorním...sylším Billův a Tomův hlas, jak o něčem diskutují. Skrčím se a schovám se za plot. Musí bejt nejspíš hodně blízko u něho, protože slyším každé jejich slovo.
Kouknu na ně přes malou dírku v plotě...oba dva se válejí na lehátkách, v ruce RedBull (jak jinak:D) a na očích sluneční brýle...
"Ale to není možný..."zakroutí hlavou Tom.
"Říkám ti, že je to vona! Poznal jsem jí podle..."Bill nedořekne a napije se RedBullu.
"Podle?"
"Podle očí...prostě to je Nicol."
"Ta Nicol? Ta, která se ti smála do holčiček? Ta, která mi jednou přivázala dredy k židli?" zděsí se Tom.
"Jo...ta!" křikne už rozzlobeně Bill a otřese se, když si vzpomene na minulost a...na mě.
"Ale vždyť...má bejt malá, tlustá a s...brejlema!" nemůže tomu pořád uvěřit Tom.
"Tak víš co? Když mi nevěříš, tak proč se nejdeš podívat sám?" řekne mu Bill.
"Tak jdeme?"
Oba dva se zvednou a já se leknu. No oni snad chtějí jít za mnou, zděsím se a rozběhnu se do domu, ale to jsem si nevšimla mokrého trávníku a žbluňk...jsem v bazénu...
"Kurva!!" křiknu a vyplavu ven...jsem zmrzlá na kost.
"Hééj!"křikne někdo a já se otočím. Přímo za plotem stojí Tom a Bill.
Ještě že jsem si dneska na sebe napatlala jenom vodě odolnou řasenku...uf.
"Co je?" zeptám se jich jako by nic a sundám ze sebe mikinu...brrr...i když je léto, tak "koupat" se v osm v bazénu není zrovna nejlepší nápad :D
"Pojď sem..."křikne na mě pro změnu Bill.
"Trhněte si nohou...je mi zima."odpovím jim a vpadnu do baráku.
Pak se ale ozve domovní zvonek.
Že mají ale výdrž!!
V rychlosti na sebe hodím minikraťásky a strejdovu košili...no, vypadá to zajímavě, ale lepší než to vomarodit.
Otevřu dveře a tam... dvojčata.
"Hledáte někoho?" zeptám se jich jako by nic a nevšímám si jejich pohledů (a pusinek dokořán)...
"Tak co?" okřiknu je a konečně se oba dva vzpamatujou.
"Ty...my..?"začne koktat Bill, až se musím začít smát :-)
"Zájmena ti jsou docela dobře."řeknu mu a Tom vedle něho vyprskne smíchy.
"A ty se moc nesměj, nebo chceš přivázat k židli?" řeknu mu líbezným hláskem. Toma smích okamžitě přejde...když mu bylo třináct, přivázala jsem jeho klááásné dredíky k židličce mno a... trvalo asi tři hodiny, než ho odtud vymotali :-)
"Takže seš to ty."řekne nakonec Tom.
"Sem ti to říkal, vole..."řekne mu Bill.
"Fajn...takže doufám, že jste spokojený, když víte kdo jsem (Bill se uchychtne a já na něj hodím smrtící výraz) a teď mě omluvte...ráda bych se převlíkla."rzoloučím se s něma co možná nejrychleji a chci zavřít za sebou dveře, ale Tom tam dá nohu.
"Jen tak lehce se nás nezbavíš."řekne se smíchem.
"Myslíš?" kouknu na něj a v tom mu zabouchnu dveře před nosem.
Chvilku tam ještě stojí a já jenom zaslechnu něco jako...
"Ty woe...to je kus..." a víc už radši neposlouchám.
Zapadnu k sobě do ložnice a převlíknu se do norml oblečení.
Pak ještě chvilku čučím na bednu a najednou ke mě příjde strejda a já se musím začít smát.
Na sobě má nějakou mysliveckou čapku, maskáčový kalhoty a v rukou buřty.
"Jdeš na rande?" zeptám se ho ze smíchem a i on se začne smát.
"Ne...jdeme k sousedům opíkat buřty."
"K jakým?" smích mě přejde.
"Ke Kaulitzům...tak žádný lenošení, převleč se a pádíme..."řekne a zavře za sebou dveře.
Bože...proč já???
(Nicolíta)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Byl/a jsi tu ?

Klikni sem prosím

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama