Bille kam to jdeme?"
"Sám nevim prostě někam ven, kde není ta tuna novinářů a podobných dotěrných lidí."
"Jako tvůj brácha??" chvíli se zamyslí.
"Jo přesně jako on."
"Fajn, ale kam chceš v Praze v tuhle dobu jako jít? Já to tu neznám."
"Ani já ne. Ale náš řidič jo. Pojď."
Nastoupili sme do jejich dodávky, kde byl jejich řidič.
"Kam to bude Bille."
"Kamkoliv, kde to žije."
"Nějakej klub nebo tak." Bill se na mě podíval s tázacím pohledem a já mu kývla, že třeba jo a tak se vyjelo. Směr nějaký klub.
Řidič nás před jedním vyhodil. Bill mu řekl, že jestli chce může jet a potom mu zavolá. Řidič teda odjel a já s Billem sem se vydala do klubu. Pustili nás bez problémů. Byl to suprovej klub. Já a Bill sme si sedli nahoře v rohu a objednali sme si něco k pití. Tady nám prodali pivo - supr! I když na to nevypadám, pivo mám ráda.
A teprve tady sem si připadala, jako bych byla s tím Billem, kterýho znám z netu. Ukecanej a hlavně zase milej.
"Jdeš si zatancovat?" zeptal se mě Bill a já souhlasila. Tancovali sme tam na různý vychytávky, potom i ploužáky - dokonce i na Rette Mich sme tancovali. Bylo to asi pro Billa trochu divný, že tancoval na svojí píseň, ale zvládl to na výbornou!!!
Po nějaké době nás začaly bolet nohy a tak sme si zase sedli a zase kecali a pili.
"Stejně tomu nevěřím." řekl mi už trochu přiopilej, ale opravdu jenom trochu, Bill.
"Čemu nevěříš???"
"Tomu, že holka jako ty, nemá skoro žádný kámoše a už vůbec ne, že nemá kluka."
"Ale je to tak. Věř tomu nebo ne." hájila sem se.
"No to je dobře, pže mám volnej prostor." já se musím začít smát.
"Volnej prostor??? Myslím, že si hodně pil."
"Nepil."
"Ale jo, jinak bys tohle neříkal holce, kterou znáš jeden den."
"Neznám tě jeden den, ale znám tě něco přes tejden."
"No ale osobně jenom jeden ani ne celej den."
"To přece neva, poznal sem tě dost na netu."
"No to ale va. To není dost."
"Evi, seš prima holka, můj vkus a navíc...si hezká."
"Nemusíš mi tolik lichotit, protože se ti to stejně nepovede. A měl bys přestat konečně pít. Dej sem to pivo."
"Ne! Nedám ti ho, jedině...." a začne se uculovat.
"Jedině co???"
"Že mi dáš pusu."
"To se mi jenom zdá. Pil si fakt už hodně, takovýho tě totiž neznám. Dej sem to pivo dělej, nebo se nakonec do Diplomatu budeš muset odplazit."
"Ne-e!"
"Bille Kaulitzi dej sem to pivo nebo...." Bill mě políbil!! Normálně mě políbil. To se mi snad jenom zdá. No ale popravdě se mi to líbí. Vždyť sem si tohle od doby, co je znám přála! Přála sem si, aby si mě Bill všimnul a když tomu tak je - tak se cítím divně. No ale stejně, ten jeho piercing v jazyku a jak je něžnej, i když je opilej. Po chvíli přestane.
"Tak co???" usměje se na mě.
"No...fajn teď už bys mi měl dát to pivo."
"Ne!"
"Proč ne??!! Pusa byla."
"Jo, ale tu sem ti dal já a ne ty mě." začal se šibalsky uculovat.
"Tak fajn." vzdala sem to a políbila sem ho, ale to sem neměla dělat, protože z toho, z čeho sem chtěla udělat obyčejnou pusu se vyklubal docela drsnej francouzák, protože mě Bill nechtěl pustit. Po nějaké chvíli sme se od sebe odlepili.
"Tak co?? Neříkej, že se ti to nelíbilo." uculí se na mě Bill.
"No...popravdě..."
"Tak co bude?? A pravdu mladá dámo." já tam jenom sedím a nevim co mu mám říct, a tak nakonec řeknu...
pokráčko příště
Evelyn