"Kde má Bill pokoj???"
křičím na TOma když běžím dlouhou chodbou. Pohled na nás musí bejt opravdu komickej.
Já běžim jen v Tomovo triku a botech, který sem si nazula jen tak aby se neřeklo a on… Nesportovní typ si dává po ránu takovej tělocvik.
"365"
hekne za mnou.
361,362,363,364, 365…
Ani se dlouho nerozmýšlím a začnu zběsile bušit na dveře.
"Otevři mi sakra!!!..."
řvu jak smyslů zbavená. Dobře, proč jak. V tuhle chvíli sem smyslů zbavená.
"Co se to děje???Proč tu bušíš jak cvok???"
Nacpu se k němu do pokoje a spustim vlnu výčitek, otázek a obvinění.
"Co to mělo jako znamenat???Co si o sobě sakra myslíš???Že ke mně můžeš jen tak vlínout, líbat mě a pak jen tak zdrhnout???..."
"Byl sem u Toma…"
"No tak dobře, přilítnout si někam kde sem já, říct mi co jsi mi řekl a líbat mě, ale pak jen tak zmizet jak pára nad hrncem???Co si o sobě myslíš??? Proč tohle děláš??? Jesli si myslíš že sem jedna z těch, co s nima můžeš orat jak se Ti zlíbí, tak to si na velkym omylu. To že Tě miluju neznamená to, že si se mnou můžeš tahle hnusně pohrávat. Nečekala bych že se takhle zachováš TY!!!Od Toma.. dobře, to by se dalo ospravedlnit…!!!"
"Počkat, jak jako u mě že by to bylo v pohodě???"
ozve se dotčeně a udejchaně Tom, kterej mě asi doběhl.
"Promiň, to nebylo myšlený zle. Ale Bille, uvědomuješ si … Neuvědomuješ, protože si to neuvědomuju já. Co si mám teď asi myslet???... Tobě vážně překočilo!!!"
melu pátý přes devátý.
"a mě taky naprosto šiblo!"
dodám ještě v bojovné náladě.
"Co to mělo znamenat???Já nevim, nemůžu se udržet když si nablízku. Za to ale nemůžu Dani… Ty mě pořád provokuješ…"
řekne tak roztomile útrpně, že by se mi ho i zželelo, kdyby nedodal tu poslední větu.
"Jak jako že Tě pořád provokuju???No to snad nemyslíš vážně???Tohle je moc už i na mě… Pane bože…"
hlesnu napůl naštvaně a napůl smutně. Já že ho provokuju. Co si o sobě sakra myslí???...
"A navíc máš ještě jednu chybičku na kráse. Něco začneš, ale nedoděláš to. A to se mi po pravdě vůbec nelíbí!!"
"Jak že něco za…."
nedopoví to, protože nevydržim přímej pohled jeho pronikavejch očí a jeho našpulený rty, přímo vybízející k polibku.
Neohrabaně, ale zároveň neohrožene se mu pověsim kolem krku, takže ho svojí váhou trochu stáhnu níž a políbím ho.
Je stejně překvapenej a paralizovanej stejně jako já asi před deseti minutama. Tentokrát jsem v režii já a také si to plně vychutnávám.
Držím ho pevně kolem krku a líbám ho. Nezapojuji jazyk, jen mu chvíli saju horní ret a jazykem kroužím po spodním.
Když sem ho začala líbat, měl oči dokořán otevřené, ale teď si polibek vychutnává stejně jako já.
Chytne mě kolem pasu a trošku si mě nadzvedne k sobě. Přistoupí na mojí hru a začne mi pomaličku sát spodní ret a rukama začne kroužit po mém zadečku.
Obejmu ho ještě pevněji pokud to jde a jednou rukou ho začnu čechrat ve vlasech. Jsem slabá, chtěla jsem udělat to co on mě, jenže jeho polibky jsou nadpozemsky krásný, takže nemám sílu říct STOP, i když bych měla.
Nevím jak dlouho by jsme tam v tom božským spojení stály, kdyby si Tom neulevil.
"No Tě prdel… To čumim…"
pomalu se od Billa odtáhnu.
"A co teď???!!!" lítá mi hlavou jak splašený blesk.