MYŠLENKAMA U MĚ
"Kluci! Pojďte sem" volá rychle Tom a všichni kluci jako na povel přiběhnou… "Co je?" zeptá se Georg… "Marie…ona to…" koktá ze sebe Tom.. Postavím se… "co jsem zase provedla Tome? A proč na mě koukáte jak na zjevení?" zeptám se jich nejistě…
Georg ke mně přistoupí… "Maruško… Kdo jsem?" "Ty seš Gee, můj brácha" řeknu mu a pořád se divím, o co jde… "Gee, co se děje?" "Ztratila jsi dočasně paměť… Maruško…vítej zpátky" řekne a obejme mě… Hrozně pevně… Jako ostatní kluci…
Aha, takže jsem asi ztratila dočasně paměť… No je…ještě že je zpátky…
Jo a ještě jedna dobrá zpráva navíc… Jizvy na zádech už mám dobře zašitý a šrámy na bříšku a prsou…Tam je jen jedna jizva… Takže v pohodě… a pokud jde o ten můj rozseklej ret…tak tam je taky malá jizvička…
O DALŠÍ MĚSÍC POZDĚJI
"Maruško? Můžu dál" zeptá se Tom a pomalinku vchází do mýho pokoje… Ještě že už nejsme na tom hotelu… Asi jsem fakt měla v hlavě dlouho vypnuto… "Víš…" začne Tom, ale nějako mu to nejde… "Tome?" usměju se na něj.. Plácá se v tom jak kapr na suchu… "Ok, vezmu to z patra… neříkám to často ale miluju tě" řekne jak nejrychleji umí…. "Tome…Teda to čumím…Šmoulo dredatá, miluju tě" řeknu mu a políbím ho… "Miluju tě…Seš můj anděl" řekne mi v záplavě polibků…
Sedíme tam a líbáme se… Potom Toma jemně položím na postel… Nevím, co dělám, jestli se s ním chci vyspat, nebo ne… nevím nic… Neustále se zahrnujeme polibky… Pomalu z nás padají kousky oblečení… Když jsme úplně nazí, začnu Toma líbat na prsou…a bříšku…. A cítím Tomův dech… Nevím proč, ale dávalo to neuvěřitelný grády… Chtěla jsem jet ještě níž, ale Tom mě zasekl…. "Počkej" křikl, až sem se fakt lekla… Tom se posadil a přilehl si ke mně… "Tahle noc patří tobě, andílku" řekl mi něžně a já ho pevně objala okolo pasu… Byla jsem přesvědčená, že to chci… A taky jo! A bylo to neuvěřitelně krásný… Když bylo "po akci", Tom si lehl na záda vedle mě… "Tome?" promluvila jsem za celou tu dobu. "Ano Marie?" "Někde jsem četla, že každý hnedka po sexu usne… Nenechme to tak" řekla jsem mu a usmála jsem se na něj… A pak jsme si povídali…
Ráno se sejdeme všichni u snídaně… Všichni jsou už dole jen já se plácám trošku pomaleji… Když příjdu do kuchyně hezky přiblblej úsměv od ucha k uchu, tak to bráchovi nedá… "Maruško, děje se něco?" "Teda by jsi se divil" řekla jsem a Tom vyprskl kakao smíchy před sebe a pokropil tím Billa… Gustav se jen mlátí smíchy, protože tomu prvnímu to všechno došlo… "Seš fakt borec… Vítej zpátky" řekl mi a objal mě….
Pak jsme se všichni přesunuli na gauč do obýváku… Sedli jsme si Georg, Bill, já, Tom a Gustav…A čuměli jsme na bednu… Hm, ne že by to bylo zajímavý no, ale najednou ucítím něčí ruku… Tomova… "Miluju tě" špitne mi do ucha a v očích má takový …veselý jiskřičky… A já ho místo odpovědi políbila… Z našeho aktování nás probral až Georg… "Cože? Vy dva? Spolu….to…" vypadlo z něj…. A my s Tomem jsme jen kývli, chytli se za ruce a zmizeli zase nahoře v pokoji…
"Tome, ale já s tebou potřebuju mluvit" řekla jsem mu, jen co jsem zabouchla dveře… Posadili jsme se na postel a Tom mi chytl dlaně do svých… "Děkuju ti moc za všechno… Od začátku až po konec… Nebýt Georga, tak tady nejsem…a nebýt tebe… tak nepoznám, jaký to je v životě bojovat" řekla jsem mu a pevně ho objala…. "Děkuju" špitl mi do dredů.
Ehm…Jmenuju se Marie Listingová. Rodiče mi umřeli… Dělala jsem hrozný hovadiny, který nikdo ani radši nedělal… Měla jsem z toho mrtě průserů, to jo… Ale později jsem zjistila, že jenom proto, že svoje rodiče pořád hledám…A já vím, že jednou najdu……
Byla jsem znásilněna… Bylo to poprvé, co jsem s někým spala… A ještě ke všemu nedobrovolně… A k tomu brutálně napadena… A skončila nejednou v nemocnici… A fakt jen kousíček jsem měla od smrti…. Takhle malinkej…. A já jsem si byla jistá, že už se nikdy s nikým nevyspím… Byla jsem o tom naprosto přesvědčená…Ale jedna věc to změnila… Láska… Moje největší dík patří Tomovi… O něm jsem si vždycky myslela, že je to namachrovanej dredař, kterej neumí ani do pěti počítat… Ale opak je pravdou… Je to kluk, kterýho miluju…
Jmenuju se Marie Listingová… Moje děkuji patří mojí rodině… Georgovi, Billovi, Gustavovi a Tomovi… Děkuju kluci, že jste stáli při mně, ať se děje cokoli… Vím, že to se mnou nebylo lehký… A obdivuji vás za to… A i když jsem vám možná řekla pár nepěkných věcí, nikdy jsem to nemyslela vážně… Miluju vás…Jste moje rodina, kterou jsem nikdy neměla celou…
Já jsem Marie Listingová… Život si pro mě připravil nejednu špatnost…Ale mě to nemění… Pořád jsem ďábel tělem i duší, jen pro jednoho člověka já budu andělem… Pro člověka, který vyslyšel, když jsem v duši křičela HELP ME!
(Konec!)
Vevu
nadhera moc krasna ff:-))