"Gustave?"křiknu na Gusťu, když ho uvidím, jak sedí za bubnama a leští si paličky. Je něco okolo poledne a kluci jsou na střeše nějaký kinosálu bo co táta mlel a chystají se na natáčení dalšího svýho klipu...Der Letzte Tag.
"Jessí? Co ty tady?"nechápe Gusťa.
"Pomáhám tady tátovi...hele, něco bych od tebe potřebovala...zabav ho tak na deset minutek, ju? Kdy začínáte natáčet?"
"Za půl hodiny, ale...proč?"
"Musím nutně mluvit s Billem."
Gustav jenom přikývne a vydá se za mým tátou. Kouknu se co se děje dole na zemi...je tam hromada ukřičených fanynek...bože, nechápu je... Proč mají na čele napsáno Miluji tě, Bille, když ho neznají...? Vždyť ony znají jenom Billa Kaulitze z plakátů a televize a ne pravého Billa.
"Baf!"ozve se za mnou a já se leknu tak, že málem spadnu ze střechy.
"Tome...ty vole! Víš, jak jsem se lekla?"křiknu na něj a ze srandy ho bouchnu do ramene. Musím uznat, že mu to moc sluší...je oblečej skoro celej v bílým až na riflový kalhoty a přes rameno má kytaru.
"Tak promiň, no...hledáš někoho?"
Ježíši...úplně jsem zapomněla na Billa.
"Víš kde je Bill?"zeptám se ho mile a Tom se na mě jenom zazubí.
"Mno jasně že vím, kde je..."řekne a pořád se přihloupě žulí...
"Tak povídej...nemám čas...táta je zabavenej jenom na deset minut...už jenom na osm...!"
Tom se ale pořád nechce vymáčknout.
Nerozmýšlím se a v rychlosti chňapnu jeho kšilt a chci ho hodit dolů... Několik fanynek zaregistruje a začne na mě řvát, ať to hodím, že chytají...
"Ne!! Ta je moje nejoblíbenější..."zděsí se Tom.
"Tak kde je Bill?"zeptám se ho tentokrát s úsměvem já.
"V šatně..."řekne okamžitě Tom. Hodím po něm kšilt a když okolo něho procházím, tak mu ještě zašeptám...
"Neprovokuj mě, Kaulitzi!"
Tom se jenom uchechtne a dál se věnuje svojí kytaře a nasazování kšiltu. Vezmu to velkým obloukem okolo táty a konečně dorazím do šatny.
Zaklepu a po tichém dále vstoupím dovnitř.
Šatna je malá...a je v ní bordel. Velká pohovka, dvě křesla a stolek...pak věšák na nějaké oblečení a nějaká skříňka.
Všimnu si Billa, kterej sedí v křesle a čte si nějakej papír.
"Jess..."vydechne moje jméno a rozběhne se za mnou. Jen tak tak stačím zavřít dveře, než mě pevně obejme a jemně políbí.
"Gustav zabavil tátu, tak jsem přišla...musela jsem tě vidět."přiznám a Bill se na mě usměje. Posadí se na pohovku a mě si vezme na klín.
"Nemůžeme se pořád jenom schovávat..."zašeptá Bill a zaboří obličej do mých vlasů...
"Zkoušela jsem mluvit s tátou...po dobrým i po zlým, ale...je to kvůli mámě..."vysvětlím a Bill se na mě nechápavě podívá...proto mu řeknu, co se mamce stalo a jak zemřela.
"To je mi líto..."zašeptá a já jenom smutně přikývnu.
"Úplně tátu chápu, ale tohle přehání...nevěřím tomu, že by se ti mělo na koncertě něco stát..."
Bill mě políbí a zadívá se na hodinky...
"Budu muset jít...začínáme natáčet."řekne skleslým hláskem.
"Hlavu vzhůru. Bude to sqělej klip...a už jsem ti dneska řekla, jak ti to sluší?"zeptám se ho provokativně.
"Hele...neprovokuj mě."zasměje se Bill, chytí mě okolo pasu a vááášnivě mě políbí.
V tom se ale prudce otevřou dveře a tam stojí...
"Jessí? Co ty tady?"nechápe Gusťa.
"Pomáhám tady tátovi...hele, něco bych od tebe potřebovala...zabav ho tak na deset minutek, ju? Kdy začínáte natáčet?"
"Za půl hodiny, ale...proč?"
"Musím nutně mluvit s Billem."
Gustav jenom přikývne a vydá se za mým tátou. Kouknu se co se děje dole na zemi...je tam hromada ukřičených fanynek...bože, nechápu je... Proč mají na čele napsáno Miluji tě, Bille, když ho neznají...? Vždyť ony znají jenom Billa Kaulitze z plakátů a televize a ne pravého Billa.
"Baf!"ozve se za mnou a já se leknu tak, že málem spadnu ze střechy.
"Tome...ty vole! Víš, jak jsem se lekla?"křiknu na něj a ze srandy ho bouchnu do ramene. Musím uznat, že mu to moc sluší...je oblečej skoro celej v bílým až na riflový kalhoty a přes rameno má kytaru.
"Tak promiň, no...hledáš někoho?"
Ježíši...úplně jsem zapomněla na Billa.
"Víš kde je Bill?"zeptám se ho mile a Tom se na mě jenom zazubí.
"Mno jasně že vím, kde je..."řekne a pořád se přihloupě žulí...
"Tak povídej...nemám čas...táta je zabavenej jenom na deset minut...už jenom na osm...!"
Tom se ale pořád nechce vymáčknout.
Nerozmýšlím se a v rychlosti chňapnu jeho kšilt a chci ho hodit dolů... Několik fanynek zaregistruje a začne na mě řvát, ať to hodím, že chytají...
"Ne!! Ta je moje nejoblíbenější..."zděsí se Tom.
"Tak kde je Bill?"zeptám se ho tentokrát s úsměvem já.
"V šatně..."řekne okamžitě Tom. Hodím po něm kšilt a když okolo něho procházím, tak mu ještě zašeptám...
"Neprovokuj mě, Kaulitzi!"
Tom se jenom uchechtne a dál se věnuje svojí kytaře a nasazování kšiltu. Vezmu to velkým obloukem okolo táty a konečně dorazím do šatny.
Zaklepu a po tichém dále vstoupím dovnitř.
Šatna je malá...a je v ní bordel. Velká pohovka, dvě křesla a stolek...pak věšák na nějaké oblečení a nějaká skříňka.
Všimnu si Billa, kterej sedí v křesle a čte si nějakej papír.
"Jess..."vydechne moje jméno a rozběhne se za mnou. Jen tak tak stačím zavřít dveře, než mě pevně obejme a jemně políbí.
"Gustav zabavil tátu, tak jsem přišla...musela jsem tě vidět."přiznám a Bill se na mě usměje. Posadí se na pohovku a mě si vezme na klín.
"Nemůžeme se pořád jenom schovávat..."zašeptá Bill a zaboří obličej do mých vlasů...
"Zkoušela jsem mluvit s tátou...po dobrým i po zlým, ale...je to kvůli mámě..."vysvětlím a Bill se na mě nechápavě podívá...proto mu řeknu, co se mamce stalo a jak zemřela.
"To je mi líto..."zašeptá a já jenom smutně přikývnu.
"Úplně tátu chápu, ale tohle přehání...nevěřím tomu, že by se ti mělo na koncertě něco stát..."
Bill mě políbí a zadívá se na hodinky...
"Budu muset jít...začínáme natáčet."řekne skleslým hláskem.
"Hlavu vzhůru. Bude to sqělej klip...a už jsem ti dneska řekla, jak ti to sluší?"zeptám se ho provokativně.
"Hele...neprovokuj mě."zasměje se Bill, chytí mě okolo pasu a vááášnivě mě políbí.
V tom se ale prudce otevřou dveře a tam stojí...
(Nicolca)