close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Kaulitzi ty ****** 9.

17. října 2006 v 18:34 | leny |  FF - Kaulitzi ty ******
Mno jo Tom má vlastně pravdu... hehé on to všecko uklidí a já nebudu muset ani trošičku hnout svým pěstěným prstíčkem:-D. "Tak jo Tome, souhlasím," zazubím se na něj a rychle zmiznu ve svým pokoji. Dám si opět krátkou sprchu (tentokrát bez TomaJ), oblíknu se do jeansové minisukně a topíku. Na xichtu si vytvořím něco podle mě přijatelnýho, podle kluků (jak sem za ty leta vypozorovala:-D) sexy a už si to štráduju do naší haly. Z dálky slyším decibely hudby a když dojdu do obýváku, leknu se minimálně 20 lidí, co tu posedávají, popíjejí a pokuřují. Podle smradu kouře poznám, že nepůjde jen jen o obyčejné cigáro, ale nejspíš nějaká travička. V duchu se uchechtnu, při vzpomínce na mou první zkušenost s "mařkou":-D, sem se asi hoďku v kuse pořád tlemila. Asi sem se tou přípravou dost zdržela, všichni sou už v náladičce a nikdo si mě nevšímá. Téda skoro nikdo, jenom pár jedinců co sou ještě celkem střízliví, po mně mlsně pokukujou, ale já je většinou odpálkuju jediným pohledem.
Začnu obcházet všechny pokoje v baráku, v každé místnosti se vyskytuje minimálně 10 lidí, ale Toma nikde nemůžu najít. Pak mě napadne bazén… mno jasně, ani tam nedojdu a už z terasy slyším Tomíkuv "mužný hlas:-D" Na někoho řve: " Tak pojď, ti klidně rozmlátím hubu, na Toma Kaulitze nikdo nemá! A už tuplem ne takovej čurasprcan!!!" Téda to sou výrazy, kde na to ten Tomík asik přišel… hehé prej čurasprcan, řehním se. Rychle k němu doběhnu a násilně ho odtáhnu co nejdál od ostatních. "Kde jsi sehnal takovou kupu lidí a hlavně alkoholu?" nechápu a zvědavě koukám na ještě zjevně naštvanýho Toma. "To se musí umět, pár kámošům sem zavolal, oni zas vzali svoje kámoše. A jediná podmínka byla, vzít sebou alkáč… mno a už to tu jede, jak vidíš!" machruje tu přede mnou Tom a připadá si jako naprostej king. "A víš o tom, že si mi právě překazila předem vyhranou bitku?" "Si nějak věříš ne? Sklapni a nemachruj!" usadím Toma a nechám ho tam stát s otevřenou pusou. "A bacha ať ti tam něco nevletí," ještě křiknu a jdu zpátky do domu.
Sakra všichni sou totálně v lihu a já si tu připadám strašně blbě. Asi si půjdu dát práska nebo si něčeho aspoň cucnu. Než však stihnu najít nějakýho ochotnýho človíčka, narazím na osamocenou osobu sedící v naší pracovně. Pracovna byla jediný místo, kde sem se nebyla kouknout a ani mě nenapadlo, že by tu někdo mohl být. "Bille?" zeptám se překvapeně. "Ty si tu taky? A proč tak sám? Pojď za ostatníma." "Ahoj Jenni, mno Tom mě dokopal, ať sem du a pak se někam zdejchnul. Blbec!!! Štve mě!!! Příště ho pošlu rovnou do prdele… asi už půjdu," dodá nakonec a už se zvedá. "Ne počkej Bille, nikam nechoď! Pěkně si tu hačni, já sem za chvíli zpátky," rozkážu mu a vytratím se do kuchyně. Páni seklo mu to, musím v duchu uznat. Ten jeho rozcuch, dokonalej obličej a styl oblečení… naprosto úchvatný. Vezmu 2 skleničky a naliju do nich vodku… musím Billa opít, aby si taky konečně něco užil. Je moc slušnej a opatrnej… prostě se bojí, aby něco nezvoral. Chce bejt dokonalej za každou cenu, ušklíbnnu se, ale tentokrát ne!!! Ukážu mu co je to pořádná pařba:-D! Uchopím skleničky, jenže pak usoudím, že je to málo, tak vezmu celou flašku a už spěchám do pracovny. Bill tam pořád sedí a něco hraje na mobilu. Je ke mně zády, takže o mně neví. Skloním se k němu… hmmm nádherně voní a těsně u jeho ucha zašeptám: "Sem tu!" Bill sebou trhne a vyděšeně se otočí. "Fuj sem se lekl, co mě strašíš?" tohle dodá už s úsměvem. "No dovol," naoko se urazím. "Tady sem ti něco přinesla," postavím před něj sklenku. "Jdi s tím někam! Vodku nepiju bo co to je," ušklíbne se. Zareagoval přesně jak sem čekala. "Ale Billíšku, já mám zejtra narozky, musíš si se mnou připít, plosím," zamrkám na něj sladce a ještě se zářivě usměju. "Fakt? Hm… tak jo no," kapituluje a štítivě uchopí skleničku. Hovno nemám, ale nevím jak bych ho jináč ukecala. "Tak na tebe," ťukne si se mnou a pomalu lije do sebe obsah. Já to do sebe kopnu na jeden zátah, chvíli nemůžu popadnout dech, ale pak je to už v poho. Za to Bill se dusí a nemůže se z toho vzpamatovat. "Bille,"… buším mu do zad. Ale vůbec nic nepomáhá, je už úpe rudej a sotva dýchá. Jesus… on se mi tu udusí, to ne!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Byl/a jsi tu ?

Klikni sem prosím

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama