"Dani, zvoní Ti telefon, tak to vem."
"Co?Jo.. No.."
"Dani, vzbuď se sakra. Telefon"
"Jo… vstávám…"
"Dani, nepruď mě a koukej vzít ten telefon!"
"Jo…"
"Bože, já Tě stejně jednou zabiju!!! Prosim?? No jasný, pokud se mi jí podaří probudit, dám Ti jí. Tak dej mi chvilinku… Dani, prober se!!!... Dani, sakra, vzbuď se!!! No tak nic. Tuhle holku nevzbudí vůbec nic. Co mám vyřídit? Jasný, řeknu. No jen tak jí asi nevzbudim. Měl by si účet jak blázen. Zavolá TI zpátky… Tak za dvacet minut až se mi podaří ji probudit,jo??.. Jasný, není za co. Měj se, ahoj."
Celej jejich rozhovor sem slyšela napůl ucha, protože dneska je pro mě obzvlášť těžký vstát. Strašně ráda spim a nenávidím když mě někdo budí, protože sem pak strašně nepříjemná.
"Dani, slyšíš mě????"
"Jojo.. slyšim…"
"štveš mě, víš o tom??"
"Jojo…"
"Řekla sis o to…"
pokrčí rameny a někam zmizí. Dneska můžu spát dál a je to snad poprvý co se mi o Billovi nezdálo něco ošklivého. Dneska sme se v mym snu nerozešli… Byli sme spolu a ona mě chce z týle iluze dostat.
Ani za nic.
Pomalu zase odplouvám za Billem na pláž. Vidim ho v dálce jak na mě čeká, jak se na mě usmívá a jak rozevírá svojí náruč, kterou mě chce pevně obejmout.
Jenže najednou cítím něco studenýho. Něco, co mě násilím odtahuje od Billa.
"Co blbneš ty trubko?? Nešibe Ti tak nějak čirou náhodou??? Víš co mi tohle mohlo udělat???infarkt nebo něco takovýho. Ty prostě nejseš normální!!!"
"Kdyby si vstávala dřív, když Ti volal, tak bych na Tebe nemusela lejt vodu, aby se milost paní probrala."
Tohle sdělení mě probere. No jo, mě vlastně někdo volal.
"Ty Verunko…"
"Aaa, samej cukrblik. O co že vim co chceš? Chceš věděl kdo Ti volal, že?"
"Ale tak nejsem samej cukrblik. Jen mě zajímá kdo volal, víš?"
" Dani, tady máš telefon a volej."
"Ale komu?"
"Uvidíš…"
"No jo, dej to sem."
vytrhnu jí z ruky telefon a kouknu na číslo. No je mi povědomý… Tak nic za to nedám.
"No?"
"No… Tak nějak nevim s kym to mluvim…"
"Počkej..Dani??"
"No.."
"Tady Tom ty trubice."
"To.. Tome??? No ahoj… Proč mi voláš??"
"Tomu se říká nadšení z telefonátu starýho kamaráda,jo?"
"Promiň, jen sem docela zaskočená že mi voláš. Copak potřebuješ?"
"Chci jen pokecat. Ve dvě budu před hotelem,jo?"
"No… tak dobře no… zatím čus.."
"Měj se Dani…"
Když položim telefon, mám sto chutí Verču zaškrtit.
"Proč si mi sakra neřekla že je to Tom?"
vyjedu na ní, protože ví jak mi asi je.
"Protože bys mu jinak nezavolala. Teď se nexichti a běž se oblíknout, pokud vim, ve dvě máš bejt před hotelem. A to je za hodinu. Tak neotálej a mazej."
"Si mrcha, víš o tom?"
zakřenim se na ní.
"Vim to. Ale jednou mi za to poděkuješ"
drcne mě se smíchem do zad a už mě strká do koupelny.