"Dani, nejsou to neopětovaný city. Ani nevíš jak sem Tě celou dobu co sem Tě neviděl proklínal. Posílal jsem Tě ke všem čertům, protože ten pocit že jsi někde beze mě a bůhví s kým mě naprosto a dokonale užíral. Cejtim to samý co Ty. Nenávist, ale velkou lásku, kterou prostě nepřebiju ani kdybych se zbláznil. Každej kousek mě po Tobě touží, protože jen s Tebou se mi dostávalo toho, co sem vždycky hledal a za co se mi Tom smál. Potkal sem totiž pravou lásku. Potkal jsem Tebe. Nevím na jak dlouho to mezi náma bude, protože nic netrvá věcně, ale táhne se to s náma skoro rok a to prostě nejde. Dani, když sem s Tebou… Pane bože, cejtim se jak na jiný planetě… Cejtim se jako v ráji, protože s Tebou v ráji sem. I kdyby se stalo cokoli a Ty si stála po mym boku tak vim, že bych dokázal nemožný. Dokázal bych čelit všemu, protože Ty by jsi byla se mnou. Já bez Tebe nechci bejt…. Jenže se hrozně bojim jaký to bude bejt s Tebou. Bojim se že mi zase někam utečeš a já to všechno zažiju od znova… Za tohle se na mě nesmíš zlobit Prdelko…"
Po celou dobu co na mě mluvil mě Gustav držel za ruku… Tom stál jen opodál a poslouchal… Ale i tak vím, že byl se mnou…
Když Bill domluvil, stiskla jsem Gustavovu ruku o něco pevněji, pokud to jen jde… Na oplátku stiskl tou mou… Proč mezi náma není přátelství jako mezi mnou a Gustavem?
Proč??? Přátelé se neopouštěj… Přátele Vás nezdraděj…
"Za tohle se na Tebe nezlobim, protože máš plný právo cejtit to co cejtíš. Máš plný právo mi nevěřit, protože kdyby si tohle udělal Ty mě, nevěřila bych Ti ani nos mezi očima. Jediný, za co se na Tebe zlobim je to jak si se mnou hraješ. Jak si hraješ s Ennie. Tohle není fér ani vůči jedný z nás…"
"Já si s Tebou nechci hrát… A slibuju Ti že si s Tebou hrát nebudu… Už nikdy… Mám otázku… Vidíš tady někde Ennie?"
Zmateně se na něj podívám, protože netušim kam tim míří.
Podívám se na kluky, ale Ty se tvářej naprosto neutrálně.
Rozhlídnu se teda kolem sebe a jediný co vidim jsou lidi, který se bavěj, užívaj si života. Vidím taky Verču se Stephanem a Ditu s Georgem jak na nás se zaujetím koukaj.
Podívám se zpátky na Billa, ale jeho výraz je taky nic neříkající. Kdybych mu alespoň viděla do očí…
Protože jeho oči by mi prozradily co tady děje…
Jen zakroutím hlavou.
"Ne, Ennie nevidím… Kam tím míříš Bille??"
"Tobě to nedošlo?"
řekl mi Bill se cukajícími koutky.
"No… NE??!!.."
Najednou Gusta pustil mojí ruku a popošel o kousek blíž k Tomovi.
No tak sakra, co se to děje???!!! O čem zase nevim???
Alkohol ze mě po mrňavejch kapakách vyprchával, ale i tak sem byla pořád slušně pod obraz. Kdyby to bylo možný, lezla bych po nebi, protože v tu chvíli jsem věřila že jsem přepila zemskou přitažlivost.
Pokusila jsem se postavit, ale zase jsem spadla na kolena.
Zase jsem kvůli Billovi na kolenou. Zase jsem ta poražená… S ním NIKDy v ničem nevyhraju… Ani v boji o vlastní úctu…
Zůstala jsem klečet na kolenou a čekala co se bude dít… Zase sem začala brečet… Ani nevím proč…
"Proč mi tohle děláš Bille???Proč neřekneš o co Ti sakra jde??? Proč mě tahle ponižuješ???"
Zvedla jsem hlavu a zahlídla Billa jak si ke mně kleká…
"Nechci Tě ponižovat. Nechci si s tebou hrát. Ennie tu nevidíš proto, protože jsem si uvědomil že bez Tebe prostě bejt nechci. Ona je báječná holka, ale Ty si prostě jiná. Miluju a obdivuju na Tobě všechno. Každičkej kousek Tebe…"
nečekala jsem na nic dalšího a prudce jsem ho objala kolem krku. Doslova jsem se na něj pověsila, protože sem potřebovala cejtit jeho obětí. Potřebovala jsem cejtit že on je tady se mnou. Chtěla sem bejt už jen s ním…
klečeli jsme na kolenou a nekonečně dlouhou dobu jsem se jen objímali a hladili.
Tohle je to, co nám oběma tolik chybělo… Chyběli jsme jeden druhýmu…
Začnu ho hladit po tváři, protože teď už můžu. On je jen můj… My sme spolu… JSME DVA… A dva co k sobě patřej je víc než ohromná masa lidí. MY zvládneme všechno, protože máme jeden druhýho. Máme naší lásku. Co je důležitější. My máme minulost, ale máme budoucnost… Teď už to vím…
Začně mě hladit po vlasech a za krk si mě přitáhne ke svým rtům… Políbí mě opatrně. Spíš jen svými rty zlehka přejede po mých. Na těle mi naskáče husí kůže, tělem projede vlna vzrušení a úlevy. Teď už nebude nic bolet, protože mám toho nejbáječnějšího kluka na světě…
Políbím ho hodně vášnivě a vsadím krk za to, že cítí to co já.
Vznášíme se hodně vysoko nad zemí a plujeme na krásným obláčku, kterej nás odnáší daleko pryč od všech lidí…