"Dobrý ranko...chci se zeptat, jestli už dorazila moje babička??"vybalím na toho hezkýho recepčního hnedka po ránu...chudák, asi mě nepochopil :-)
"A jak se jmenuje?"zeptá se mě a usměje se.
"Aha...promiňte. Paní Anežka Kissová."odpovím a sleduju ho, jak se vrtá v počítači.
"Tak tady ještě zapsaná není, ale tohle vám přišlo dneska v noci." řekne a podá mi malou, bílou obálku.
Otevřu jí a nestačím se divit. Babička píše, že autobus měl poruchu, takže bude muset přespat v nějakém hotelu, než si zajistí jinou dopravu a neví, jak dlouho bude trvat, než se objeví v Itálii.
"Mno sqělý!"řeknu a asi víc nahlas, než jsem měla v plánu.
"Děje se něco?"zeptá se mě starostlivě ten mladík na recepci.
"Ale...jenom babča píše, že dorazí později."vysvětlím a chci odejít, ale..
"Momnet...já jsem Kuba."řekne a natáhne mi ruku na seznámení.
S úsměvem ruku příjmu.
"Já jsem Simona...těší mě."
"Já...dneska končím dřív a chci se zeptat, jestli by jsi nechtěla jít ven...do kin a tak..."vykoktá a nejspíš se u toho chudák dost zapotil :-)
Nevím proč, ale najednou mi hlavou projede jméno...TOM! Ne...ten ať mi radši neleze na oči!!
"Půjdu moc ráda..."
"Sqělý...takže...můžu se okolo sedmé stavit?"
Přikývnu a Jakub s úsměvem odejde zpátky do recepce. Najednou mám hnedka lepší náladu a proto se z bobrukováním vracím do svého pokoje. Vykouknu na balkón a v klídku si zapálím.
"Víš o tom, že to škodí zdraví?"ozve se vedle mě hlas a já leknutím nadskočím.
Na protějším balkóně stojí Bill a pusu má od ucha k uchu.
"Jako by ti na tom mém snad záleželo."zasměju se a nabídnu mu jednu cigaretu. S překvapením přeleze balkón jako by nic a už je u mě a nabízenou cigaretu si vezme a zapálí si.
"To víš, že záleží..."řekne a zdá se, že to myslí naprosto vážně.
"A Tomovi na tobě záleží určitě taky..."dodá a sleduje mojí reakci.
"Bille...nezačínej."zasměju se a opřu se lokty o zábradlí, jako Bill.
"Ty jsi tady sama?"zeptá se mě po chvilce rozjímání Billík.
"Zatím jo. Letěla jsem letadlem a babička se letadel bojí, tak chtěla jet autobusem, ale psala mi, že měl nějakou poruchu, tak to tady zatím budu muset zvládnout sama."vysvětlím.
"Simčo...je mi líto, co se stalo s tvými rodiči..."zašeptá najednou Bill a koukne na mě.
"Já...ehm...díky."zakoktám se, protože jsem tohle od něj nečekala.
"Seš vážně fájn kámoška...nechápu, proč mi to nedošlo dřív."řekne Bill s úsměvem a zahodí dokouřené cigáro.
"Seš taky sqělej kámoš, Bille."zasměju se. Bill se ke mně skloní a pak mě obejme.
"Hele, dneska máme s ...s klukama menší párty. Nechtěla by jsi přijít?"
"Přišla bych moc ráda, ale dneska už něco mám."řeknu popravdě.
"Vážně??A můžu se zeptat co"?
"Mno...proč ne? Rande."přiznám barvu a Bill na mě jenom vykulí oči.
"Co? Myslíš si snad, že jsem tak škaredá, že si nemůžu najít kluka?"zasměju se a Bill taky.
"Tak jsem to nemyslel a ty to víš."řekne, když se dosměje. Pak se spolu rozloučíme pusou na tvář a Bill o5 po balkóně přeleze k sobě do pokoje.
------------------------------TOM A BILL------------------------------
"Hey...odkud lezeš?"křikne Tom na Billa, když vidí, jak přelejzá z jednoho balkónu na druhej.
"Byl jsem na pokec se Simčou."přizná se Bill a flákne sebou do křesla.
"Cože??S tebou se baví?"vykulí oči Tom a musí si přiznat, že žárlí...
"Jo...je to fajn holka."řekne Bill.
"Doufám, že jsi jí pozval na dnešní večer."zasměje se Tom při představě, co prováděli, když byli opití naposledy.
"Jo, ale odmítla. Dneska už něco má."
"A co?"
"No...to je jedno."zakecá to rychle Bill.
"Hey!! Řekni mi to..."nedá se Tom, tak nakonec Bill svolí.
"Má rande."
"Cože???"
"Slyšel jsi mě, ne?"
"Ale...no to snad nemyslíš vážně. Napřed se se mnou vyspí a teď bude chodit po Itálii s nějakým italem, ne?"zuří Tom a kope do všeho, co mu příjde pod nohy...když se dostane až k Billovi, tak ten po něm hodí polštář, ať se uklidní.
"Hele dej pokoj, jo? Můžeš si za to sám..."řekne Bill a odejde k sobě do pokoje. Žárlivé scény svého bráchy vážně nemusí poslouchat :-)
"Tak a dost!! Byl jsem trpělivej až moc..."křikne Tom nakonec a odejde k Simoně do pokoje...
"A jak se jmenuje?"zeptá se mě a usměje se.
"Aha...promiňte. Paní Anežka Kissová."odpovím a sleduju ho, jak se vrtá v počítači.
"Tak tady ještě zapsaná není, ale tohle vám přišlo dneska v noci." řekne a podá mi malou, bílou obálku.
Otevřu jí a nestačím se divit. Babička píše, že autobus měl poruchu, takže bude muset přespat v nějakém hotelu, než si zajistí jinou dopravu a neví, jak dlouho bude trvat, než se objeví v Itálii.
"Mno sqělý!"řeknu a asi víc nahlas, než jsem měla v plánu.
"Děje se něco?"zeptá se mě starostlivě ten mladík na recepci.
"Ale...jenom babča píše, že dorazí později."vysvětlím a chci odejít, ale..
"Momnet...já jsem Kuba."řekne a natáhne mi ruku na seznámení.
S úsměvem ruku příjmu.
"Já jsem Simona...těší mě."
"Já...dneska končím dřív a chci se zeptat, jestli by jsi nechtěla jít ven...do kin a tak..."vykoktá a nejspíš se u toho chudák dost zapotil :-)
Nevím proč, ale najednou mi hlavou projede jméno...TOM! Ne...ten ať mi radši neleze na oči!!
"Půjdu moc ráda..."
"Sqělý...takže...můžu se okolo sedmé stavit?"
Přikývnu a Jakub s úsměvem odejde zpátky do recepce. Najednou mám hnedka lepší náladu a proto se z bobrukováním vracím do svého pokoje. Vykouknu na balkón a v klídku si zapálím.
"Víš o tom, že to škodí zdraví?"ozve se vedle mě hlas a já leknutím nadskočím.
Na protějším balkóně stojí Bill a pusu má od ucha k uchu.
"Jako by ti na tom mém snad záleželo."zasměju se a nabídnu mu jednu cigaretu. S překvapením přeleze balkón jako by nic a už je u mě a nabízenou cigaretu si vezme a zapálí si.
"To víš, že záleží..."řekne a zdá se, že to myslí naprosto vážně.
"A Tomovi na tobě záleží určitě taky..."dodá a sleduje mojí reakci.
"Bille...nezačínej."zasměju se a opřu se lokty o zábradlí, jako Bill.
"Ty jsi tady sama?"zeptá se mě po chvilce rozjímání Billík.
"Zatím jo. Letěla jsem letadlem a babička se letadel bojí, tak chtěla jet autobusem, ale psala mi, že měl nějakou poruchu, tak to tady zatím budu muset zvládnout sama."vysvětlím.
"Simčo...je mi líto, co se stalo s tvými rodiči..."zašeptá najednou Bill a koukne na mě.
"Já...ehm...díky."zakoktám se, protože jsem tohle od něj nečekala.
"Seš vážně fájn kámoška...nechápu, proč mi to nedošlo dřív."řekne Bill s úsměvem a zahodí dokouřené cigáro.
"Seš taky sqělej kámoš, Bille."zasměju se. Bill se ke mně skloní a pak mě obejme.
"Hele, dneska máme s ...s klukama menší párty. Nechtěla by jsi přijít?"
"Přišla bych moc ráda, ale dneska už něco mám."řeknu popravdě.
"Vážně??A můžu se zeptat co"?
"Mno...proč ne? Rande."přiznám barvu a Bill na mě jenom vykulí oči.
"Co? Myslíš si snad, že jsem tak škaredá, že si nemůžu najít kluka?"zasměju se a Bill taky.
"Tak jsem to nemyslel a ty to víš."řekne, když se dosměje. Pak se spolu rozloučíme pusou na tvář a Bill o5 po balkóně přeleze k sobě do pokoje.
------------------------------TOM A BILL------------------------------
"Hey...odkud lezeš?"křikne Tom na Billa, když vidí, jak přelejzá z jednoho balkónu na druhej.
"Byl jsem na pokec se Simčou."přizná se Bill a flákne sebou do křesla.
"Cože??S tebou se baví?"vykulí oči Tom a musí si přiznat, že žárlí...
"Jo...je to fajn holka."řekne Bill.
"Doufám, že jsi jí pozval na dnešní večer."zasměje se Tom při představě, co prováděli, když byli opití naposledy.
"Jo, ale odmítla. Dneska už něco má."
"A co?"
"No...to je jedno."zakecá to rychle Bill.
"Hey!! Řekni mi to..."nedá se Tom, tak nakonec Bill svolí.
"Má rande."
"Cože???"
"Slyšel jsi mě, ne?"
"Ale...no to snad nemyslíš vážně. Napřed se se mnou vyspí a teď bude chodit po Itálii s nějakým italem, ne?"zuří Tom a kope do všeho, co mu příjde pod nohy...když se dostane až k Billovi, tak ten po něm hodí polštář, ať se uklidní.
"Hele dej pokoj, jo? Můžeš si za to sám..."řekne Bill a odejde k sobě do pokoje. Žárlivé scény svého bráchy vážně nemusí poslouchat :-)
"Tak a dost!! Byl jsem trpělivej až moc..."křikne Tom nakonec a odejde k Simoně do pokoje...
(Nicolca)