"Mno paráda..."thodnotím svůj odraz v zrcadle. Musím říct, že se sama sobě docela líbím a to se nestává tak často, protože moje sebevedomí je na bodě mrazu :-)
Na sebe jsem si pro dnešní večer vzala krátkou riflovou minisukni, černej topík bez ramínek, který hází červené odlesky, vlasy jsem si natočila, takže se mi teď krásně kroutí po zádech. Líčení jsem si dala trošku tmavší...černé linky, tmavě šedé stíny a rtěnku...musím říct, že je to celkem good :-) A na nohách mám botky na vyšším podpadku.
Když se takhle prohlížím v zrcadle, najednou někdo zazvoní. Kouknu se na hodiny a zamračím se. Kuba říkal, že se staví až okolo sedmé a teprve je něco k čtvrt...mno nic. Třeba se nemůže dočkat...:-)
Dojdu ke dveřím a s úsměvem je otevřu, ale k mému neštěstí ve dveřích stojí Tom. Když se na mě podívá, v očích má hněv, ale jenom si mě začne prohlížet, hněv vystřídá chtíč...
"Co tady chceš?"zeptám se ho unuděně, jako by mi jeho přítomnost kdo ví jak moc vadila... Přitom mi ale srdce buší až někde v krku a v břichu cítím podivné mravenčení...
Tom mi neodpoví, surově mě chytí kolem pasu, vtlačí do pokoje a nohou zavře dveře.
"Tome...okamžitě mě pusť."křičím rozzuřeně, ale Tom mě neposlouchá...
Místo odpovědi mě namáčkne na zeď, jednou rukou chytí ty moje dvě nad hlavou a druhou rukou mě obejme okolo pasu. Pak mě tvrdě a vášnivě políbí.
Najednou se cítím, jako bych byla někde jinde...je to tak úžasnej pocit, kterej se nedá popsat slovy...Začnu mu polibek vracet se stejnou vášní a to Toma povzbudí a tiše vzdychne.
Zkušeně mi zeslíkne tričko přes hlavu a líbá mě dál.
Pak si ale uvědomím, co to dělám...vzpomenu si na to ráno, když jsem se vedle něho probudila...chtěla jsem, aby mě obejmul, aby mě políbil, ale místo toho mi řekl, že jsme si to užili a to bylo všechno...sám mi řekl, že od něj nemůžu čekat to, že mě bude milovat... Jde mu jenom o to jedno a pak zase odejde...
"Ne...dost!"křiknu a strčím do Toma. Ten zakolísá a odstoupí ode mě.
Vezmu ze země tričko a přetáhnu si ho přes hlavu.
"Vypadni..."zašeptám a ukážu rukou směrem ke dveřím.
"Ani mě nenapadne. Nechápu, proč jsi mě odstrčila...vždyť to chceš stejně jako já!"
"To je ten problém...jde ti jenom o to jedno!!"křiknu a chci odejít pryč...nedokážu s ním bejt v jedný místnosti. Nejde to!!!
"Simono!"volá na mě Tom a jde za mnou...
"Nejde mi jenom o to jedno, sakra! Já...mám tě rád!"vypadne z něj nakonec...jenom se na něj otočím.
"Vážně??A to jsi zjistil kdy??Když jsem zhubla? Nebo když ses se mnou vyspal? Prosím tě, Tome! Nech toho...ty nedokážeš holku milovat!"
Tom chce ještě něco říct na svojí obhajobu, ale ozve se zvonek u dveří.
Kouknu se na hodiny...sedm...to bude Kuba.
"Promiň, ale nemám na tebe čas."řeknu a vydám se ke dveřím. Tom mi jde v patách. Otevřu je a tam stojí Jakub s úsměvem na rtech. Jenom si ale všimne Toma v pozadí, trošku znejistí.
"Půjdeme?"zeptám se ho s úsměvem a Toma si raději nevšímám.
Jakub jenom přikývne a spolu s Tomem na sebe házíjou vražedné pohledy...
Chňapnu kabelku, která leží na botníku a otočím se na Toma.
"Tak odejdeš konečně nebo tady chceš zamčít?" vím, že jsem na něj tvrdá, ale on si to zaslouží!!
Tom se na mě vražedně podívá a odejde pryč. Jenom nad tím smutně zakroutím hlavou a vydám se s Jakubem z hotelu pryč.
Na sebe jsem si pro dnešní večer vzala krátkou riflovou minisukni, černej topík bez ramínek, který hází červené odlesky, vlasy jsem si natočila, takže se mi teď krásně kroutí po zádech. Líčení jsem si dala trošku tmavší...černé linky, tmavě šedé stíny a rtěnku...musím říct, že je to celkem good :-) A na nohách mám botky na vyšším podpadku.
Když se takhle prohlížím v zrcadle, najednou někdo zazvoní. Kouknu se na hodiny a zamračím se. Kuba říkal, že se staví až okolo sedmé a teprve je něco k čtvrt...mno nic. Třeba se nemůže dočkat...:-)
Dojdu ke dveřím a s úsměvem je otevřu, ale k mému neštěstí ve dveřích stojí Tom. Když se na mě podívá, v očích má hněv, ale jenom si mě začne prohlížet, hněv vystřídá chtíč...
"Co tady chceš?"zeptám se ho unuděně, jako by mi jeho přítomnost kdo ví jak moc vadila... Přitom mi ale srdce buší až někde v krku a v břichu cítím podivné mravenčení...
Tom mi neodpoví, surově mě chytí kolem pasu, vtlačí do pokoje a nohou zavře dveře.
"Tome...okamžitě mě pusť."křičím rozzuřeně, ale Tom mě neposlouchá...
Místo odpovědi mě namáčkne na zeď, jednou rukou chytí ty moje dvě nad hlavou a druhou rukou mě obejme okolo pasu. Pak mě tvrdě a vášnivě políbí.
Najednou se cítím, jako bych byla někde jinde...je to tak úžasnej pocit, kterej se nedá popsat slovy...Začnu mu polibek vracet se stejnou vášní a to Toma povzbudí a tiše vzdychne.
Zkušeně mi zeslíkne tričko přes hlavu a líbá mě dál.
Pak si ale uvědomím, co to dělám...vzpomenu si na to ráno, když jsem se vedle něho probudila...chtěla jsem, aby mě obejmul, aby mě políbil, ale místo toho mi řekl, že jsme si to užili a to bylo všechno...sám mi řekl, že od něj nemůžu čekat to, že mě bude milovat... Jde mu jenom o to jedno a pak zase odejde...
"Ne...dost!"křiknu a strčím do Toma. Ten zakolísá a odstoupí ode mě.
Vezmu ze země tričko a přetáhnu si ho přes hlavu.
"Vypadni..."zašeptám a ukážu rukou směrem ke dveřím.
"Ani mě nenapadne. Nechápu, proč jsi mě odstrčila...vždyť to chceš stejně jako já!"
"To je ten problém...jde ti jenom o to jedno!!"křiknu a chci odejít pryč...nedokážu s ním bejt v jedný místnosti. Nejde to!!!
"Simono!"volá na mě Tom a jde za mnou...
"Nejde mi jenom o to jedno, sakra! Já...mám tě rád!"vypadne z něj nakonec...jenom se na něj otočím.
"Vážně??A to jsi zjistil kdy??Když jsem zhubla? Nebo když ses se mnou vyspal? Prosím tě, Tome! Nech toho...ty nedokážeš holku milovat!"
Tom chce ještě něco říct na svojí obhajobu, ale ozve se zvonek u dveří.
Kouknu se na hodiny...sedm...to bude Kuba.
"Promiň, ale nemám na tebe čas."řeknu a vydám se ke dveřím. Tom mi jde v patách. Otevřu je a tam stojí Jakub s úsměvem na rtech. Jenom si ale všimne Toma v pozadí, trošku znejistí.
"Půjdeme?"zeptám se ho s úsměvem a Toma si raději nevšímám.
Jakub jenom přikývne a spolu s Tomem na sebe házíjou vražedné pohledy...
Chňapnu kabelku, která leží na botníku a otočím se na Toma.
"Tak odejdeš konečně nebo tady chceš zamčít?" vím, že jsem na něj tvrdá, ale on si to zaslouží!!
Tom se na mě vražedně podívá a odejde pryč. Jenom nad tím smutně zakroutím hlavou a vydám se s Jakubem z hotelu pryč.
(Nicolca)