close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Tenkrát nám bylo ještě 13 - 7

15. října 2006 v 13:43 | leny |  FF - Tenkrát nám bylo ještě 13
"NÉÉÉÉÉÉÉÉ" řvala jsem, ale teď už jsem i brečela! Jak je možný, že to tak uteklo. Já nechci domů já chci zůstat tady. Prořvala jsem snad celý odpoledne. Potom jsem rychle volala Tomovi a sdělila mu tu hroznou zprávu. Začal mě utěšovat, že za mnou bude jezdit jen co to půjde atd.... Jenomže já věděla, že to nebude takový, že když teď odjedu tak bude prostě definitivní konec. Všechno co mám ztratim když odjedu. Nemá cenu někoho přemlouvat abych mohla zůstat v Německu. Njn ale takhle to už u mě prostě chodí, kdykoliv jsem šťastná tak se něco musí doslovně "POSRAT". Vylítla jsem z baráku a běžela pořát rovně, ani nevim kam. Najednou jsem stála na ňákym opuštěnym místě. Byli tam stromy a od takový fontánky (ze který už netekla voda) byl vidět západ slunce. Byla to prostě nádhera. Najednou jsem zahlídla stín, ani jsem se nemusela otáčet. Dobře jsem věděla, že je to Tom. Chytil mě ze zadu za boky a já se otočila, potom jsme se hrozně dlouho líbali. Najednou se Tom ode mě odtrhl a řekl mi, že pro mě má překvapení. Jen jsem se usmála následovala ho. Šli jsme celkem dlouho. Po půl hodině chůze jsme došli až do tábora. Byla jsem moooc šťastná, byli tam všichni stáří známí z tábora. Na všechno jsme vzpomínali co jsme tam ďáli. Hrozně jsme se násmali. Byla jsem Tomovi hrozně vděčná a samozřejmě všem kdo byl tak hodnej a přijel. Než jsme odešli, pádili jsme se ještě podívat k naším super kadibudkám, kde jsme se poprvé políbili. Stáli jsme přesně tak jako před třemi lety, úplně na stejném místě. A znova jsme se políbili. Ale potom jsme už radši šli domů. Cestou jsme si povídali o tom co bude vlastně dál. Nejradši bych to ukončila a na Toma zapoměla, ale neměla jsem na to sílu. Šli jsme ke Kaulitzům domů a tam jsme se naposledy milovali bylo to krásný lepší než předtím, bylo v tom něco nádhernýho. Potom jsme únavou usnuli. Ráno ještě něž se Tom peobudil tak jsem si rychle pobalila věci, který se mi tam za ten měsíc naskládali a rychle vypadla. U babičky si zbalila, vyfasovala letenky do ČŘ a jelo se na letiště.Když jsme už nastupovaly do letadla a já byla smířená s tím, že na všechno ce jsem v Německu prožila zapomenu. Tak se za mnou ozvalo hlasité zaoískání. Rychle jsem se otočila a bežela k Tomovi. Naposledy jsme se políbili a pořádně obejmuli a řekli so sbohem a pak už jsem jen podruhé viděla mávajícího Toma jak se mi ztrácí z dohledu

Lucka P.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Byl/a jsi tu ?

Klikni sem prosím

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama