"Kde si byla celej večer???Co celej večer, kde si byla celou dobu???"
vyjede na mě Verča sotva otevřu dveře.
"No… radši bych nikde nebyla…"
Ve stručnosti jí vypovim co se stalo.
"No to si děláš…"
"No to si nedělám …"
"Jako to si myslela že je to Tom a byl tam Bill???To si to jako nepoznala???"
"No klidně si mysli jakej sem debil, ale já si představovala Billa… A nepřišlo mi to možný, že by místo Toma najednou…"
nedokončim větu, jenom v opovržení zakroutim hlavou.
"No tak to čumim…"
"Jo Verunko… To jsme dvě…"
chvíli tam jenom sedíme a klábosíme o všem možným, když slyšim, že mi zvoní telefon.
"To je Tom… Co mu mám říct???"
začnu panikařit.
"Počkej, normálně to vem a uvidíš co Ti řekne a tak."
"Prosim?"
"Ahoj, tady Tom. Kam ses poděla???A co se mezi Váma zase stalo?"
"No… musela sem na hotel aby Verča neměla strach."
"A co se mezi Váma stalo???Dani???Proč brečíš???Co ten vůl zase proved??? Hele, za dvě hoďky se pro Tebe stavíme. Klidně vem i Verču. Půjdeme někam pít,jasný?"
"Tome, já nevim… Bude tam i Ennie a Bill?"
"Hele, žádný kecy. V 8 sme u Vás, tak buďte hlavně připravený,jo?Zatim, měj se."
než se vzmůžu na jakémkoli protest, Tom položí telefon.
"No tak, povídej, co Ti chtěl???"
dychtí Verča po podrobnostech.
"Akorát co Bill zase udělal, kam sem se ztratila a že v 8 nás tady vyzvednou."
přetlumočim jí celej náš rozhovor s myšlenkama u Billa.
On tam bude taky.
Bude s Ennie.
A já tam budu sama.
Koukat na to, jak cukrujou, na to jak jim je spolu dobře.
"Tak půjdeme,ne???"
rozhodne za nás za obě Verunka a už vytáčí Stephanovo číslo.
"No… tak jak chceš… Jenže já bych tam radši ani nešla…"
přiznám jí po pravdě.
Okamžitě típne telefon a začne do mě hustit její psychologický řeči.
"Když tam nepůjdeš, ukážeš jim že vyhráli, a to Ty přece nechceš, ne???... Sice jsi říkala, že Ennie je fajn holka, ale přemejšlej. Kdyby s ní Bill byl opravdu tak šťastnej jak se Ti snaží namluvit, myslíš že by s Tebou spal???NE!!Takže žádný řeči a mazej do koupelny než Tě tam naženu"
začne mě plácat po zádech a do tý koupelny mě násilím opravdu dostane.
"Když já tam fakt nechci… Verunko… Tak tam běž Ty a řekni že mám třeba průjem, nebo si prostě něco vymysli."
"Žádný takový, koukej se osprchovat, nebudeme na Tebe čekat věčně"
rozhodne nekompromisně. Za ty léta co jí znám vim, že je naprostý mrhání časem jí odporovat, takže na sebe rezignovaně pustím proud horký vody.
honem další!!!