Najednou mi někdo zakryje oči.
"kdo to je?" řekne přiškrceně bill
"je tome miláčku to si ty?" začnu se smát
"jo tak tome" mluví už normálně
"jé bille myslela jsem si že je to tom promiň" směju se na něj. Bill si sedne vedle mě a taky se šplouchá ve vodě
"lusy co vlastně budeš dělat až odjedeš?" zeptá se
"no asi budu vytírat podlahu"řeknu
"cože?" bill trochu nechápe
"až budu totiž brečet někdo bude muset utírat ty slzy ne?"
"hm… teď jsem se lekl že máš nějakou brigádu"
"ne… já asi budu pomáhat mamce to je všechno"řeknu smutně
"hele myslím že otec tě vezme ještě jednou teď o prázdninách takže se uvidíme"řekne bill nadšeně
"fakt? Tak to je super"chci ho obejmout ale radši nebudu riskovat
"děti oběd"řve sára
při obědě je celkem ticho. Tom pořád pozoruje mě a billa, táta se sárou jsou nějací podráždění no a já s billem si pořád vyměňujeme pohledy.
"lusy víš i když jsem tě pozval vím že jsem s tebou nestrávil mnoho času. Musíš zase někdy přijet"řekne táta
"jasně napiš mi co nejdříve a hned přijedu"tomovi spadne lžička na zem.
"no nevím to jistě ale možná budeš moct přijet ještě tyto prázdniny"oznámí otec. Já nenápadně mrknu na billa. On se na mě usměje. Když jsme po obědě naskládáme všechno do myčky. Já jdu k billovi a tom jde taky.
"už máš sbaleno?" zeptá se tom
"jo"odpovím
"kolik je hodin?" bill
"asi půl druhé proč?" odpovím otázkou
"no chci ještě vědět jak dlouho tu budeš"řekne smutně
"a někdo se mě chce zbavit" usměju se. Bill se však nesměje.
"dělala jsem si srandu"řeknu nakonec
"já vám něco povím, víte že je to divný pocit když vedle mě sedí sourozenci kteří to dělali?" řekne tom
"asi jo kdybych já věděl že s ní spíš taky by to bylo divný ale nakonec nejsme rodina tak je to v pohodě" odpoví mu na to bill
"já vím ale pořád mi to nejde do hlavy"přizná tom. Po zbytek času tom hrál počítač a já s billem jsme jen tak leželi vedle sebe. Bill mě držel velmi pevně ale přitom něžně. Cítím se v jeho objetí tak chráněná že už od něho nechci. Jsou asi 4 hodiny odpoledne.
Zkontroluju jestli mám všechno zbalené. Vypadá to že ano. Když se vrátím zpátky k billovi tom tam už není. Bill okamžitě zamkne dveře. Beze slova mě začal líbat. Já jsem na to hned přistoupila. Hráli jsme si s jazyky strašně dlouho. Bill asi pochopil že souložit by teď bylo hodně pošetilé. Pořád jsme se líbali a různě ošahávali. Vychutnáváme si všechno do plna. Někdy se musím zasmát protože mlaskáme. Smějeme se tomu oba ale pořád začínáme znovu. Když znovu ležíme vedle sebe už přichází na mě ten tíživý pocit že ho dlouho neuvidím. Na něho to podle mě přichází taky. Jsme docela s toho zdrcení. Už je půl šesté.
"lusy pojď sem" zařve táta ze spodu. Já se pustím billa dám mu ještě pusu na spánek a odejdu.
"ano?"jdu pomalu dolů
"volá ti máma" odpoví táta a drží v ruce telefon
"ahoj zlato jak se máš?" zeptá se mě mamka
"jo skvěle" musím teda přiznat že na mamku jsem moc nemyslela to by snad pochopila kdyby se jí dělo co mě. Teď si ale uvědomuju že mi strašně moc chyběla. Trochu mi slzí oči štěstím ani nevím proč. Už vím na co se aspoň trochu těším. Na mamku a na kamarádky. Mám aspoň nějakou útěchu. Vím však že billa mi to nenahradí.
"tak zatím mami uvidíme se zhruba za 12 hodin"řeknu do telefonu. Mluvili jsme spolu strašně dlouho
"tak pal lusy už se moc těším a uvařím nějaké tvé oblíbené jídlo jo?" zeptá se máma
"jo třeba špagety" řeknu
"tak pa" zaklapne sluchátko. Směju se od ucha k uchu. Podívám se nahoru a vidím billa který není moc Šťastný. Má strašně smutné oči až mi to rve srdce. Potom mi zmizí za roh.
"lusy už je tu taxi"řekne táta
"už?dobře já si jdu jen pro věci ju?" řeknu. Podívám se na hodiny a je 5 minut po 6.když jdu do pokoje zase na mě padá ta hrozná atmosféra. Jdu k posteli kde je opřený kufr s taškou. Slyším jak se zabouchly dveře.byl tam bill. Přišel ke mně objal mě kolem pasu a chytil mě za krk.
"kdo to je?" řekne přiškrceně bill
"je tome miláčku to si ty?" začnu se smát
"jo tak tome" mluví už normálně
"jé bille myslela jsem si že je to tom promiň" směju se na něj. Bill si sedne vedle mě a taky se šplouchá ve vodě
"lusy co vlastně budeš dělat až odjedeš?" zeptá se
"no asi budu vytírat podlahu"řeknu
"cože?" bill trochu nechápe
"až budu totiž brečet někdo bude muset utírat ty slzy ne?"
"hm… teď jsem se lekl že máš nějakou brigádu"
"ne… já asi budu pomáhat mamce to je všechno"řeknu smutně
"hele myslím že otec tě vezme ještě jednou teď o prázdninách takže se uvidíme"řekne bill nadšeně
"fakt? Tak to je super"chci ho obejmout ale radši nebudu riskovat
"děti oběd"řve sára
při obědě je celkem ticho. Tom pořád pozoruje mě a billa, táta se sárou jsou nějací podráždění no a já s billem si pořád vyměňujeme pohledy.
"lusy víš i když jsem tě pozval vím že jsem s tebou nestrávil mnoho času. Musíš zase někdy přijet"řekne táta
"jasně napiš mi co nejdříve a hned přijedu"tomovi spadne lžička na zem.
"no nevím to jistě ale možná budeš moct přijet ještě tyto prázdniny"oznámí otec. Já nenápadně mrknu na billa. On se na mě usměje. Když jsme po obědě naskládáme všechno do myčky. Já jdu k billovi a tom jde taky.
"už máš sbaleno?" zeptá se tom
"jo"odpovím
"kolik je hodin?" bill
"asi půl druhé proč?" odpovím otázkou
"no chci ještě vědět jak dlouho tu budeš"řekne smutně
"a někdo se mě chce zbavit" usměju se. Bill se však nesměje.
"dělala jsem si srandu"řeknu nakonec
"já vám něco povím, víte že je to divný pocit když vedle mě sedí sourozenci kteří to dělali?" řekne tom
"asi jo kdybych já věděl že s ní spíš taky by to bylo divný ale nakonec nejsme rodina tak je to v pohodě" odpoví mu na to bill
"já vím ale pořád mi to nejde do hlavy"přizná tom. Po zbytek času tom hrál počítač a já s billem jsme jen tak leželi vedle sebe. Bill mě držel velmi pevně ale přitom něžně. Cítím se v jeho objetí tak chráněná že už od něho nechci. Jsou asi 4 hodiny odpoledne.
Zkontroluju jestli mám všechno zbalené. Vypadá to že ano. Když se vrátím zpátky k billovi tom tam už není. Bill okamžitě zamkne dveře. Beze slova mě začal líbat. Já jsem na to hned přistoupila. Hráli jsme si s jazyky strašně dlouho. Bill asi pochopil že souložit by teď bylo hodně pošetilé. Pořád jsme se líbali a různě ošahávali. Vychutnáváme si všechno do plna. Někdy se musím zasmát protože mlaskáme. Smějeme se tomu oba ale pořád začínáme znovu. Když znovu ležíme vedle sebe už přichází na mě ten tíživý pocit že ho dlouho neuvidím. Na něho to podle mě přichází taky. Jsme docela s toho zdrcení. Už je půl šesté.
"lusy pojď sem" zařve táta ze spodu. Já se pustím billa dám mu ještě pusu na spánek a odejdu.
"ano?"jdu pomalu dolů
"volá ti máma" odpoví táta a drží v ruce telefon
"ahoj zlato jak se máš?" zeptá se mě mamka
"jo skvěle" musím teda přiznat že na mamku jsem moc nemyslela to by snad pochopila kdyby se jí dělo co mě. Teď si ale uvědomuju že mi strašně moc chyběla. Trochu mi slzí oči štěstím ani nevím proč. Už vím na co se aspoň trochu těším. Na mamku a na kamarádky. Mám aspoň nějakou útěchu. Vím však že billa mi to nenahradí.
"tak zatím mami uvidíme se zhruba za 12 hodin"řeknu do telefonu. Mluvili jsme spolu strašně dlouho
"tak pal lusy už se moc těším a uvařím nějaké tvé oblíbené jídlo jo?" zeptá se máma
"jo třeba špagety" řeknu
"tak pa" zaklapne sluchátko. Směju se od ucha k uchu. Podívám se nahoru a vidím billa který není moc Šťastný. Má strašně smutné oči až mi to rve srdce. Potom mi zmizí za roh.
"lusy už je tu taxi"řekne táta
"už?dobře já si jdu jen pro věci ju?" řeknu. Podívám se na hodiny a je 5 minut po 6.když jdu do pokoje zase na mě padá ta hrozná atmosféra. Jdu k posteli kde je opřený kufr s taškou. Slyším jak se zabouchly dveře.byl tam bill. Přišel ke mně objal mě kolem pasu a chytil mě za krk.