"Amando...Amando" někdo do mě dloube prstem... "Amando tak už se vzbuď!" Otevřu oči...Lizzy...a za ní Tom.Už je ráno...spala jsem na zemi.Super!Aaa celá otlačená jsem si sedla.Vypadalo to na docela hezký ráno...než mi došel včerejší večer.Nálada zkažená...totálně!Chtělo se mi moc brečet,ale nechci před těma dvouma=o( "Jaktožes spala na zemi?" zeptala se Lizzy. "Já ani nevim" zalhala jsem-nechci to nikomu říkat-teda aspoň nee teď-určitě bych se rozbrečela. "Tady někdo včera trošku víc pil coo?" mrkl na mě Tom. "Jo to bude ono" pokusila jsem se o úsměv. "Za chvilku je tu Dina-volala ti,ale nebralas j to a tak volala mně." "Okey" kejvla jsem. "Bill šel domů už večer,vy jste si něco udělali nebo co?" zeptal se mě Tom. "Ne neudělali" pokusila jsem se o přesvědčivej tón...vylezl z toho pravej opak. "Co se stalo?" sedla si za mnou ustaraně Lizzy. "Já...já o tom radši nechci muvit" v půlce věty se mi hlas zlomil a vykutálely se dvě velký slzy. "Copaak?" obejmula mě.To nee!Tohle nechci!Budu tu bulet jak malý děcko. "Promiň,já...musim na záchod" vysmekla jsem se jí a šla hledat koupelnu.Tam jsem se zavřela a všemožně se snažila zastavit ten pitomej pláč.Moc se mi to nedařilo a tak jsem si aspoň opláchla obličej studenou vodou...což trochu pomohlo.Pak jsem si vylezla na parapet a koukala z okna,jestli už nejede Dina....Dřív odtud nevylezu ani náhodou!Panebože...proč jsem to udělala????Proč proboha?Co jsem si tím jako dokázala?Nejhorší je,že ani nechápu,proč jsem to udělala?Vždyť nám to zrovna tak klapalo...chjo=o(
Když konečně přijela,seběhla jsem dolů...Lizzy s tomem už nastupovali do auta. "Já půjdu pěšky jo?Chci...se trochu provětrat" strčila jsem hlavu Dině do auta. "Určitě?" překvapeně na mě koukla. "Jo,čau doma". Ještě jsem se rozloučila s těma dvouma a utíkala domů.Cestou se mi hlavou honily strašný myšlenky ze včerejšího večera...já se fakt nechápu!Jak jen můžu bejt tak blbá?Já su fakt pitomááá!!!=o(Doma jsem se rychle osprchovala a šla spát.Potřebuju se z toho aspoň trochu vyspat!
Vzbudila jsem se někdy kolem třetí hodiny odpoledne a našla tři zmeškaný hovory od Lizzy.Tak jsem jí volala.Nejdřív se mě ptala,co se stalo a proč neberu telefon atd.,že o mě měla strach...to je hezký=o(Vysvětlila jsem jí,že jsem spala a pak jsem jí řekla všechno o včerejšku...tekly mi slzy,ale snad to nepostřehla...vymejšlela,že si s Billem promluví,nebo že řekne Tomovi,aby mu promluvil do duše,ale to jsem okamžitě zavrhla.Nemám ráda,když se něco řeší takovouhle oklikou!Chci s ním mluvit.Jo!A to co nejdřív!Třeba...třeba mi odpustí,když se mu omluvím a slíbím,že se to už nikdy nestane...já jsem tak blbá!Proč jsem to udělala??Proč?????Vytočila jsem Billovo číslo...nic...pořád nic!Určitě u sebe nemá telefon...mno jasný!Co si to tu namlouvám?Ten ho má skoro přirostlej k ruce...prostě mi to nechce zvednout.A tak jsem mu psala zprávu,jestli se nechce sejít,nejlíp ještě dneska...zase žádná reakce.Další ubulenej záchvat,do pokoje přišla Dina...nejdřív nechápala,co se děje,ale já jí to všecko řekla...samozřejmě!Nemůžu si nic nechat pro sebe!Hned všechno vyžvaním=o(Byla na mě moc hodná-donesla mi kakao a jakousi buhtu a nechala mě samotnou.Večer za mnou na chvilku přišla Lizzy.Trochu mi to zlepšilo náladu a šla jsem jí i vyprovodit...Poradila mi,ať mu už nevolám a nepíšu,ať ho nechám chvilku vycukat a přece ho v pondělí uvidím v buse!Souhlasím!A čekám na pndělí-to znamená,že zbytek večera a celá neděle probíhá naprosto a nekonečně pomalu!Ale přece...
A je tu pondělí!Ráno jsem se ještě dlouho rozhodovala,kterým mám jet busem...chci Billa vidět ne?A bylo to jasný!Během cesty jsem si sice asi tisíckrát vyčetla,že jsem radši nejela tím druhým,protože to bych aspoň neměla žaludek nervozitou bůhvíkde...ale co už nadělám.Když nastupovali,měla jsem tendenci se protáhnout tím mikrooknem nad sebou a utýct pryč.Když mě Bill viděl,vypadalo to,že by se snad nejradši otočil a vyšel zase ven=o(Nicméně to nakonec neudělal.Místo toho prošel kolem mě,prohodil "čau" ,aniž by se na mě třeba jen podíval a šel si sednout někam dozadu.Chová se ke mně jakoby...jakoby já nevim.Zasloužím si to!Dobře mi tak!Ach jo=o(Tom si sedl za mnou...kupodivu-to jsem nečekala. "Takže" spustil,sotva jsme se pozdravili "Bill je teď něco mezi nasráním a smutkem...řekněme,že má takovou depku.Se mnou skoro nekomunikuje a tak se mi ho nepodařilo přesvědčit,aby ti aspoň odepsal.Ale dá se čekat,že ho to za pár dnů přejde a bude s ním zase řeč.Do tý doby ti radím,abys na něj nespěchala,abys mu nepsala a nevolala a prostě nic...nech ho trochu si to srovnat v hlavě-docela ho to vzalo...nepočítal s tím a mrzí ho to.Ale doufejme,že si to v tý hlavě srovná správně a odpustí ti." mrkl na mě "Doufám,že to není takovej idiot,že by tě nechal na pokoji." už se usmíval...to se mu to směje=o( "Udělám všechno pro to,abyste se vy dva dali zase dohromady...no co koukáš?Bylas to ty,kdo mě seznámil a tak suprovou holkou jako je Lizzy a tak ti to musím nějak oplatit ne?=o)" "Ty seš tak hodnej Tome!Já si toho hrozně moc vážím-fakt!Ale stejně tomu moc nevěřím...udělala jsem strašnou kravinu...hroznou!!A ani nevím proč!Tohleto si zasloužím...se divim,že mě pozdravil!Naprosto ho chápu!Co dělá...je jenom správný!Sice bych na něj nejradši skočila a udělala ubulnej záchvat přímo jemu před obličejem,ale to nehci!Panebože!Pudu se zahrabat!" "Týý jo,sem netušil,že ho máš TAK ráda!" "Hmm" panebože zase se mi chce bulet...to už je trapný! "Achjo" zakryju si oči. "Nebreč Amando!" obejme mě...a tohle už nevydržim a zase brečim...všemožně se to snažím zakrýt,aby to aspoň Bill nepostřehl... "Díky!" zašeptám.
Ve škole byl hnusnej den...jako už dlouho ne...naposled si tohleto pamatuju ještě na základce,když se naši rozvedli a já musela hned další den do školy...všichni se mě tehdy ptali,co mi je,ale s nikým jsem to řešit nechtěla...hroznej den!Jako dneska!Lizzy to respektovala a radši se mnou moc nemluvila...
Řídila jsem se Tomovou a Lizzynou radou a Billovi jsem se neozývala...sice trochu zničujíví,ale to snad zvládnu ne?Chjo...
Nikuš
Když konečně přijela,seběhla jsem dolů...Lizzy s tomem už nastupovali do auta. "Já půjdu pěšky jo?Chci...se trochu provětrat" strčila jsem hlavu Dině do auta. "Určitě?" překvapeně na mě koukla. "Jo,čau doma". Ještě jsem se rozloučila s těma dvouma a utíkala domů.Cestou se mi hlavou honily strašný myšlenky ze včerejšího večera...já se fakt nechápu!Jak jen můžu bejt tak blbá?Já su fakt pitomááá!!!=o(Doma jsem se rychle osprchovala a šla spát.Potřebuju se z toho aspoň trochu vyspat!
Vzbudila jsem se někdy kolem třetí hodiny odpoledne a našla tři zmeškaný hovory od Lizzy.Tak jsem jí volala.Nejdřív se mě ptala,co se stalo a proč neberu telefon atd.,že o mě měla strach...to je hezký=o(Vysvětlila jsem jí,že jsem spala a pak jsem jí řekla všechno o včerejšku...tekly mi slzy,ale snad to nepostřehla...vymejšlela,že si s Billem promluví,nebo že řekne Tomovi,aby mu promluvil do duše,ale to jsem okamžitě zavrhla.Nemám ráda,když se něco řeší takovouhle oklikou!Chci s ním mluvit.Jo!A to co nejdřív!Třeba...třeba mi odpustí,když se mu omluvím a slíbím,že se to už nikdy nestane...já jsem tak blbá!Proč jsem to udělala??Proč?????Vytočila jsem Billovo číslo...nic...pořád nic!Určitě u sebe nemá telefon...mno jasný!Co si to tu namlouvám?Ten ho má skoro přirostlej k ruce...prostě mi to nechce zvednout.A tak jsem mu psala zprávu,jestli se nechce sejít,nejlíp ještě dneska...zase žádná reakce.Další ubulenej záchvat,do pokoje přišla Dina...nejdřív nechápala,co se děje,ale já jí to všecko řekla...samozřejmě!Nemůžu si nic nechat pro sebe!Hned všechno vyžvaním=o(Byla na mě moc hodná-donesla mi kakao a jakousi buhtu a nechala mě samotnou.Večer za mnou na chvilku přišla Lizzy.Trochu mi to zlepšilo náladu a šla jsem jí i vyprovodit...Poradila mi,ať mu už nevolám a nepíšu,ať ho nechám chvilku vycukat a přece ho v pondělí uvidím v buse!Souhlasím!A čekám na pndělí-to znamená,že zbytek večera a celá neděle probíhá naprosto a nekonečně pomalu!Ale přece...
A je tu pondělí!Ráno jsem se ještě dlouho rozhodovala,kterým mám jet busem...chci Billa vidět ne?A bylo to jasný!Během cesty jsem si sice asi tisíckrát vyčetla,že jsem radši nejela tím druhým,protože to bych aspoň neměla žaludek nervozitou bůhvíkde...ale co už nadělám.Když nastupovali,měla jsem tendenci se protáhnout tím mikrooknem nad sebou a utýct pryč.Když mě Bill viděl,vypadalo to,že by se snad nejradši otočil a vyšel zase ven=o(Nicméně to nakonec neudělal.Místo toho prošel kolem mě,prohodil "čau" ,aniž by se na mě třeba jen podíval a šel si sednout někam dozadu.Chová se ke mně jakoby...jakoby já nevim.Zasloužím si to!Dobře mi tak!Ach jo=o(Tom si sedl za mnou...kupodivu-to jsem nečekala. "Takže" spustil,sotva jsme se pozdravili "Bill je teď něco mezi nasráním a smutkem...řekněme,že má takovou depku.Se mnou skoro nekomunikuje a tak se mi ho nepodařilo přesvědčit,aby ti aspoň odepsal.Ale dá se čekat,že ho to za pár dnů přejde a bude s ním zase řeč.Do tý doby ti radím,abys na něj nespěchala,abys mu nepsala a nevolala a prostě nic...nech ho trochu si to srovnat v hlavě-docela ho to vzalo...nepočítal s tím a mrzí ho to.Ale doufejme,že si to v tý hlavě srovná správně a odpustí ti." mrkl na mě "Doufám,že to není takovej idiot,že by tě nechal na pokoji." už se usmíval...to se mu to směje=o( "Udělám všechno pro to,abyste se vy dva dali zase dohromady...no co koukáš?Bylas to ty,kdo mě seznámil a tak suprovou holkou jako je Lizzy a tak ti to musím nějak oplatit ne?=o)" "Ty seš tak hodnej Tome!Já si toho hrozně moc vážím-fakt!Ale stejně tomu moc nevěřím...udělala jsem strašnou kravinu...hroznou!!A ani nevím proč!Tohleto si zasloužím...se divim,že mě pozdravil!Naprosto ho chápu!Co dělá...je jenom správný!Sice bych na něj nejradši skočila a udělala ubulnej záchvat přímo jemu před obličejem,ale to nehci!Panebože!Pudu se zahrabat!" "Týý jo,sem netušil,že ho máš TAK ráda!" "Hmm" panebože zase se mi chce bulet...to už je trapný! "Achjo" zakryju si oči. "Nebreč Amando!" obejme mě...a tohle už nevydržim a zase brečim...všemožně se to snažím zakrýt,aby to aspoň Bill nepostřehl... "Díky!" zašeptám.
Ve škole byl hnusnej den...jako už dlouho ne...naposled si tohleto pamatuju ještě na základce,když se naši rozvedli a já musela hned další den do školy...všichni se mě tehdy ptali,co mi je,ale s nikým jsem to řešit nechtěla...hroznej den!Jako dneska!Lizzy to respektovala a radši se mnou moc nemluvila...
Řídila jsem se Tomovou a Lizzynou radou a Billovi jsem se neozývala...sice trochu zničujíví,ale to snad zvládnu ne?Chjo...
Nikuš