close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Osudové setkání 3.

23. října 2006 v 19:39 | leny |  FF - Osudové setkání
Ráno se probouzím do krásnýho dne. Je 9 a Nikča vypadá, jako kdyby před pěti minutama vstala. Ale už pobíhá po pokojích. "Ahoj, jak ses vyspala?" s úsměvem se na mě podívá a mě je hned jasný, že jí zdál nějakej moc pěknej sen.
"Měly bysme jít na snídani" začne konečně mluvit, ale ještě pořád se blaženě usmívá. "Jo asi jo" odpovím. Vytřeští na mě oči "ASI?" zeptá se nevěřícně.
S úsměvem kývnu hlavou, jako že souhlasím. Myslím si, že chce vidět Toma. Je pravda, že já se na Billa taky moc těším. Za chvilku se začne přehrabovat ve skříni a je na pokraji šoku. "Co si mám vzít na sebe?" slyším nikčin hlas. "něco" odpovím jí lhostejně "hlavně nechoď v tom pyžamu." Ušklíbnu se ještě, ale to už na mě letí polštář. "zásah" křičí Nikča. "No jo, tak sebou hoď!"
Za 10 minut už scházíme po schodech na snídani. Jdeme si pro jídlo, ale rozhlížíme se na všechny strany, abychom našly kluky. "Ještě tu nejsou." Podotknu. A Nikča začne zmatkovat "Co když už tady byli"
Sednem si ke stolu v rohu a beze slova snídáme. A pokaždé když slyšíme vrznout dveře, otočíme se. Najednou mě někdo zakryje oči a já ty ruce okamžitě poznávám. Je to Bill "ahoj" řekne. Tom už sedí vedle Nikči a ta jenom kouká. Pak se ale usměje a začneme pořřádně snídat. Vyprávíme si spoustu věcí a historek. Potom za námi přijde nějaký zaměstnanec a poprosí nás, jestli bychom to nemohli urychlit, protože snídaně skončila před hodinou a oni musí připravit stoly na oběd. Trochu zčervenáme a už se zvedáme a jdeme na pokoje.
Zastavíme se na chodbě a vybíráme nej nápad na další činnost. Nakonec se shodneme na procházce po památkách. A všichni se jdeme nachystat.
Je to super, protože my ani kluci to tu neznáme a tak je to zajímavý a poučný.
Ve 3 se stavíme na pozdní oběd do jedné malé restaurace. A potom už to otáčíme zpátky k hotelu. Do hotelu přijdeme strašně zmožený, tak nám kluci nabídnou, že se za půl hoďky můžeme stavit mrknout na nějaký dvdčka a pokecat. Nikča i když necítí celý tělo pořád básní o Tomovi. A já se jí vůbec nedivým, protože já zase básním o Billovi. Pak se mi nějak zamotá jazyk a už jen drmolím. Nikča ze mě dostane šílenej záchvat smíchu a já se k ní po chvilce přidám. Protože při pohledu na ni jak se svíjí na zemi se neudržím.
Za půl hodinky už klepem na dveře 37. Otevře Bill a hodí na mě krásnej úsměv. Já zůstanu stát na místě a Nikča se už hrne dovnitř. Na chvíli se zasním.
"Půjdeš dál?" zeptá se Bill. Vzpamatuju se a řeknu "jo, jo jasně."
Kluci objednali pizzu a tak je to super večer. Díváme se na filmy a u toho se smějem. Je to senzační večer. Ležíme na zemi a když chci vstát, tak si uvědomím,že mě bolí každá kost v těle.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Byl/a jsi tu ?

Klikni sem prosím

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama