e už čtvrtek a já v neděli odjíždím domů. Ten čas ale rychle letí. Navíc jsem se zamilovala do nevlastního bratra. Tak to je šupa. Je asi kolem 8 ráno. O billovi jsem přemýšlela strašně dlouho. Znám ho jako malého rozverného kluka který si se mnou hrál a teď je z něho mladý muž který mě přitahuje. Já mu prostě nemůžu odolat. Je to fakt na pytel. Vždyť já odjedu a budu mít jen oči pro pláč. Co mám dělat? Asi bych si měla s ním promluvit. Otevírám dveře a vidím tam billa. Ten se na mě dívá naštvaně. Ani se mu moc nedivím. Včera jsem mu nedala ani jedno důvěřivé vysvětlení proč jsem utekla.
"dobré ráno" usměju se na něj. On se jen na mě chladně podívá a odchází. Co to mělo znamenat? On se semnou nebaví? Jdu dolů. U stolu je jen bill.
"bille můžu s tebou mluvit?"dělá že mě nevidí
"jen ti chci něco vysvětlit" snažím se nějak navázat řeč. On však odchází na zahradu. Tak to teda ne. Doběhnu ho když jde po cestičce.
"poslouchej mě"řeknu důrazně avšak se nic nestane
"tak aspoň zastav" je lepší když budu mluvit s ním ve stoje. Jenže ani na tohle nijak nereagoval.
to mě naštve tak že mu podkopnu nohy a svalím na zem. On padá na záda a já se na něho posadím. On najednou zpozorní.
"hele chlapečku teď si mě pěkně vyslechneš i kdybych tě musela dát do kazajky je ti to jasný a nedělej blbýho"
najednou se překulí a leží na mě
"no tak povídej dokud tě tady nepomiluju" drží mi pevně ruce
"bille jen kvůli tomu co se stalo včera. Bylo to všechno moc pěkný vážně ale myslíš na důsledky?" zeptám se ho a doufám že to nemyslel vážně
"víš myslím na důsledky když s tebou nejsem ale jak tě mám na blízku ztrácím hlavu."
"no a k jakým důsledkům si přišel?"
"měl by to dopad na naše rodinné vztahy což myslím naše rodiče už vidím jak budou šťastní že chodíme spolu."
"a to není všechno. Když odjedu co potom bude, počkáš na mě dalších šest let až mě otec pozve?. Promiň ale tohle asi nezvládnu."
"hm máš pravdu ale řekni po pravdě jak to cítíš srdcem?" zeptá se mě
"já ……já tě chci"přiznám. Nevím proč ale lítostí nad naším "rodinným" vztahem mi začali slzet oči
"já tebe taky a tomu nemůžeš říct tak vy máte být sourozenci. Přitahuješ mě a to já nezměním" řekne upřímně. Takže ho jenom přitahuju. Nic ke mně necítí
"no ale co teď budeme dělat?" zeptám se ho
"máme dvě možnosti. Buď se budeme stýkat nebo toho necháme" odpoví
"pro co jsi ty?" zeptám se
"pro to co si ty vybereš"
"bille já nevím možná bude lepší když se odloučíme. Nebudeme mít s toho takové problémy"
"lusy jak chceš ale přemýšlíš taky na to co ke mně cítíš?"
"city musí jít stranou. Mám tě moc ráda ale nechci aby naše poblouznění nějak zasáhlo do našich životů"
"poblouznění?......jak myslíš" řekne a vstane. odchází
Já tam ještě chvilku ležím a přemýšlím jestli jsem neudělala chybu.
Po snídani mi sára řekne že odpoledne půjde se mnou koupit večerní šaty. Tak na to kývnu. Co mám jiného dělat. Už zase rodičové odcházejí aby nás nerušily při hodině tanci. Už čekám dole v obýváku. Jelikož je asi za 20 minut 10 hodin pustím si radio než naši učitelé přijdou. Je tam nějaká rychlejší hudba tak se začnu kroutit do rytmu. Miluju tanec. Při něm na všechno
zapomenu. Najednou si všimnu kluků. Vypnu radio.
"co děláš tanči dál" pobízí mě tom
"já se stydím" řeknu
"ty ale umíš moc dobře tančit. Nevím za co se máš stydět" lichotí mi tom
"ty si řekla že tančíš disko a hip hop závodně. Na jaké soutěže jezdíš?" ptá se bill
"různě mistroství republiky, světa, evropy různě"
"tak to je jasný proč si tak dobrá" řekne tom
"hm" zazvoní zvonek. Učitelé přicházejí. Jsou už jen dva protože nám to moc pěkně jde.
"tak dneska budeme dopilujeme nějaké drobnosti." Řekne mark
tančím první s billem. Vlastně spolu tančíme pořád jako naschvál. Mark nám jenom říká nějaké detaily ohledně držení těla apod. toma ještě učí marie. Už končíme. Popřejou nám ať se skvěle bavíme a ať využijeme co jsme se naučili i v životě. No nevím jestli budu s někým v obchodě tančit valčík ale asi myslel něco jiného.
Odpoledne nám sára udělá oběd. Je zase dobrý. Když dojíme všichni se převlečeme a jdeme kupovat oblečení na tu slavnost. Muži jedou jedním autem a já se sárou taxíkem.
Přivedla mě do nějakého obchodu pro boháče. Kdyby věděla že polovina věcí mám ze sekond handu asi by jí trefil šlak. Jsou tam moc pěkné šaty. Sára mě pobízí ať si některé zkusím. Všechny mi padnou ale žádné nejsou ty pravé. Nakonec mi sára řekne
"víš lusy tak jinak necháme ti ušít úplně nové šaty které budou originální a jen tvoje co ty na to?"
"sáro to nemůžu přijmout. Strašně si toho cením ale to nemusíš"
"ale já chci takže žádné odmítání a basta" sára šla okamžitě za prodavačkou. Ta mě změřila od hlavy až k patě. Potom dlouho diskutovaly o tom jak by měly šaty vypadat. Nakonec jsme poděkovaly a odešly. Bylo to celkem zajímavé ale nevím jestli by mě to pořád bavilo. Když jedeme domů auto od táty už je zaparkovaný před domem.vstupujeme dovnitř a táta něco vaří
"ahoj zlato co to děláš?" zeptá se sára
"no večeři mohla by si mi prosím tě pomoct nějak to nestíhám" poprosí otec který je z toho úplně mimo. Sára se na něho usměje a už mu pomáhá.já jdu nahoru. Zase slyším nějaký hluk když procházím kolem billova pokoje. Radši tam nejdu. V mém pokoji jsem ležela a přemýšlela. Já nevím jestli to co dělám je správný. No jsem člověk který nechává všemu volný průběh takže čas ukáže. Zase někdo ťuká na dveře. Objeví se tom.
"dobré ráno" usměju se na něj. On se jen na mě chladně podívá a odchází. Co to mělo znamenat? On se semnou nebaví? Jdu dolů. U stolu je jen bill.
"bille můžu s tebou mluvit?"dělá že mě nevidí
"jen ti chci něco vysvětlit" snažím se nějak navázat řeč. On však odchází na zahradu. Tak to teda ne. Doběhnu ho když jde po cestičce.
"poslouchej mě"řeknu důrazně avšak se nic nestane
"tak aspoň zastav" je lepší když budu mluvit s ním ve stoje. Jenže ani na tohle nijak nereagoval.
to mě naštve tak že mu podkopnu nohy a svalím na zem. On padá na záda a já se na něho posadím. On najednou zpozorní.
"hele chlapečku teď si mě pěkně vyslechneš i kdybych tě musela dát do kazajky je ti to jasný a nedělej blbýho"
najednou se překulí a leží na mě
"no tak povídej dokud tě tady nepomiluju" drží mi pevně ruce
"bille jen kvůli tomu co se stalo včera. Bylo to všechno moc pěkný vážně ale myslíš na důsledky?" zeptám se ho a doufám že to nemyslel vážně
"víš myslím na důsledky když s tebou nejsem ale jak tě mám na blízku ztrácím hlavu."
"no a k jakým důsledkům si přišel?"
"měl by to dopad na naše rodinné vztahy což myslím naše rodiče už vidím jak budou šťastní že chodíme spolu."
"a to není všechno. Když odjedu co potom bude, počkáš na mě dalších šest let až mě otec pozve?. Promiň ale tohle asi nezvládnu."
"hm máš pravdu ale řekni po pravdě jak to cítíš srdcem?" zeptá se mě
"já ……já tě chci"přiznám. Nevím proč ale lítostí nad naším "rodinným" vztahem mi začali slzet oči
"já tebe taky a tomu nemůžeš říct tak vy máte být sourozenci. Přitahuješ mě a to já nezměním" řekne upřímně. Takže ho jenom přitahuju. Nic ke mně necítí
"no ale co teď budeme dělat?" zeptám se ho
"máme dvě možnosti. Buď se budeme stýkat nebo toho necháme" odpoví
"pro co jsi ty?" zeptám se
"pro to co si ty vybereš"
"bille já nevím možná bude lepší když se odloučíme. Nebudeme mít s toho takové problémy"
"lusy jak chceš ale přemýšlíš taky na to co ke mně cítíš?"
"city musí jít stranou. Mám tě moc ráda ale nechci aby naše poblouznění nějak zasáhlo do našich životů"
"poblouznění?......jak myslíš" řekne a vstane. odchází
Já tam ještě chvilku ležím a přemýšlím jestli jsem neudělala chybu.
Po snídani mi sára řekne že odpoledne půjde se mnou koupit večerní šaty. Tak na to kývnu. Co mám jiného dělat. Už zase rodičové odcházejí aby nás nerušily při hodině tanci. Už čekám dole v obýváku. Jelikož je asi za 20 minut 10 hodin pustím si radio než naši učitelé přijdou. Je tam nějaká rychlejší hudba tak se začnu kroutit do rytmu. Miluju tanec. Při něm na všechno
zapomenu. Najednou si všimnu kluků. Vypnu radio.
"co děláš tanči dál" pobízí mě tom
"já se stydím" řeknu
"ty ale umíš moc dobře tančit. Nevím za co se máš stydět" lichotí mi tom
"ty si řekla že tančíš disko a hip hop závodně. Na jaké soutěže jezdíš?" ptá se bill
"různě mistroství republiky, světa, evropy různě"
"tak to je jasný proč si tak dobrá" řekne tom
"hm" zazvoní zvonek. Učitelé přicházejí. Jsou už jen dva protože nám to moc pěkně jde.
"tak dneska budeme dopilujeme nějaké drobnosti." Řekne mark
tančím první s billem. Vlastně spolu tančíme pořád jako naschvál. Mark nám jenom říká nějaké detaily ohledně držení těla apod. toma ještě učí marie. Už končíme. Popřejou nám ať se skvěle bavíme a ať využijeme co jsme se naučili i v životě. No nevím jestli budu s někým v obchodě tančit valčík ale asi myslel něco jiného.
Odpoledne nám sára udělá oběd. Je zase dobrý. Když dojíme všichni se převlečeme a jdeme kupovat oblečení na tu slavnost. Muži jedou jedním autem a já se sárou taxíkem.
Přivedla mě do nějakého obchodu pro boháče. Kdyby věděla že polovina věcí mám ze sekond handu asi by jí trefil šlak. Jsou tam moc pěkné šaty. Sára mě pobízí ať si některé zkusím. Všechny mi padnou ale žádné nejsou ty pravé. Nakonec mi sára řekne
"víš lusy tak jinak necháme ti ušít úplně nové šaty které budou originální a jen tvoje co ty na to?"
"sáro to nemůžu přijmout. Strašně si toho cením ale to nemusíš"
"ale já chci takže žádné odmítání a basta" sára šla okamžitě za prodavačkou. Ta mě změřila od hlavy až k patě. Potom dlouho diskutovaly o tom jak by měly šaty vypadat. Nakonec jsme poděkovaly a odešly. Bylo to celkem zajímavé ale nevím jestli by mě to pořád bavilo. Když jedeme domů auto od táty už je zaparkovaný před domem.vstupujeme dovnitř a táta něco vaří
"ahoj zlato co to děláš?" zeptá se sára
"no večeři mohla by si mi prosím tě pomoct nějak to nestíhám" poprosí otec který je z toho úplně mimo. Sára se na něho usměje a už mu pomáhá.já jdu nahoru. Zase slyším nějaký hluk když procházím kolem billova pokoje. Radši tam nejdu. V mém pokoji jsem ležela a přemýšlela. Já nevím jestli to co dělám je správný. No jsem člověk který nechává všemu volný průběh takže čas ukáže. Zase někdo ťuká na dveře. Objeví se tom.