Zase jsme byli zničení a v článku se dokonce objevilo že tam s rodnkou Adamsových byli někteří členi Tokio Hotel se svými snoubenkami.
My ovšem ještě nejsme snoubenky a chceme se vdát až budeme dospělé.
Ten kus o nás nás vůbec nevzrušil a my se zajímali jen o kus s Adamsovými. Byl samozřejmě taky trochu přehnaný ale my jsme byli taky přehnaně smutní.
Prazdniny se blížily ke konci ale nám to bylo jednou protože jsme s Lilou v našich 16-ti letech nastupovaly na naši první mateřskou dovču. Hodně lidí nás odsuzovalo a já se jim ani nedivila, vždyť mě znali jako tu poslušnou Lucku.
Teď je těhotná a čeká rovnou dvě děti, Uweho a Francisku, dokonce jim nedá ani české jména.
Myslí si že to nezvládne a zhroutí se, když ne, tak nezvládne výchovu dvou dětí bez otce, tedy pokud se nerozejdou bude stále někde na cestách.
Všechno tohle mi teď procházelo hlavou když mě najednou začlo něco kopat v břiše, první jsem se vyděsila ale pochopila jsem brzy-moje dětičky se začínají projevovat! Uklidnilo mě to a spokojeně sice stále s myšlenkami na Francisku jsme odešli ke Kaulitzům domů….
Tam nás čekala paní Kauitzová která se překvapivě usmívala a já si vzpomněla že jsme ji ještě s Billem neřekli tu novinu.
"Bille? Říkal si už mamce že jsem těhotná?!?" zeptala jsem se vyděšeně
"Jasně! Je nadšená! Ale neví že to budou dvojčata……" vzpomněl si
"Paní Kaulitzová?"
"Ano má milá?"
"Bill vám už říkal že bude miminko že?" zeptala jsem se
"Ano jistě, už se ví co to bude?!?" zeptala zvědavě
"No….vlastně ano!" řekla jsem
"Tak co?!? Už mě nenapínejte!!!" (asi byla napnutá jak napínáček :))
"No budou……budou to dvojčátka mami, jako já a Tom!" řekl Bill usměvavě a mi to dodalo sebevědomí.
Oba jsme se usmívali jak dva měsíčci a Paní Kaulitzová se na nás nevěřícně dívala.
Najednou se její otevřená pusa změnila v nádherný úsměv, začla kývat hlavou a řekla:
"Já to věděla! Přesně to jsem věděla! Jsem vědma!!!" řekla a šla věšet prádlo, přitom se usmívala a sem tam si pro sebe něco zamumlala.
Potom najednou vyletěla a zařvala na mě až jsem se pořádně lekla:
"Ale vždyť vůbec neznám tvoje rodiče!!!"
"Nebojte, poznáte je!" řekla jsem vylekaně
"Tak jo." Řekla už zase s úsměvem a chtěla jít zase věšet prádlo, nejednou se ale otočila a řekla nám:
"A holky, klidně mi tykejte! Já jsem Simone."
"Tak jo. Já jsem Lole ale vlastně Lucka a to je Lila teda Linda ale to už vlastně víte teda víš!" řekla jsem a všichni jsme se smáli a Simone šla konečně dověšet to prádlo……