Vypráví Georg:
No tak si to tam tancujeme a potom si všimnu managera jak tam vášnivě tancuje s nějakou sympaťandou ale nic pro mě má tak kolem 40 jako manager.
Upozorním na to i Janet která se začne smát přes celou zahradu tak hlasitě že to musí slyšet úplně všichni, pro jistotu jí honem zakryju rukou pusu.
"ty woe Georgu ten manager se nezdá"
"to jo a docela se k sobě i hodí"
potom jsem si všimnul že manager stou neznámou kráskou odchází asi na pokoj.
wow manager je ale kanec, stejně si neužijou dlouho protože po hostině je nějaké focení a pak se jde zase tancovat.
takhle tam tancujeme a debatujeme ještě asi deset minut když někdo zařve:
TAK VÁS TU VÍTÁM, NA SLAVNOSTNÍM VEČERU NAŠEHO HOTELU.
TEĎ SE PROSÍM POHODLNĚ USAĎTE A PODÍVEJTE SE NA VYTOUPENÍ BŘIŠNÍCH TANEČNIC
tohle byl asi pořadatel no ječel div si nevyřval hlasivky.potom už se tam začaly kroutit do rytmu nějaké holky ale moc jsem toho neviděl protože mi Janet zakrývala oči .
"to nemusíš vidět to dokážu i já"
"ale no tak Janet dyť o nic nejde"
"takové kroucení ti klidně můžu předvést i já a ne nějaké tlustoprdky"
A TEĎ SHLÉDNETE VRAŽEDNÉ ZÁPASY NAŠÍCH RYTÍŘŮ ozve se zase ten chlap
Po vystoupení rytířů už se na stůl začalo nosit jídlo a já se konečně pořádně najedl.
Vypráví Bill:
"jé Suzy hele už se nosí jídlo"zaradoval jsem se
"bezva ale nějak na to pečené sele co sem nesou nemám chuť"
TOM: a to já zase jo, já bych teď snědl i slona"
Gustav: ty abys jednou neměl hlad"
Markét: no neplašte nesou sem i kuře"
Janet: no alespoň to "
Georg: tak se do toho pusťme"
Jenže než jsem se stačil rozkoukat tak už si to jídlo můj bratr narval na talíř a Georg s Gustavem udělali to samé z čehož vyplývá že už na mě a ostatní nic nezbylo.
Markét: hmm, fajn a my budem hlady"
Jane : onééé já umřu hlady než sem donesou něco dalšího"
Suzy: já to vidím tak že dnes večer budu vegetariánka" a při tom pohlídla na obrovskou mísu ovoce a zeleniny.
"tak jo já taky" souhlasil jsem a přisunul se ještě blíž k Suzy abych na tu mísu dosáhl
"no mňam"mlaskali jsme
"jo mňam" přikývl Tom s plnou pusou toho pečeného selete.
Ostatní holky se na nás dívaly tak že kdyby pohled vraždil tak se tu válíme v kaluži krve. Ale nakonec se stejně dočkaly a mohly si dát pečené kuře nadívané nějakým podezřele vyhlížejícím holubem.
Suzy:tak jak chutná ten holub?"
Jane: ale není to tak zlé"
"Brrrr ptačí chřipka"konstatoval jsem a dál se tím nezabývat
Vypráví Tom:
Po večeři si to k nám přihasil manager, měl košili naruby no co tam asi dělali….
"Tak co bylo to stravitelné?" ptal se nás a usmíval se jako měsíček na hnoji.
"Noo…" zaznělo ode všech.
"No takže už dorazili ti fotografové tak pojďte dovnitř"
Všichni jsme akorát vzdychly.
"Jestli budeme pak takhle oblečení v časopisech tak spáchám sebevraždu" konstatovala Jane.
"To ne, radši se vypaříme" odpověděl jsem jí.No v tomhle obleku jsem vypadal fakt úchvatně.
Nenápadně jsme zabočili za roh.
Všiml si nás ale manager a už nás za límec táhl k ostatním, kteří ale vypadaly že mají stejné myšlenky.
Vypráví Janet:
To focení bylo fakt hrůzostrašné. Nejdřív nás fotili společně všechny a pak po jednom a po dvojicích. Chtěli ponás takové dementní pózy, ale my je poslali tam, kde slunce nesvítí( pro nechápavé jedince do prdele).
Pak už jsme se konečně uklidili na pokoj.
Vypráví Gustav:
Ráno jsme se probudili až kolem oběda, kde všichni vypadaly jako smrtky.
Hned po obědě jsme se vydali na zkoušku která má začít ve dvě hodiny. Manager už tam na nás měl čekat takže jsme tam zase museli jít samy. Oběd byl hnusný takže když jsme uviděli McDonald, vtrhli jsme tam a všechno tam vykoupili.