,,Dobře tak já vám věřím!"
Zkoušku máme za sebou a jdeme do šatny když v tom..
,,Hej Viktorie počkej!" já se otočím a tam stojí ONA! Ta holka!
,,Ona tě zná?" ptá se mě Bill který tam je se mnou. Já se k němu přitulím.
,,Jo zná. To je ta holka!" jak to Bill uslyší tak mě pevně stiskne a na tu holku se podívá pohrdavým pohledem
,,Co tu chceš? Proč si přišla?" začnu se ptát
,,Přišla jsem se omluvit!"
,,No to ti tak věřím."
,,Věř jí Viki! Ona se chce opravdu omluvit." začne mluvit nějaký kluk.
,,Thomasi?"
,,Ano jsem to já. Si šikovná. Viděli jsme se jednou a ty si mě pamatuješ."
,,Budu si tě pamatovat jelikož si mě zachránil život."
,,Super, ale přišel jsem jako doprovod Katrin. Oni by ji nepustily samotnou!"
,,A proč? A kdo by ji nepustil?"
,,No víš ona je na léčení!"
,,Jako v blázinci?" když to řeknu tak se Katrin rozbrečí
,,Promiň já jsem to tak nemyslela! Fakt nebreč!"
,,Já se ti opravdu omlouvám Viki. Já jsem nechtěla. Jenom jsem nemohla přenést přes srdce že má Bill holku a vůbec jsem si neuvědomila, že teď je šťastný a když by se ti něco stalo tak by mu to ublížilo! Tak jsem chtěla abys umřela. Abys trpěla! Strašně mě těšilo se na tebe dívat jak umíráš, ale díky Thomasovi si živá. Já jsem chtěla za tebou ten den jít a dát ti něco na jídlo ale s jedem abys konečně zemřela. A pak jsem tam přišla a tam byl jenom Thomas hrál na kytaru a díval se kolem. První jsem mu vynadala ale pak jsem si uvědomila, že potřebuju pomoc a to že tobě by se něco stalo by mě moc nepomohlo. Tak jsem hned další den šla k psychiatrovi a teď jsem jak si řekla v blázinci. Ještě jednou se ti moc omlouvám. A tobě Bille se taky omlouvám! I když vím že tohle se odpustit nedá!" a šla pryč
,,Počkej!" odtrhla jsem se od Billa a šla k ní!
,,Odpouštím Ti!" jsem měkota že? Ale jak mluvila tak jsem ji všechno odpustila.
,,Děkuju!" jenom zašeptala. Jsem opravdu měkota když jsem ji objala? Ale i kdybych nebyla tak bych to udělala.¨
,,Víš co zůstaň s náma v zákulisí a Thomasi ty pojď taky. Můžou jí s náma?" ptám se Billa
,,Jo! Nech jdou s náma!" tak jsme teda šly do šatny kde byli všichni. Otevřeme dveře a hned začne Tom
,,Kde jste byli tak dlouho? Hmmm?!"
,,Tomisko di do…víš kam! Někoho vám chci představit! Pojďte sem! A vy pořádně poslouchejte. Anet! Vy taky!" tak teda všichni si sednou a poslouchají
,,No takže tohle je Katrin. Ta holka co mě chtěla zabít!"
,,A proč ji sem taháš?" začne se ptát Zuza
,,A proč ji sem taháš?" začne se ptát Zuza
,,Počkejte ona se přišla omluvit. A toto je Thomas. Její kamarád. Díky němu ještě žiju!" teď nevím jestli se mám radovat nebo se bát jelikož si všichni stoupli a šli směrem ke Katrin která pořád měla obličej dole. Všichni se s ní přivítali až na Georga
,,Co máš za problém Georgi?"
,,Já ji chci vidět do tváře! Proč se díváš do země?" a zvedne jí hlavu. Jak ji uvidí tak začne úplně zářit. Jak sluníčkoJ
,,Teď už problém nemám!" a podá ji ruku a přitom se na ni krásně usměje. Katrin se na něho taky usměje a trochu se začervená.
,,Hej Georgi bacha ať neroztaješ!" řekne mu Gustav se smíchem.
,,No doopravdy co bysme dělali bez basáka kdyby roztál? Georgi klidni se!" začne se smát Tom
,,Jste blbý já se nerozplývám!" naštve se Georg. Ale kecá! Moc dobře to na něm de vidět. Tak jako kecáme všichni společně(Georg se pořád dívá na Katrin a rozplývá se!♥J)
,,Hej co tady klábosíte za 5 minut máte být na pódiu!" přiletí na kluky David
,,Ty vole fakt!" všichni 4 začnou zmatkovat jelikož nejsou připravení. A nejvíc blázní BillJ ale když tak poletuje tak je fakt nádherný.
,,No super se nestihnu namalovat" Ku**a!"
,,Brácha ser na to tvoje malování a pojď!" všichni 4 vyletí jako střely a my zůstaneme v šatně s Katrin a Thomasem
,,Hej Katrin?"
,,A..ano?"
,,Si v pohodě?"
,,Jo sem naprosto v pohodě!"
,,No nevypadáš tak. Nějaká mimo ne?"
,,No jo no. Jsem úplně mimo. Jelikož jsem někde v nebi, na obláčku!"
,,A z koho? Nebo z čeho?"
,,Asi nejspíš s Georga! Myslela jsem si že nad Billa nikdo nemá ale Georg je ještě hezčí."
,,Oki. Ale pojďte s náma!" my je zavedeme na místo kde vždycky stojíme a rozplýváme se nad klukama. A je to jako vždy. Anet se rozplývá(potichu) nad Gustavem, Zuza(nahlas) nad Tomem asi tak nějak ,Ježíš holky vidíte jaký je krásný. Jak to prožívá jak se dívá do hlediště! Co se na tu krávu tak tlemí! Ale to neva je můj krásný´ a já nad Billem(jak jinak). Teďka je tam ještě Katrin která se rozplývá nad Georgem. Pak se střídáme. Nakonec ještě společná písnička jdeme do šatny. Pak jdeme do hotelu. Katrin a Thomas jdou domů. No teda Katrin někam jinam! Večer ke mně přiletí Zuza s brekem
,,Co se ti vole stalo?"
Konec 17.části
(lol)