Vypráví Bill:
Večer mi Suzy usnula na rameni a já chvíli po ní.
Ráno jsme se probudili až v jedenáct, tak jsme šli rovnou na oběd, od toho koncertu jsme vůbec nic nejedli.
"Pojedem za nima do nemocnice, omrknout situaci." Navrhla Suzy.
"Jo, právě sem to chtěl říct". To je hrůza, myslíme na to samé.
Janet s Jane už se probrali a prý ty dvě propustí až za týden. Ale zbytek už možná pozítří.
"HOOOOOOOOOOOOOOJ marodi" pozdravíme Toma s Jane ke kterým jsme šli jako první.
"No ahojte že jste se tu vůbec zastavili vy naši cukrouši"
"no dovol" odpoví na to Suzy a už se hrne k Jane aby ji objala
"Tož Suzy nemusíš mě umačkat"
"Ani nevíš jak sem se o tebe bála"
"tsss o mě se brácha ani nezajímal"
"no dovol Tome ! jak si tohle můžeš myslet ani nevíš jak mi bylo!"vyjedu na Toma .
"No my radši pujdeme za ostatníma"ukončí debatu Suzy
A už se ruku v ruce přesouváme k Market A Gustikovi
"ahojte lidičky jak jste na tom" ptám se jich už vesele
"ale jo jde to a jak to zvládáte vy ?"
"tak normálka zatím" potvrdí Suzy
"no tak mi už zase půjdeme nebudeme vás rušit chtěli jsme se jenom podívat jak jste na tom" ukončím debatu protože mám v úmyslu Suzy někam vzít.
"tak paaa " odpoví všichni sborově
Ještě jsme zašli nakouknout k Georgovi a Jane a vyrazili jsme do města
"hele Suzy co bys řekla tomu kdybych tě pozval na oběd ?"
"no že váháš, s tebou bych šla i na konec světa"polichotí mi a já ji dám pořádnou pusu.Potom jsme se pořádně najedli a při tom tak kecali že jsme se málem udusili špagetama.
"uff to sem se zase najedla"
"jo to já taky ale užili jsme si to ne?"
"Jo to jo málem sem se udusila" podotkla už se smíchem Suzy, když jsem si na to vzpomněl začal jsem se řezat znovu. Potom jsme vyrazili ruku v ruce z5 do hotelu.
O den později :
Suzy u dveří objevila nějakou slavnostní obálku
"co to je ?" ptal jem se když jsem zbystřil že Suzy na to kouká jak péro z gauča
"ty woe" pronesla jen
"no tak co to je !!"
"Je to pozvání na předávání cen v kategorii skupina roku a je to pro nás i pro vás"
" a kdy to je ?"
"no to je nejhorší radši si na to sedni"
"no to snad vydržím"
"už zítra v 20:00"
"do pr**le se nestihnu připravit"
" no a co ostatní ?"
"no to nevím manager to snad nějak zařídí ,ale co si oblečeme já tam v kvádru nepůjdu"protestoval jsem a navíc jsem ani žádné neměl.
"no já tam asi budu muset v šatech ale já žádné nemám"zděsila se Suzy
"tak pojď půjdem do města nějaké koupit" vyzval jsem ji
"tak jo budu to muset vydržet"
Čapli jsme oba dva redbull a vyrazili jsme…
Ve městě jsme byli asi tři hodiny než jsme vlezli do jednoho fakt nóbl butiku.
Vypráví Suzy :
No konečně jsme vlezli do nějakého slušného obchodu
Když jsem ho tak prolézala uviděla jsem jedny nádherné šaty hned jsem je čapla a strčila do kabinky
"Billi jdu si zkusit jedny nádherné šaty jo ?"
"jasně a jaké ?"
"to bude překvapení"oznámila jsem mu a čekala jsem na jeho reakci
"ach jo, když to vydržím nekoukat se"
pak už jsem vlezla do kabinky a dala se do zkoušení, ty šaty mi padly jako ulité byly opravdu báječné. Tak jsem je vzala a už se hrnula k pokladně sice nebyly zrovna levné ale co se dá dělat.
"tak co vybralas ?"
"Jasně jsou nádherné" ušklíbla jsem se spokojeně
"ukaž prosím, prosím"
"nene to bude překvapení"
"tak mi řekni aspoň jaké jsou barvy ať k sobě potom ladíme"
"jsou bílo černé"
"bezva u sebe to vidím na černé triko a kalhoty a bílou bundu"
"jo to by bylo supa" potvrdím mu to a pak už se ženeme do hotelu.