"Mimí… Já jsem tvoje tetička Nin" šaškuje Nina… "Nin! Nech toho….Ještě…ještě to nikomu neříkej…Musím sama" řeknu jí potichu… "Jasně….Buď v pohodě…" řekne Nin, chytneme se za packu a jdeme domů…
O DESET TÝDNŮ POZDĚJI
Tom pořád nic neví..Ani Bil… Jen já a Nin. Ale Billovi to přišlo divný, jelikož jsem těch deset týdnů nebyla na žádný pařbě…. "Lásko, jdeme na párty, jdeš taky?" zeptá se Tom.."Ne zlato, nejdu…Není mi nejlíp" zalžu mu… "Půjdu" vískne Nina na Toma…. "Bille, jdeš?" zeptá se ho Nina… "Ne….taky mi není nejlíp" a koukne na mě. "Ne že mi budeš s touhle nevěrnej" řeknu Tomovi, ten Ninu plácne přes zadek, pošle mi vzdušnej polibek a odchází…
"Tak špatně?" zeptá se Bill a sedne si ke mně na gauč…. "Jo" řeknu, ale nevnímám ho a koukám na televizi…Ještě by na něco přišel… A jo, přišel… "TY seš….těhotná?" zeptá se mě Bill a já zrovna piju pití…ale hnedka ho vyprsknu. "Jak to víš" vyjedu po něm… "Takže seš." "DO toho ti nic není." "Ale je…" řekne rychle Bill. "Proč?" "Protože tě znám už dost dlouho a samotnou tě v tom nenechám a asi to Tom neví, co?" "Tom to neví" pípnu potichu… "Já se bojím Bille." "Máš ho s Tomem, že?" "Jo…Tele!" "Sorry..Ale měla by jsi mu to říct…Nebylo by to vůči němu fér" přiznává Bill. "Vím to…Stejně to brzy pozná…Už teďka žeru a bliju pořád…. A taky se hustě zaobluju" říkám tam už s polo smíchem. "Tom tě má rád…Ale uvidíme, jak se k tomu postaví" usměje se na mě. "Díky Bille" obejmu ho a usnu mu na bříšku…
O MĚSÍC POZDĚJI
Dneska jsem se rozhodla už Tomovi říct, že jsem s ním těhotná… Ale stejně je to těžký…Už nosím trička jako on, vytahaný jak se dá. Ještě to nepoznal…
Je večer a všichni sedí v obýváku a čekají na mě. Jdeme totiž ke Kaulitzům na večeři… Nina a Bill jsou už připravení a Tom tam jen přešlapuje. Za chvíli už jsem hotová a rychle letím za nimi…Ale to bylo to osudný… Běžela jsem ze schodů a sklouzla jsem se hnedka na tom prvním a sletěla jsem až dolů. "Bože! Em, jsi v pořádku?" přiběhne ke mně okamžitě Tom…. "Já jo" řeknu rychle v zápalu. "Ty jo a kdo ne" usměje se na mě Tom… "Zavolám sanitku" panikaří pomalu ale jistě Bill. "Proč? Mě je dobře" řeknu Billovi. "Ale co dítě?" vyjekne, protože už je z toho chudák zelenej… "Cože?" zpozorní Tom… Kretén…Asi Billa zabiju! "Jaký dítě?" zeptá se váhavě Tom… Sakra, to mu to nemůže dojít? "Naše dítě" řeknu a ještě pořád sedím na zemi… Tom stál, ale okamžitě si ke mně zase přisednul. "Proč jsi mi to neřekla?" "Měla jsem strach. Pořád mám strach." "Proč Em?" "Protože tě miluju…A bráním ti v kariéře…a k tomu ještě ten prcek" vypadne ze mě…A je to venku! Všechno jsem mu řekla…. "Miluju tě a… samotnou tě nikdy už nenechám. Kariéra není nic oproti tobě..a už i tomu malýmu" řekl, vstal, zvedl mě ze země rovnou k němu do náruče… Sanitka mezitím přijela….Tom mě pevně držel a nepouštěl. "Není to nic vážného…Zkontrolujeme to tady v sanitce…." Řekl doktor a já byla ráda, že nemusíme nikam jezdit a že to stihneme včas ke Kaulitzům….
Pa půl hodiny už jsme byli na místě…. Před Kaulitz house jsme se zhluboka nadechli s vešli dovnitř… "Ahoj Tome, Bille" objímá Simone svoje dvojčátka… "Ahoj Em, moc ráda tě vidím" říká mi Simone a objímá mě. "Ahoj Simone, nápodobně" odvětím jí. "Abych nezapomněl… Mami…Tohle je Nina, moje holka" zazubí se Bill a Nina se představí Simone a naopak… "Tak pojďte, podává se večeře" vyzve nás "mamča".
Sedíme tam a já jím, jak kdybych tejden nejedla… Tom na mě neveřícně koukal… A Bill mě zachránil "Příznak těhotenství" sykne mu potichu. "Tak to potom jo" usměje se Tom…"Omluvte mě prosím vás" řeknu a rychle vstávám od stolu… To víte, nevolnost…Debilní těhotenství… To Tom ještě nevěděl, o co go a rychle běžel za mnou… "Em" křičel, když jsem letěla na záchod. "Seš v pořádku?" To se Bill sebere od stolu… a běží za Tomem… Ani jsem nestihla zavřít dveře a začala zvracet….Tom zatím doběhl ke dveřím. Bill ho rychle doběhl.. "tohle je další příznak" dodá jen potichu… Tom přišel ke mně, pohladil mě po vlasech a držel mi hlavu…. Abych nehodila šavli ještě na sebe…
(Konec 22. dílu)
Vevu