"ano"odpoví. Chvíli se na sebe jen tak díváme.
"proč jsme tak zticha?" zeptá se bill
"já nevím"odpovím
"měla by si asi jít"řekne bill a otočí hlavu k pokoji
"když mě tak miluješ proč chceš abych odešla?" zeptám se ho
"protože mě nemiluješ tak jak bych chtěl."odpoví. já mu na to neodpovím. Cítím na stehnech jeho prsty. Podívám se na něho. On se dívá na moje stehna. Chytnu ho za ruce a dám mu na ně pusu.
"promiň za to"řeknu a odejdu. Jdu rovnou do postele. Po nějaké chvíli slyším i přicházet billa. Dělám že spím. Bill si lehne. S těžkým srdcem usínám….
Probouzím se. Je venku celkem pěkně. Podívám se dolů z postele na kluky ale ti tam nejsou. Zděsím se. Vždyť je celkem brzo na to , aby byli vzhůru. Okamžitě sejdu dolů otevřu dveře a kluci sedí na pohovce a mají před sebou nějaké papíry. Dívají se na mě jak na nějakého cvoka.
"co je?" zeptá se tom
"nic jen že jste vzhůru"řeknu s oddechem. Kluci se na sebe nechápavě podívají
"co děláte tak brzo ráno" zeptám se
"zkoušíme si texty"odpoví bill.
"aha tak to jo"řeknu. smíšek seděl vedle nich a mourek se na ně díval z dálky. Můj koloběh byl trochu narušený ale přece byl.
"zatím ahoj a zkoušejte"řeknu když odcházím
"neboj"řekne tom
"dobrý den tak co už se těšíte?" zeptám se šéfa, který se na mě dívá udiveně
"na co?" zeptá se nechápavě
"na co?! No přece na tokio hotel?" skoro řvu
"cože? Tokio hot… Ježíši isabel já úplně zapomněl na tu akci"šéf se chytnul za čelo.
"cože? Jak jste mohl zapomenout na takovou akci? To mi děláte naschvál že? Vždyť jsem viděla ty plakáty tak jak jste mohl zapomenout? Tohle je snad noční můra! Víte jak se teď budou cítit ti kluci?" vyjíždím na něho dost
ostře.
"isabel to byl vtip"řekne klidně šéf
"co? To byl teda pěkně blbý vtip"řeknu naštvaně
"okamžitě běž přichystat výzdobu jinak si to rozmyslím" řekne zase v klidu. Beze slov ho uposlechnu. Společně s několika novýma pracovníkama jsem udělala celkem cool výzdobu. Po perném dopoledni jsem musela ještě skočit do obchodu, jinak ti moji miláčci, jak chlupatí tak člověčí, by umřeli hlady.
"už jsem doma"řeknu když otevřu dveře. Tom ke mně okamžitě přiběhne.
"ahoj isabel nechceš s něčím pomoct?" zeptá se a bere mi tašky
"co se děje?" zeptám se protože tohle se mi zdá nějaké divné
"nic co by se dělo?" zeptá se tom. Najednou slyším nějaký povyk v obýváku. Nahlédnu do něj a tam sedí dva cizí kluci.
"ahoj"řekne jeden z nich. Má takové delší, hnědé vlasy.
"ahoj"řekne ten druhý. Ten má naopak hodně krátké vlasy.
"hoj" vyhrknu ze sebe. Podívám se na toma. Ukážu prstem do pokoje.
"děje se něco?" zeptá se ten s těmi delšími vlasy
"ne nic jen mi potřebuje něco říct ohledně té akce"řekne tom a jde do pokoje. Zavřu dveře
"kdo to je?" zeptám se potichu
"to jsou členové naší skupiny"řekne tom s úsměvem
"neřekli jste mi že budete mít hosty"vyjedu na něj
"hele je to i náš byt"vyjede na mě tom
"jo ale máme ho společně proč jsi mi neřekl že tu někdo přijde"
"to všechno bylo narychlo" najednou vstoupí do pokoje bill
"děje se něco?"zeptá se bill
"ne všechno je v pohodě"řekne tom. Bill zase odejde
"no dobře omlouvám se, měl jsem ti to říct"řekne tom a smutně se na mě podívá
"hm"řeknu a dívám se jinam. Tom mě chytne do náruče
"odpouštíš mi?" zeptá se provinile. Tentokrát se zase ztrácím v kaulitzových očích.
"tome…"ne isabel neodpusť mu
"prosím"řekne něžným hlasem.
"sakra tak jo odpouštím"řeknu a usměju se
"já věděl že mi odpustíš"řekne tom a pořád mě drží
"jak si to mohl vědět?" zeptám se. Tom mi pošeptá do ucha
"vím že máš pro mě slabost"řekne
"ha ha"řeknu mu na oplátku. Tom se však přesune k mým ústům. Dýchá mi přímo na rty
"já bych se nesmál"řekne a začne mě líbat. Ze začátku se snažím bránit, avšak to se obrátí proti mně a já podléhám.
"tome tohle si nemusel abych ti odpustila"řeknu když přestaneme
"to jsem udělal kvůli tomu, že jsem chtěl ,ne abych tě obměkčil"řekne a začne mi jezdit pod triko.
"moment tak to už brzdi. Jestli mě chceš naštvat jsi na dobré cestě"řeknu. tom neochotně vyjede z mého trička.
"no jo pořád na mě hraj tu nedostupnou. Ty víš jak na mě"tom se na mě šklebí
"ty jeden"řeknu a on mě pustí z náruče. Dám mu lehký pohlavek.
"au"řekne tom a chytne se za hlavu jako bych ho praštila paličkou
"promiň cíťo jo a jen abys věděl vaši hosti budou mít váš oběd a dneska budu dělat obzvlášť šťavnatý"řeknu a vyjdu z pokoje. Kluci mě tam pozorují. Najednou však mě tom chytne zezadu.
"tak to teda ne tohle mi nemůžeš udělat"řekne tom. Bill se dívá nechápavě a kluci divně
"ale proč ne?"zeptám se
"protože já to potřebuju k životu. Víš že to miluju"řekne tom.
"nech toho tome jeden den se bez toho obejdeš"vyjedu na něj. Tentokrát se k němu otočím čelem
"dáváš mi to každý den takže dneska nebude výjimka"řekne tom nebezpečně
"nebo co?" zeptám se
"proč jsme tak zticha?" zeptá se bill
"já nevím"odpovím
"měla by si asi jít"řekne bill a otočí hlavu k pokoji
"když mě tak miluješ proč chceš abych odešla?" zeptám se ho
"protože mě nemiluješ tak jak bych chtěl."odpoví. já mu na to neodpovím. Cítím na stehnech jeho prsty. Podívám se na něho. On se dívá na moje stehna. Chytnu ho za ruce a dám mu na ně pusu.
"promiň za to"řeknu a odejdu. Jdu rovnou do postele. Po nějaké chvíli slyším i přicházet billa. Dělám že spím. Bill si lehne. S těžkým srdcem usínám….
Probouzím se. Je venku celkem pěkně. Podívám se dolů z postele na kluky ale ti tam nejsou. Zděsím se. Vždyť je celkem brzo na to , aby byli vzhůru. Okamžitě sejdu dolů otevřu dveře a kluci sedí na pohovce a mají před sebou nějaké papíry. Dívají se na mě jak na nějakého cvoka.
"co je?" zeptá se tom
"nic jen že jste vzhůru"řeknu s oddechem. Kluci se na sebe nechápavě podívají
"co děláte tak brzo ráno" zeptám se
"zkoušíme si texty"odpoví bill.
"aha tak to jo"řeknu. smíšek seděl vedle nich a mourek se na ně díval z dálky. Můj koloběh byl trochu narušený ale přece byl.
"zatím ahoj a zkoušejte"řeknu když odcházím
"neboj"řekne tom
"dobrý den tak co už se těšíte?" zeptám se šéfa, který se na mě dívá udiveně
"na co?" zeptá se nechápavě
"na co?! No přece na tokio hotel?" skoro řvu
"cože? Tokio hot… Ježíši isabel já úplně zapomněl na tu akci"šéf se chytnul za čelo.
"cože? Jak jste mohl zapomenout na takovou akci? To mi děláte naschvál že? Vždyť jsem viděla ty plakáty tak jak jste mohl zapomenout? Tohle je snad noční můra! Víte jak se teď budou cítit ti kluci?" vyjíždím na něho dost
ostře.
"isabel to byl vtip"řekne klidně šéf
"co? To byl teda pěkně blbý vtip"řeknu naštvaně
"okamžitě běž přichystat výzdobu jinak si to rozmyslím" řekne zase v klidu. Beze slov ho uposlechnu. Společně s několika novýma pracovníkama jsem udělala celkem cool výzdobu. Po perném dopoledni jsem musela ještě skočit do obchodu, jinak ti moji miláčci, jak chlupatí tak člověčí, by umřeli hlady.
"už jsem doma"řeknu když otevřu dveře. Tom ke mně okamžitě přiběhne.
"ahoj isabel nechceš s něčím pomoct?" zeptá se a bere mi tašky
"co se děje?" zeptám se protože tohle se mi zdá nějaké divné
"nic co by se dělo?" zeptá se tom. Najednou slyším nějaký povyk v obýváku. Nahlédnu do něj a tam sedí dva cizí kluci.
"ahoj"řekne jeden z nich. Má takové delší, hnědé vlasy.
"ahoj"řekne ten druhý. Ten má naopak hodně krátké vlasy.
"hoj" vyhrknu ze sebe. Podívám se na toma. Ukážu prstem do pokoje.
"děje se něco?" zeptá se ten s těmi delšími vlasy
"ne nic jen mi potřebuje něco říct ohledně té akce"řekne tom a jde do pokoje. Zavřu dveře
"kdo to je?" zeptám se potichu
"to jsou členové naší skupiny"řekne tom s úsměvem
"neřekli jste mi že budete mít hosty"vyjedu na něj
"hele je to i náš byt"vyjede na mě tom
"jo ale máme ho společně proč jsi mi neřekl že tu někdo přijde"
"to všechno bylo narychlo" najednou vstoupí do pokoje bill
"děje se něco?"zeptá se bill
"ne všechno je v pohodě"řekne tom. Bill zase odejde
"no dobře omlouvám se, měl jsem ti to říct"řekne tom a smutně se na mě podívá
"hm"řeknu a dívám se jinam. Tom mě chytne do náruče
"odpouštíš mi?" zeptá se provinile. Tentokrát se zase ztrácím v kaulitzových očích.
"tome…"ne isabel neodpusť mu
"prosím"řekne něžným hlasem.
"sakra tak jo odpouštím"řeknu a usměju se
"já věděl že mi odpustíš"řekne tom a pořád mě drží
"jak si to mohl vědět?" zeptám se. Tom mi pošeptá do ucha
"vím že máš pro mě slabost"řekne
"ha ha"řeknu mu na oplátku. Tom se však přesune k mým ústům. Dýchá mi přímo na rty
"já bych se nesmál"řekne a začne mě líbat. Ze začátku se snažím bránit, avšak to se obrátí proti mně a já podléhám.
"tome tohle si nemusel abych ti odpustila"řeknu když přestaneme
"to jsem udělal kvůli tomu, že jsem chtěl ,ne abych tě obměkčil"řekne a začne mi jezdit pod triko.
"moment tak to už brzdi. Jestli mě chceš naštvat jsi na dobré cestě"řeknu. tom neochotně vyjede z mého trička.
"no jo pořád na mě hraj tu nedostupnou. Ty víš jak na mě"tom se na mě šklebí
"ty jeden"řeknu a on mě pustí z náruče. Dám mu lehký pohlavek.
"au"řekne tom a chytne se za hlavu jako bych ho praštila paličkou
"promiň cíťo jo a jen abys věděl vaši hosti budou mít váš oběd a dneska budu dělat obzvlášť šťavnatý"řeknu a vyjdu z pokoje. Kluci mě tam pozorují. Najednou však mě tom chytne zezadu.
"tak to teda ne tohle mi nemůžeš udělat"řekne tom. Bill se dívá nechápavě a kluci divně
"ale proč ne?"zeptám se
"protože já to potřebuju k životu. Víš že to miluju"řekne tom.
"nech toho tome jeden den se bez toho obejdeš"vyjedu na něj. Tentokrát se k němu otočím čelem
"dáváš mi to každý den takže dneska nebude výjimka"řekne tom nebezpečně
"nebo co?" zeptám se