Ráno se probudím jako první…zděšením, kde to vlastně ležím… A pak jsem si uvědomila, že jsem usnula na klukách. Hlavou na Gustavovi, břichem na Georgovi a nohama na Billovi. Vstala jsem opatrně z kluků… To ale Billa probudilo. "Emo?" tázal se Bill, ale to jsem ho už neslyšela…Vyšla jsem na terasu se nadechnout čerstvýho vzduchu. "Emo" řekl Bill znovu. "Ano Bille?" "Seš nervózní?" "Nemám proč." "Dobře" odvětil Bill a vytáhl krabičku cigaret a zapálil si. "Koukám ale, že ty jsi ve stresu" usměju se a vezmu si od něho taky cigárko. "Proč" ptám se a sedáme si spolu na schody. Bill si podepře čelo o ruku a chvěje se mu hlas… "Já…musím Toma poslat…. Na protialkoholový vyšetření" blekotá Bill. "Cože?" "Musí tam" vzlykl. "Bille" hlesnu a obejmu ho…. A on se mi vybrečí na rameni… "To se zvládne" snažím se zachránit situaci… Ale pomalu z toho začínám magořit….
"Hej Bille, o čem si to tady… Emo" příjde rozespale Tom a když mě uvidí, očička a úsměv se mu rozzáří. Bill se zvedl a odcházel. "Řekni mu to ty Em, prosím" hlesl potichu Bill. Co nejrychleji odešel. "Co se děje" zeptal se aktivně Tom. "Jdeš na protialkoholový vyšetření" řekla jsem mu narovinu. "Cože? Proč? Mě nic není" hájí se Tom. "Tome" vyjedu po něm. Tom se postaví naproti mně a má naštvaný výraz. "Neser se do toho Emo!" zařve na mě. "To teda ne! Sice jsi mi způsobil děsný věci, ale tohle teda ne… Na to tě mám moc ráda, než abys skončil jako alkoholik" vyjedu po něm a mám co dělat, abych mu nenatáhla… Tom se sebral a odešel do kuchyně. Otevřel ledničku, vzal vodku a obrátil jí do sebe… "Kurva, to nechápeš, že tě to ničí" řeknu a vytrhnu mu láhev z ruky… Tom se svalí na zem. "Vím…ale nejde to…Neser se mi prosím do toho" řekne potichu Tom. "Proč to děláš?" "Protože tě miluju a vím, že jsem to posral…" přizná barvu Tom. "A myslíš, že když ty budeš chlastat, že ti to pomůže mě dostat zpátky?" "Ne EM, ale já tam nechci" rozbrečí se mi tam Tom… "Ok…uděláme to jinak" řeknu mu a pošlu Toma jako maminka do pokoje spát…
"Připadám si jak na běžícím páse" vykřiknu na kluky, když vejdu do pokoje. "Proč? Co se děje?" "Stěhuju se zpátky!" řeknu rozhodně a Billovi se rozzáří očička. "To jsem moc rád… Co tě přimělo?" "Tom" špitnu a sednu na zem. "Jak to dopadlo" vyptával se Georg. "Musím sem…Tom…on by se tam zbláznil…" přiznala jsem, o čem jsme si s Tomem povídali… "A pak až to bude všechno s Tomem v pohodě?" zeptá se smutně Bill. "Až to bude v pohodě…Budu tu…Budu mu nablízku" přiznala jsem konečně… Pochopila jsem…že Toma fakt miluju!
O TÝDEN POZDĚJI NAKLÁDÁME VĚCI A JÁ ODJÍŽDÍM ZPÁTKY KE KLUKŮM….
U NICH DOMA: VYBALENÝ VĚCI, VŠE NA SVÉM MÍSTĚ….
Je podvečír…Zase sedím doma…Doma…u Toma a Billa. Ticho jak nic… Nevím, kde je Tom, ale Bill šel na nákup…. Po chvíli přišel. "ahoj Bille" řeknu a líbnu ho na tvář. "Ahojky Em.. Sorry, že jsem tě teď už v oživeném bytě nechal sám, musel jsem nakoupit" zazubil se Bill. "Ok Bille, v pohodě. Seš moc hodnej. Neviděl jsi Toma?" řeknu a Bill už nestíhá odpovídat a rozrazí se dveře a v nich vysmátý Tom. "Jsem….škyt…doma…škyt." Ten je zlitej jak doga! "Už vím kde je" řeknu potichu a mířím si to k Tomovi… Seberu mu flašku, kterou snad má v tý ruce zafixovanou a vrazím mu facku, aby se z toho transu alespoň trochu probral… "A zejtra to nepřežije…Nenechám ho jen tak se zruinovat" řeknu si pro sebe…ale kupodivu mě slyší i Bill. Jen se na něj kouknu, že mu něco povím, ale to se ozval Tom. "Asi budu blejt" říká… "Bille…rychle kbelík" řeknu pohotově a Bill okamžitě kbelík přinese… a Tom to všechno vydáví… a přitom běží na záchod…
Když ráno vstane posadím ho na židli a dělám mu kafe… Má drsnou kocovku…Dobře mu tak…"Vypij to!" přikážu mu… "Ne" řekne mi jako malej harant. "Já se s tebou srát nebudu…vypij to" křiknu a Tom se tak lekne, že to vezme a jedním dechem to má v sobě…
(Konec 18. dílu)
Vevu
pokračko ještě dneska prošššííím je to good