Vypráví manager:
No to je hrůza většina kapely mi leží v nemocnici a zítra je předávání cen.To by nebylo nejhorší ale já nemůžu sehnat Billa a Suzy oni o tom ještě asi neví a zítra to nestihnou páč jsou ráno ještě nějaké rozhovory.
"mno bezva, pokoj 254 253 252 251 tak a sem tu
"ťuk, ťuk, ťuk, nic. začínám být naštvaný, buch, buch, buch,
Konečně slyším kroky
"jé co potřebujete?"ptá se mě značně rozespalá Suzy
to už k ní přijde i Bill, vypadají zvláštne Bill je jenom v trenkách, Suzy má takové srandovní pyžamko a oba jsou hodně rozcuchaní.
"zítra je předávání cen a vy dva tam musíte jít mládeži"
"my víme" odpoví oba až mě to zaskočí
"no to je dobře a ráno jsou ještě rozhovory tak v devět na recepci ok?"
"no dobře a co ostatní oni se maj zítra odpoledne už vrátit ?"
"No čaty jim zařídím ale jinak to musí stihnout sami"
"Tak dobrou" Zabručí Bill a vyráží i se Suzy znova spát.
"tak dobrou " pozdraví Suzy a zavře dveře
V nemocnici u Jane a Toma :
Vypráví Tom:
"Hey mě to tu nebaví ale na druhou stranu nechci jít ven do davu novinářů "
"mě taky ne ale co mám dělat Tome"
"tak deme
náš rozhovor vyruší až textová zpráva na můj mobil
Uff už jsme nachystaní u dveří nemocnice a čekáme na odvoz.
ZDAR LIDI POHNETE DO HOTELU. DNES JE PREDAVANI CEN. NESILTE SATY VAM UZ MANAGER ZARIDIL.BILL
"Tak to je v pr**li" poznamenala Janet.
" s managerovim vkusem to bude něco pro mojí prababičku"ušklíbla se Market
"Hele už přijela dodávka"
Nastoupili jsme do ní a za chvíli se už vítali se Suzy a Billem.
"Hey lidi pohněte, připravte se za dvě hodiny to začíná!" upozornila Suzy poletující v ručníku po pokoji a vrazila při tom do Billa který má jedno oko černé a druhé si ještě nestihl namalovat.
Všichni ostatní, co byli doteď v klidu začali panikařit.
Vypráví Suzy :
Uff ještě že sme se s Billem začali vypravovat dřív.
Bill se líčil v koupelně tak já šla k zrcadlu na chodbu, oči jsem si silně obtáhla černou tužkou a stíny blíž k obočí sem podbarvila třpitivou bílou.
Šaty se mi k tomu nádherně hodily byly na tenké ramínka. Kolem hrudnku a pasu byly uplé a pod zadkem se rozšiřovaly, byly bílé a na konci přecházely do černé. Byla jsem hotová ještě jsem přes sebe přehodila šátek taky v bílé a na koncích byl tak černy, no prostě k sobě všechno pasovalo. Bill byl taky nádherný měl na sobě tu krásnou bílou látkovou bundu jinak byl celý v černé.
"jůůůů sluší ti to Bille" pochválila sem ho když sem za ním nakoukla do koupelny. Když mě spatřil zůstal stát jak přimrazený a rendgenoval mě pohledem.
"vypadáš překrásně"
"děkuju ty taky.
Vypráví Tom:
S Jane jsme se prali o sprchu a nakonec to vyhrála Jane protože mě normálně složila k zemi pořádným chvatem.to abych se jí začal bát.
Tak jsem se šel naštvaně převlíknout.
Pak se strhla bitka o zrcadlo, já sem si chtěl upravit dredy ale Jane se potřebovala nalíčit.To už ale do pokoje přišla i Suzy s tím že Jane nalíčí tak sem měl zrcadlo jen pro sebe.Nakonec to dopadlo tak že Jane na sobě měla nádherné rudé korzetové šaty a byla i dost výrazně nalíčená což jí moooc slušelo .Šaty byli super až na to že byly asi o pět čísel větší.
"Manager to trochu přehnal, ty šaty jsou hustě dlouhé, taháš je po zemi"poznamenal jsem"ale vypadáš v nich úžasně" rychle jsem dodal, když jsem viděl že mi Jane asi jednu střelí.
"panebože on si myslí že sem nějaká sumoška či co"….
U Janet a George:
Vypráví Georg:
"Tak to nemáme šanci stihnout za dvě hodiny si pomalu ani nevyžehlím vlasy"
"budeme muset"usoudila Janet která se zrovna snažila svázat drdol. Potom sme se oblíkly do šatů a musím uznat že to Janet hrozně slušelo měla tmavě modré šaty a na záda měla holé , no prostě nádhera.Potom jsme konečně mohli vyrazit…
U Gustava a Market :
Vypráví Market:
"Manager se celkem trefil" usoudím když si prohlížím své světle zelené šaty které jsou na zavazování za krk.
"to máš pravdu, vypadáš jako princezna"pochválí mi je Gusta.
Teď už se stačí jen namalovat. Takže světle zelené stíny a zlatou to je ono povídám si pro sebe při líčení.asi po dvou hodinách ustavičného lítání po pokoji sem si na hlavě vykouzlila za pomoci Susan francouzký cop do sem měla zapletené zelené motýlky.
Na předávání cen:
Všichni jsme seděli ve třetí řadě vedle sebe.
"Tak jsem zvědavý co všechno vyhrajem" fandil si Tom.
"…. druhé místo získává skupina Black Angels" zaburácel moderátor a ozval se velký potlesk.
Tom se uchechtl a Jane ho nenápadně kopla do nohy. "Příští cena je naše" sykla na něho. A už jsme se šinuli směr pódium. Všechny jsme se maximálně soustředili protože jsme měli boty na obrovském podpatku.
"Hmmm…..wow." začala improvizovat Suzy.
Suzy:
Začala jsem tam něco tlačit a nakonec ze mě vylezlo hmm wow . Ůplně jsem zapoměla si proslov připravit.
Byla jsem nervózní, viděli mě v přímém přenosu miliony lidí a já tam říkám wow a hmmm.
Bill na mě civěl jak bacil do lékárny.
"Takže děkujem všem svým fanouškům a taky trpělivému managerovi….." neušlo že manager je červný až na zadku."blabla…"
A potom se ozval další potlesk a my se rychle uklidili vedle kluků.
"Dobrý proslov.."poznamenal Bill.
"A ty máš něco připravené?"ptala jsem se.
"Hups…."
"a první místo získává TOKIO HOTEL!" zaburácel znova moderátor a ozval se ještě větší potlesk.
"Tak to bylo opravdu nečekané.." poznamenal ironicky Gustav.
Kluci vyskočili a nabíhali na pódium.
Jane:
Tom se tam odkolébal jak naprcaný kačer.
"Hmmmm….hmmmm…moc vám všem děkujeme!" vypadlo konečně z Billa.
Suzy se válela smíchy po zemi.
A pak přišla ta chvíle.
"No a teď bych chtěl na pódium pozvat Black Angels a zazpíváme vám společně písničku Sex".
Tak to byl šok, nikdo z nás to nečekal.
"dopr**le to nedám, sem se ani nerozezpívala budu tam chrapět a nic víc z toho nebude!".
"Musíš to dát Suzy" řekne jí Markét.