close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Help me ! 16.

21. října 2006 v 9:04 | leny |  FF - Help me !
Probrala mě až pípání… Otevřela jsem oči a světlo mě tvrdě tlačilo… Kde to kurva jsem? "Marie? jak je ti? Seš v pořádku?" vyjel na mě hnedka Georg… "Nevím Gee…Kde jsem?" "V nemocnici." "Kde jsou kluci?" "Usnuli na chodbě."
Pak usnul i brácha… A já jsem se po celou to dobu bála… Když mi totiž Tom ošetřoval ty rány, co jsem měla na zádech, celou dobu se mi omlouval… jako kdyby to provedl on… Ale věděla jsem že on za to nemůže…To bylo snad jasné… chtěla jsem, aby to všichni věděli… Teprve až včera jsem totiž cítila, jak mi bylo hrozně špatně a jak vím, že dlouho nevydržím… Vzala jsem do ruky tužku a blok a začala psát:
Georgu, Gustave, Tome a Bille!
Vy čtyři jste pro mě v životě těmi nejdůležitějšími… Nejvíc teda Gee… Děkuju ti moc…za všechno brácha… Nebýt tebe, tak tady už možná nejsem…už dávno… Jen díky tobě jsem poznala další tři kluky, který mám hrozně ráda…
Všichni jste pro mě jako rodina…Jako další rodina, kterou jsem postrádala… A pomáhali jste mi…
Ale důvod, proč vám píšu je jiný… Sama, vím, že už dlouho nevydržím… Chci jen napsat, že to, co se stalo, není vina ani jednoho z vás! Ani jednoho! Chci jen, aby jste to věděli!
Mám vás strašně ráda… Georgu, ty jsi můj jedinej a ten nejlepší bráška na celým světě. Gustave, ty seš můj druhej bráška…Mám tě moc ráda za to, že jsi mě bral takovou, jaká jsem… Bille… my jsme spolu měli krušný chvilky, ale byli chvíle, kdy jsem fakt potřebovala pomoct a ty jsi tu byl a tebe Tome mám…
Nestihla jsem už nic napsat… Hrozně se mi klepali ruce….Hrozně moc…a nezmohla jsem se na nic…chtěla jsem teda ten dopis dát alespoň do bundy jednoho z kluků, aby si to pak přečetli…. A povedlo se…Ale při tom "štěstí" jsem si přetrhla transfúzi a…a pak se mi začala i zastavovat tep…
A to Georga probralo… "Sestři! Rychle" volal po chodbě… a tím vzbudil kluky, kteří okamžitě přiběhli…
OČIMA A MYŠLENKAMA U TOMA
Leží tady tak bezvládně… Jen co jsme s klukama přiběhli jsme se nahrnuli k Marii, ale sestřička nás odstrčila… A zavolala doktora… Měli jsme odejít na chodbu a tak jsme radši všichni, až na Georga, šli…
Sedíme tam na lavičce a já ucítím něco v kapse u bundy… Papírek… Rozbalím ho a zjistil jsem, že je to dopis… A tak jsem se pustil do čtení… Byl to Mariin dopis, který nám napsala… Vyjádřila se k Billovi, Georgovi a Gustavovi… Ale co já? To jsem pro ní nic neznamenal?
Nemohl jsem to tak nechat být… Věděl jsem..Začal jsem vědět, co k ní cítím… Já jí asi miluju….
(Konec 16. dílu)
Vevu
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Byl/a jsi tu ?

Klikni sem prosím

Komentáře

1 Tokianka Tokianka | E-mail | Web | 21. října 2006 v 10:50 | Reagovat

to je skvělá ff,ale taky hrozně smutná!! Honem další dílečky! Je to fakt cool!!!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama