"lusy neodjížděj"řekne sice srozumitelně ale ujíždí mu hlas
"bille víš že to nejde"řeknu trochu roztřepaně
"víš že tě miluju já prostě nedokážu bez tebe žít" bill mě tím ničí
"bille já tě taky miluju ale co mám dělat? Mám zavolat mamce ahoj mami jsem se zamilovala tak přijedu až se odmiluju co asi nebude nikdy takže sbohem" řeknu celkem nerealisticky
"lusy já beru to přání zpět. Přeju si ať mě nikdy neodpustíš! To je moje přání! A víš co si řekla že splníš vše"bill mi dost ubližuje. Já ho strašně miluju ale tím že mi dokazuje že mě miluje mě¨více dostává do zármutků
"bille prosím tě nemluv víš že je to nemožné" začínám brečet
"lusy já tě miluju už delší dobu. Ta dívka jak jsem ti říkal že o ní nebudu mluvit to si byla ty! Miloval jsem tě jak jsme ještě bili malí. Potom však přišla claudie a ta vymetla moje vzpomínky na tebe. Teď však vím že jedinou holku kterou jsem vždycky i když nevědomě miloval jsi ty. Nechci abych zase prožil zklamání protože u tebe bych to asi nepřežil" bill se mi svěřuje a já už pláču úplně sama. Chytnu ho pevně za tvář
"bille určitě se ještě uvidíme" řeknu a utřu si slzy však znovu ho chytnu. On mě taky drží za tvář
"já vím ale kdy?"bill je s toho hotový jako já
"co nejdříve to půjde"utěšuju ho. Bill mě políbí. Tento polibek byl asi nejsmutnější který jsem kdy dostala. Jazykama jsme jezdili velmi pomalu a bylo to spíš jen pusa protože jsme se na víc nezmohli
"miluju tě miluju tě miluju tě miluju tě…….."bill to pořád opakoval. Pořád se mi díval do očí. Já jsem však ho pustila zvedla jsem zavazadla a šla.
"počkej tu máš"dal mi nějaký papírek. Radši jsem ho ani nečetla dala jsem si ho do kapsy. Políbíla jsem billa na líčko a odešla z pokoje. Na chodbě si utírám ještě slzy. Potkám toma. Ten mě chytil kolem pasu a políbil mě na líčko.
"jsi nejlepší sestra na světě" pošeptá mi do ucha. Já pustím kufry a obejmu ho. Další záplav slz. Tiskneme se pevně ale rychle přestanu.
"ty si taky nejlepší bratr" řeknu zase si utřu slzy a scházím ze schodů. Tom mě ještě doprovází ke autu tam už stojí sára s tátou.
"tak se zatím měj" řekne táta obejme mě.
"přijeť co nejdříve aspoň někdo mi dokáže ohodnotit jídlo" řekne sára a taky mě obejme. Tom mě obejme taky
"jo přijeť co nejdříve protože to bez tebe nevydržíme. Teď nám mamka nedá pokoj budeme muset jí chválit ty její břečky" pousměju se. Tom se usměje na mamku v znamení že je to jen legrace
"jo a nezapomeňte tu máš někoho komu opravdu na tebe záleží" pošeptá mi do ucha a odlepí se ode mě
"tak děkuju zatím se mějte a napište" řeknu a otevírám dveře
"ahoj" řeknou a já už dveře zavírám. Kufry už jsou v zadu takže vyrážíme. Ještě jim mávám. Mrzí mě že billa nevidím ale možná že je to tak lepší. Objíždíme dům a jedeme k vratům. Podívám se za sebe ať ještě naposledy spatřím můj druhý domov. Když se vrata otevřou řidič vyjede a rozhlíží se jestli nejede auto. Když se vrata zavírájí vidím jak bill utíká ke mně. Šofér však přidal plyn a já už jen vidím ulici.jedeme někam přes město. Já chvíli brečím chvíli se těším domů chvíli vzpomínám na to co jsem prožila. Prostě ten taxi byla psycho plechovka. Po několika hodinách usínám. Když se probuzím jsem už u našeho domu. Otevřu dveře. Vidím že řidič má naspěch. Vyhodil mi kufry a odjel. Vezmu je do ruky a jdu ke dveřím zazvoním. Mamka otevírá dveře
"ahoj zlato tak už seš tady" mamka mě odejmula. Já jí taky. S mamkou jsme si potom povídali dlouho do večera. Mamka byla z některých věcí překvapená ale jinak ji těšilo že jsem tam byla. Mluvily jsme taky o jejím výletě do austrálie. Potom jsme se najedli a šly spát.
Na druhý den si pustím počítač. Ten papírek co mi dal bill byl vlastně kontakt na něho. Napsala jsem hned billovi email. Odpověděl mi později. Psal mi že mluvil s tátou kdy asi přibližně mě vezme zpátky. Táta mu odpověděl že prý příští měsíc. Měla jsme z toho obrovskou radost. S billem jsme si psali skoro pořád. Vždycky jak jeden druhého narazil na počítači ihned jsme si začali psát. Bill fakt je s toho špatný. Psal jak trpí. Potom jsem zjistila adresu od toma. S ním jsem si taky psala. Tom mi říkal všechno co se děje. Bill sice je smutný ale myslel si že to bude horší. Prý ho moje zprávy uklidňují. Takhle přišel další měsíc. Čekala jsem každý den na dopis nebo na zprávu která by byla od táty. Bohužel mě nic nepřicházelo. Avšak jednou mi přišlo od toma
/ahoj lusy, mám pro tebe špatnou zprávu táta si tě nemůže vzít protože jede na nějakou služební cestu. Vypadá to že bill to ještě neví. Totiž jsem slyšel rodiče jak si o tom povídají. Zatím ahoj tvůj milující brácha/
"cože? Já tam nejedu? Za nedlouho mi přišla další zpráva
/lusy! Právě jsem se dozvěděl že k nám o prázdninách nejedeš. Já se na tebe těším celou dobu a oni mi udělají tohle.já to bez tebe nevydržím. Chci tě mít u sebe. Lusy musíme se sejít spolu.miluju tě bill/ billovi jsem potom napsala že to nepůjde s tou schůzkou. Nakonec i bill uznal že by to nemělo smysl. Já jsem obrečela další den. Copak se už nikdy nesejdeme? Už bude konec prázdnin a my s billem nemáme jiný kontakt než přes počítač. Začíná škola. Jsem úplně na dně. Musím se učit ale pořád musím myslet na billa. Na ty jeho oči jeho polibky. Máme pořád se rádi. Mamka si však všimla že trávím více času na počítači. Varovala mě že jestli s tím nepřestanu tak mi ho vyhodí. Jednou jdu ven s kamarádkou a řeknu jí své malé tajemství. Kamarádka byla s toho úplně paf. Sice si se mnou o tom promluvila ale nějak mi nepomohla. Když se vracím domů okamžitě jdu do pokoje že napíšu billovi ale….. počítač je pryč. Co to má znamenat? Vběhnu mamce do ložnice
"co to má znamenat? Jak to že je pryč comp?" řvu na mamku
"to my vysvětli ty proč máš samé pětky" zjistila jsem si že si mamku pozvali do školy. Mamka mi vyhodila počítač. To je teda super. Jediná věc která mě spojovala s bilem. Potom jsem musela zabrat. Mamce jsem zvedala telefony. Má totiž menší živnost a já jí dělám jakoby sekretářku. To je jako moje brigáda.Už byli vánoce velikonoce a táta se ještě neozval. A navíc já s billem jsme si už nikdy nenapsali. Mamka mi ani nekoupila nový comp protože neměla peníze. Spravila jsem si známky. Kolik nocí jsem probrečela kvůli billovi. Co když se na mě vykašlal. Nevím jestli moje náklonnost k němu vyprchává ale pořád cítím že ho miluju.už uběhlo 10 měsíců od mého pobytu. Před několika měsíci jsem každý den vyčkávala na pošťáka ale zbytečně. Teď ani nedoufám že mi něco příjde. Mamka si všimla že jsem nějaká smutná.. snažila se mi pomoct ale nedařilo se jí to. Teď už nemám ani sny…..
"bille víš že to nejde"řeknu trochu roztřepaně
"víš že tě miluju já prostě nedokážu bez tebe žít" bill mě tím ničí
"bille já tě taky miluju ale co mám dělat? Mám zavolat mamce ahoj mami jsem se zamilovala tak přijedu až se odmiluju co asi nebude nikdy takže sbohem" řeknu celkem nerealisticky
"lusy já beru to přání zpět. Přeju si ať mě nikdy neodpustíš! To je moje přání! A víš co si řekla že splníš vše"bill mi dost ubližuje. Já ho strašně miluju ale tím že mi dokazuje že mě miluje mě¨více dostává do zármutků
"bille prosím tě nemluv víš že je to nemožné" začínám brečet
"lusy já tě miluju už delší dobu. Ta dívka jak jsem ti říkal že o ní nebudu mluvit to si byla ty! Miloval jsem tě jak jsme ještě bili malí. Potom však přišla claudie a ta vymetla moje vzpomínky na tebe. Teď však vím že jedinou holku kterou jsem vždycky i když nevědomě miloval jsi ty. Nechci abych zase prožil zklamání protože u tebe bych to asi nepřežil" bill se mi svěřuje a já už pláču úplně sama. Chytnu ho pevně za tvář
"bille určitě se ještě uvidíme" řeknu a utřu si slzy však znovu ho chytnu. On mě taky drží za tvář
"já vím ale kdy?"bill je s toho hotový jako já
"co nejdříve to půjde"utěšuju ho. Bill mě políbí. Tento polibek byl asi nejsmutnější který jsem kdy dostala. Jazykama jsme jezdili velmi pomalu a bylo to spíš jen pusa protože jsme se na víc nezmohli
"miluju tě miluju tě miluju tě miluju tě…….."bill to pořád opakoval. Pořád se mi díval do očí. Já jsem však ho pustila zvedla jsem zavazadla a šla.
"počkej tu máš"dal mi nějaký papírek. Radši jsem ho ani nečetla dala jsem si ho do kapsy. Políbíla jsem billa na líčko a odešla z pokoje. Na chodbě si utírám ještě slzy. Potkám toma. Ten mě chytil kolem pasu a políbil mě na líčko.
"jsi nejlepší sestra na světě" pošeptá mi do ucha. Já pustím kufry a obejmu ho. Další záplav slz. Tiskneme se pevně ale rychle přestanu.
"ty si taky nejlepší bratr" řeknu zase si utřu slzy a scházím ze schodů. Tom mě ještě doprovází ke autu tam už stojí sára s tátou.
"tak se zatím měj" řekne táta obejme mě.
"přijeť co nejdříve aspoň někdo mi dokáže ohodnotit jídlo" řekne sára a taky mě obejme. Tom mě obejme taky
"jo přijeť co nejdříve protože to bez tebe nevydržíme. Teď nám mamka nedá pokoj budeme muset jí chválit ty její břečky" pousměju se. Tom se usměje na mamku v znamení že je to jen legrace
"jo a nezapomeňte tu máš někoho komu opravdu na tebe záleží" pošeptá mi do ucha a odlepí se ode mě
"tak děkuju zatím se mějte a napište" řeknu a otevírám dveře
"ahoj" řeknou a já už dveře zavírám. Kufry už jsou v zadu takže vyrážíme. Ještě jim mávám. Mrzí mě že billa nevidím ale možná že je to tak lepší. Objíždíme dům a jedeme k vratům. Podívám se za sebe ať ještě naposledy spatřím můj druhý domov. Když se vrata otevřou řidič vyjede a rozhlíží se jestli nejede auto. Když se vrata zavírájí vidím jak bill utíká ke mně. Šofér však přidal plyn a já už jen vidím ulici.jedeme někam přes město. Já chvíli brečím chvíli se těším domů chvíli vzpomínám na to co jsem prožila. Prostě ten taxi byla psycho plechovka. Po několika hodinách usínám. Když se probuzím jsem už u našeho domu. Otevřu dveře. Vidím že řidič má naspěch. Vyhodil mi kufry a odjel. Vezmu je do ruky a jdu ke dveřím zazvoním. Mamka otevírá dveře
"ahoj zlato tak už seš tady" mamka mě odejmula. Já jí taky. S mamkou jsme si potom povídali dlouho do večera. Mamka byla z některých věcí překvapená ale jinak ji těšilo že jsem tam byla. Mluvily jsme taky o jejím výletě do austrálie. Potom jsme se najedli a šly spát.
Na druhý den si pustím počítač. Ten papírek co mi dal bill byl vlastně kontakt na něho. Napsala jsem hned billovi email. Odpověděl mi později. Psal mi že mluvil s tátou kdy asi přibližně mě vezme zpátky. Táta mu odpověděl že prý příští měsíc. Měla jsme z toho obrovskou radost. S billem jsme si psali skoro pořád. Vždycky jak jeden druhého narazil na počítači ihned jsme si začali psát. Bill fakt je s toho špatný. Psal jak trpí. Potom jsem zjistila adresu od toma. S ním jsem si taky psala. Tom mi říkal všechno co se děje. Bill sice je smutný ale myslel si že to bude horší. Prý ho moje zprávy uklidňují. Takhle přišel další měsíc. Čekala jsem každý den na dopis nebo na zprávu která by byla od táty. Bohužel mě nic nepřicházelo. Avšak jednou mi přišlo od toma
/ahoj lusy, mám pro tebe špatnou zprávu táta si tě nemůže vzít protože jede na nějakou služební cestu. Vypadá to že bill to ještě neví. Totiž jsem slyšel rodiče jak si o tom povídají. Zatím ahoj tvůj milující brácha/
"cože? Já tam nejedu? Za nedlouho mi přišla další zpráva
/lusy! Právě jsem se dozvěděl že k nám o prázdninách nejedeš. Já se na tebe těším celou dobu a oni mi udělají tohle.já to bez tebe nevydržím. Chci tě mít u sebe. Lusy musíme se sejít spolu.miluju tě bill/ billovi jsem potom napsala že to nepůjde s tou schůzkou. Nakonec i bill uznal že by to nemělo smysl. Já jsem obrečela další den. Copak se už nikdy nesejdeme? Už bude konec prázdnin a my s billem nemáme jiný kontakt než přes počítač. Začíná škola. Jsem úplně na dně. Musím se učit ale pořád musím myslet na billa. Na ty jeho oči jeho polibky. Máme pořád se rádi. Mamka si však všimla že trávím více času na počítači. Varovala mě že jestli s tím nepřestanu tak mi ho vyhodí. Jednou jdu ven s kamarádkou a řeknu jí své malé tajemství. Kamarádka byla s toho úplně paf. Sice si se mnou o tom promluvila ale nějak mi nepomohla. Když se vracím domů okamžitě jdu do pokoje že napíšu billovi ale….. počítač je pryč. Co to má znamenat? Vběhnu mamce do ložnice
"co to má znamenat? Jak to že je pryč comp?" řvu na mamku
"to my vysvětli ty proč máš samé pětky" zjistila jsem si že si mamku pozvali do školy. Mamka mi vyhodila počítač. To je teda super. Jediná věc která mě spojovala s bilem. Potom jsem musela zabrat. Mamce jsem zvedala telefony. Má totiž menší živnost a já jí dělám jakoby sekretářku. To je jako moje brigáda.Už byli vánoce velikonoce a táta se ještě neozval. A navíc já s billem jsme si už nikdy nenapsali. Mamka mi ani nekoupila nový comp protože neměla peníze. Spravila jsem si známky. Kolik nocí jsem probrečela kvůli billovi. Co když se na mě vykašlal. Nevím jestli moje náklonnost k němu vyprchává ale pořád cítím že ho miluju.už uběhlo 10 měsíců od mého pobytu. Před několika měsíci jsem každý den vyčkávala na pošťáka ale zbytečně. Teď ani nedoufám že mi něco příjde. Mamka si všimla že jsem nějaká smutná.. snažila se mi pomoct ale nedařilo se jí to. Teď už nemám ani sny…..