JOOOO už jsmwe tu !!!!!§ ječeli jsme všichni když jsme dorazili do hotelu který vypadal jak doby baroka..
"ty jo ! vypadá to tu jak z doby baroka!"poznamenala chytře Suzy
"teď jsem na to taky myslel" vloží se do toho Bill
"No jo a koukněte na tu recepční!!!" řechtala se market
když jsme se na ni podívali dostali jsme nehorázný výtlem až jsme se málem udusili
" co jste to vybral za hrad ?" obrátili jsme se všichni na managera
"no mě se tu hrozně líbilo když jsem tu byl s maminkou před rokem tak jsem si říkal že se vám to bude taky líbit"
"no není to tak zlé, pořád lepší než spát pod mostem"
ušklíbl ze Georg
"jo a ještě jsem vám neřekl že na jídlo se bude chodit v oblečení z doby baroka
"CO ŽE ? otevřeli jsme všichni pusu dokořán…
" si děkláte prdel že jo ?" ujišťoval se Gusty
"ne nedělám si prdel, je to v podmínkách hotelu. Vaše ošacení najdete na pokoji"dopověděl svoje informace manager.jěště nám při tom rozdal klíčky a odešel na svůj pokoj.
"hej lidi já tu nechci být!" protestovala jsem
"já taky ne !!!" souhlasil Gustav
"co když tu není ani pořádná koupelna?!"valil oči Bill
No nakonec nám nezbylo nic jiného než jít na pokoj si vybalit ale domluvili sme se že hned potom vyrazíme do města a potom do lázní a na obědě se ani neukážeme.
Vypráví Bill:
" no tak pojď Suzy razíme na pokoj ať to máme rychle za sebou "
"No jo už jdu" šourala se Suzy k výtahu.
Potom jsme se bleskurychle převlíkli a mazali i s ostatníma do města.
Prvně jsme se rozhodli jít na náměstí pro suvenýry a potom bysme šli plavat
"tak vyrážíme ať nemusíme být v tom zatuchlěém hotelu " zavelela Jane
Tak jsme ji poslechli valili do města…..
Když už jsme došlůi na náměstí tak tom zaječel:
"hele Mozartovi koule!!"
Janet: co za koule?"
Georg: o kom je řeč ?
"proboha co máš s koulema ? si ok?" zděsila se Jane a už je málem Tomovi kontrolovala.
no to ze se po nás nějací senioři divně dívali hlavně scanovali Tomuv rozkrok.
Tom : ježiši nééé já myslel Mozartovi koule!"
Gustav : co magoříš dyť ten už je dávno posmrti"
Market : No jo to je pravda a kde je vidíš ?"
"no támhle naproti v tom obchodě!" a ukázal na obchod jako malé dítě když vidí hračku.
"no fakt tak to dem zkouknout" zavelela Suzy
když jsme vtrhli do obchodu zjistili jsme že jsou to malé marcipánové kuličky a žádné koule.
"hej dyť to nejsou koule!" posmutněla Markét
"a já se těšil na nějaké vzrůšo" zasténal Georg
"no to asi my všichni" konstatoval Gustav
Janet už ale běhala po obchodě a do nákupního vozíku strkala spousty toho marcipánu různých tvarů a velikostí
"tohle jsou jsou mocartovi koule ?koukal Tom na marcipánové kostičky"To jsou spíž Mozartovi kostky!" to už jsme se zase všichni váleli smíxhi
Nakonec jsme toho nakoupili obrovské množství do zásoby kdyby se na tom hotelu to jídlo nedalo jíst.
"hele Janet proč toho máš tolik?"koukali jsme na Janet která měla těch koulí z nás opravdu největší množství
"To ti nestačí ty Georgovi?ušklíbla se Suzy
"No abych řekla pravdu tak ani moc ne"
"Co ? To si ze mě děláš prdel že jo ? Copak sem tak špatný v posteli ? hulákal Georg že to muselo jít slyšet až do Ameriky
my jsme jen z povzdálí sledovali jejich hádku a dusili se smíchy
Nudili jsme se a tak Janet vymyslela ze půjdeme plavat do lázní.
Náš řidič se někam zdejchnul a tak jsme museli jet MHD. Dorazili jsme k velké budově.