Já jí zasadím takovou ránu, že se skácí na zem. "Tak to jsem nečekala." Řeknu si sama pro sebe. Jdu rovnou za Billem, kterej vypadá, že se pomalu probírá. Zavolám zatím taxík. Bill otevře oči a vypadá hodně zesláble a zmateně. "nemluv" řeknu mu "ale pojď musíme jít." Zvedne se, ale trochu zavrávorá, takže ho chytnu a on se o mě opře. Scházíme dolů ze schodů, kde se k nám už řítí Nikča s Tomem. "všechno v pohodě" zeptám se. Nikča se hned chopí slova "tos měla vidět, Tom s ní byl hned hotovej." "normálně ale holky nemlátím" přizná popravdě Tom. "ale ona si začala" řeknu a usměju se na něho. On se místo úsměvu zeptá "co Bill?" "Bude v pořádku, musí se z toho vyspat. Už jsem zavolala taxík." Opravdu před domem už stál taxík a za 3 minutky jsme už byli u hotelu. Vytáhla jsem s Tomem Billa k pokoji a Nikča nám odemykala dveře. Položili jsme ho do postele a on okamžitě usnul. "Stěhujem se ještě?" zeptá se Tom v obýváku. "Myslím, že to necháme na jindy. Já tady zůstanu u něho a vy můžete jít k nám a pokračovat." Tom i Nikča trochu zčervenají a Tom se ještě zeptá "fakt ti to nebude vadit?" "Vyrušila jsem vás přece já a Bill teď potřebuje klid, tak jděte." "tak my mizíme" zašklebí se Tom. Podívám se na Billa, ten sladce spí v posteli. Zavřu dveře a jdu ukuchtit něco dobrýho, protože potom všem bude mít určitě hlad. Nakonec jsem udělala brambory s masem a zeleninou a takovej malej dortík. Měla jsem na to spoustu času, protože Bill spal 4 hodiny. Takže jsem toho uvařila hodně, aby se mohli najíst i Nikča s Tomem. Opatrně jsem otevřela dveře a vidím, že Bill ospale mžourá do stropu. "Chceš ještě spát?" zeptám se potichu. "Ne to je dobrý, pojď za mnou." Usměju se a on se zeptá "co se vlastně stalo? Poslední co si pamatuju je, že jsem šel na recepci. A potom se mě tam míhá jenom nějakej sen, jak mlátíš nějakou holku." Znovu se usměju a vyložím mu celý příběh. Bill se trochu udiveně usměje a potom dodá "Ale dostat od tebe nakládačku bych fakt nechtěl." Začnem se smát a za chvíli slyšíme vrznout dveře.