V tom se ale prudce otevřou dveře a v nich stojí...Můj táta...
Okamžitě se od Billa odlepím, i když je nad slunce jasné, že nás táta viděl, jak se líbáme...
"Řekl jsem snad jasně, aby jsi se k mé dceři nepřibližoval!!"křičí rozzuřeně táta na Billa a nejpíš ho chce roztrhnout vejpůl. Bill se bojovně postaví a já si stoupnu mezi ty dva...
"Mám...Jessiku...RÁD!!"křikne pro změnu Bill na tátu a já mám co dělat, abych je u sebe oddržela.
Než stačí táta Billovi něco odštěknout, vkročí do pokoje s úsměvem na rtech Tom. Jenom ale uvidí mě...v zoufalé situaci, jak se snažím ty dva "gladiátory" od sebe oddělit, úsměv mu zmizí...
"Yeah...sr, že ruším, ale musíme jít natáčet."vypadne z Toma a já se na něj jenom vděčně usměju.
Bill se na mě podívá s pohledem, který chápu. Jenom slabě přikývnu a Bill odejde za Tomem.
"Dal jsem ti na výběr...vybrala sis. Zítra se dotáčí klip a pozítří odjíždíme."vypadne z táty a odejde taky..
Já se jenom bezmocně posadím na sedačku a dám si hlavu do dlaní...Nemůžu přece odjet od Billa...Teď, když jsem ho znovu získala pro sebe...A zase nemůžu utéci od táty... po smrti mámy nikoho jiného kromě mě nemá...nevím, jak by to snášel a i přes všechno tohle, co mi poslední dobou dělá, mám ho moc ráda...
Postavím se a zadívám se na z okna...je odtud krásný výhled na střechu, kde kluci natáčejí svůj klip.
Bill zpívá a slova mu jdou od srdce... Otevřu okno a zaposlouchám se do jeho krásných slov...
Ted´ jsme zase tady, s tebou nahoře na střeše.
Celý svět tady dole může
dnes v noci zahynout.
Jsme naposledy spolu.
Vždyt´ jsme byli teprve na začátku...
Zpívá Bill a já pěstí bouchnu do okenního rámu.
"Tak co mám sakra teď dělat?"křičím nahlas a dívám se nahoru...jako bych snad čekala, že se mi odtamtud ozve nějaká odpověď...
Jestli je tento den poslední,
Prosím, ještě mi to neříkej,
Jestli je to pro nás konec,
Neříkej to, ještě ne!
Zhluboka se nadechnu a přemýšlím...nemám moc času. Musím honem rychle něco vymyslet... Nemůžu opustit tátu. To prostě nejde. Nedokážu bejt šťastná s Billem, když budu vědět, že jsem od táty utekla...nebudu vědět, co mu je a jak se má...
Je to už jeden den potom,
co se už všechny hodiny zastavily,
Co konci na obzoru
A všechny sny šly spát,
Jsme naposledy spolu,
Vždyt´ jsme byli teprve na začátku
Tátu nepřemluvím...to je jasný. Nevím proč, ale Billa prostě nemá rád. Budu toho šíleně moc litovat, ale odjedu s tátou... Billa hrozně moc miluju, ale... Musí mě pochopit. Prostě musí!
Jestli je tento den poslední,
Prosím, ještě mi to neříkej,
Jestli je to pro nás konec,
Neříkej to, ještě ne!
To je poslední den, to je poslední den,
Je to poslední déšt´ s tebou nahoře na střeše
Je to poslední požehnání a naše poslední noc
Začíná náš konec
To je jedno jsme ještě spolu
Jestli je tento den poslední,
Prosím, ještě mi to neříkej,
Jestli je to pro nás konec
A když ty zůstaneš potom já zemřu,
je to poslední den
Bill dozpívá svojí nádhernou písničku a já mně po tváři steče slza. Celej rok jsem si přála, abych se k němu vrátila a teď, když jsem o5 s ním, tak zase prchám...Sice nedobrovolně, ale nemůžu tátu opustit...to nemůžu. Zažil toho hodně...ztratil manželku a vím, že mamka by si nepřála, aby ztratil ještě mě...
Okamžitě se od Billa odlepím, i když je nad slunce jasné, že nás táta viděl, jak se líbáme...
"Řekl jsem snad jasně, aby jsi se k mé dceři nepřibližoval!!"křičí rozzuřeně táta na Billa a nejpíš ho chce roztrhnout vejpůl. Bill se bojovně postaví a já si stoupnu mezi ty dva...
"Mám...Jessiku...RÁD!!"křikne pro změnu Bill na tátu a já mám co dělat, abych je u sebe oddržela.
Než stačí táta Billovi něco odštěknout, vkročí do pokoje s úsměvem na rtech Tom. Jenom ale uvidí mě...v zoufalé situaci, jak se snažím ty dva "gladiátory" od sebe oddělit, úsměv mu zmizí...
"Yeah...sr, že ruším, ale musíme jít natáčet."vypadne z Toma a já se na něj jenom vděčně usměju.
Bill se na mě podívá s pohledem, který chápu. Jenom slabě přikývnu a Bill odejde za Tomem.
"Dal jsem ti na výběr...vybrala sis. Zítra se dotáčí klip a pozítří odjíždíme."vypadne z táty a odejde taky..
Já se jenom bezmocně posadím na sedačku a dám si hlavu do dlaní...Nemůžu přece odjet od Billa...Teď, když jsem ho znovu získala pro sebe...A zase nemůžu utéci od táty... po smrti mámy nikoho jiného kromě mě nemá...nevím, jak by to snášel a i přes všechno tohle, co mi poslední dobou dělá, mám ho moc ráda...
Postavím se a zadívám se na z okna...je odtud krásný výhled na střechu, kde kluci natáčejí svůj klip.
Bill zpívá a slova mu jdou od srdce... Otevřu okno a zaposlouchám se do jeho krásných slov...
Ted´ jsme zase tady, s tebou nahoře na střeše.
Celý svět tady dole může
dnes v noci zahynout.
Jsme naposledy spolu.
Vždyt´ jsme byli teprve na začátku...
Zpívá Bill a já pěstí bouchnu do okenního rámu.
"Tak co mám sakra teď dělat?"křičím nahlas a dívám se nahoru...jako bych snad čekala, že se mi odtamtud ozve nějaká odpověď...
Jestli je tento den poslední,
Prosím, ještě mi to neříkej,
Jestli je to pro nás konec,
Neříkej to, ještě ne!
Zhluboka se nadechnu a přemýšlím...nemám moc času. Musím honem rychle něco vymyslet... Nemůžu opustit tátu. To prostě nejde. Nedokážu bejt šťastná s Billem, když budu vědět, že jsem od táty utekla...nebudu vědět, co mu je a jak se má...
Je to už jeden den potom,
co se už všechny hodiny zastavily,
Co konci na obzoru
A všechny sny šly spát,
Jsme naposledy spolu,
Vždyt´ jsme byli teprve na začátku
Tátu nepřemluvím...to je jasný. Nevím proč, ale Billa prostě nemá rád. Budu toho šíleně moc litovat, ale odjedu s tátou... Billa hrozně moc miluju, ale... Musí mě pochopit. Prostě musí!
Jestli je tento den poslední,
Prosím, ještě mi to neříkej,
Jestli je to pro nás konec,
Neříkej to, ještě ne!
To je poslední den, to je poslední den,
Je to poslední déšt´ s tebou nahoře na střeše
Je to poslední požehnání a naše poslední noc
Začíná náš konec
To je jedno jsme ještě spolu
Jestli je tento den poslední,
Prosím, ještě mi to neříkej,
Jestli je to pro nás konec
A když ty zůstaneš potom já zemřu,
je to poslední den
Bill dozpívá svojí nádhernou písničku a já mně po tváři steče slza. Celej rok jsem si přála, abych se k němu vrátila a teď, když jsem o5 s ním, tak zase prchám...Sice nedobrovolně, ale nemůžu tátu opustit...to nemůžu. Zažil toho hodně...ztratil manželku a vím, že mamka by si nepřála, aby ztratil ještě mě...
Nicolca
Uáááá, plosh to končí smutněěěě.. :'''''''''''''''''''''''''''''''''o(