close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Osudové setkání 20.

31. října 2006 v 15:59 | leny |  FF - Osudové setkání
Za holku?" opakuje zamyšleně Bill. "Nedělej ze sebe blbce" zpražím ho pohledem. On skoro nadskočí. Takovýhle tón ode mě ještě nikdy neslyšel. "Myslíš tu blondýnu?"zeptá se po chvíli. "Jo přesně tu." A čekám co z něj vyleze za vysvětlení. "aha" oddychne si Bill. To mě trochu zaskočilo, protože bych čekala cokoliv, ale úsměv ne. "To je kamarádka. My tři jsme si hráli, když jsme byli malí a ona se potom odstěhovala." "no to není moc přesvědčivý" řeknu si pro sebe. On to ale nejspíš slyšel a vážným hlasem řekl "Ale je to pravda" Podívá se mi přímo do očí. Já na něm totiž poznám jestli lže nebo mluví pravdu. A tentokrát měli jeho oči tak čistý výraz, že jsem nemohla pochybovat. Za chvíli se už v těch mandlových očích topím. Nakonec ho obejmu a brečím mu do bundy, protože to nejde zastavit. "Odpusť mi, že jsem ti nevěřila." Vysoukám ze sebe po chvíli větu. "Já bych se na tebe nikdy nemohl zlobit." To beru jako odpuštění. "Ale už mi to nikdy nedělej." Dodá ještě. Já se od něj odlepím a podívám se mu do očí. On mi něžně vezme hlavu do rukou a začne mě líbat. Svalíme se na gauč a po chvíli svůdných polibků a doteků se Bill začne posunovat níž a níž. Začíná mě slíkat a já se mu nebráním. Než se mu to podaří, tak vpadne do pokoje Tom. Bill se na něho podívá řekne "Hoří nebo co? Ty si musíš vždycky vybrat takovou blbou chvíli?" Tom celej rudej vycouvá z pokoje a Bill se vrátí ke své činnosti. A je to tu znovu naše těla se přibližují, pohledy se setkávají a polibky hladí. "Bylo to boží" řeknu Billovi. Ten se na mě svůdně podívá a políbí mě. Potom řekne, že si jde promluvit s Tomem a zmizí za dveřma. Připadá mi, že tyhle prázdniny jsou jen dlouhý snění ze kterého se nikdy nechci probrat. Oblíknu se a začnu vstávat. To už se vrátí Bill a řekne, že Tom už bude od teď na všechny dveře klepat, protože se cítí strašně trapně. Po pár nádherných dnech se probudím do zase slunečného rána. Vedle sebe najdu kytici růží se vzkazem. Jakmile si vzkaz přečtu, tak mi už den tak krásný nepřipadá.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Byl/a jsi tu ?

Klikni sem prosím

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama