close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Beichte 2-2.

7. listopadu 2006 v 15:38 | leny |  FF - Beichte 2
"Kdyby co, tati?"nechápu ho.
"Kdybych si tam našel velice výhodnou práci?"
Tak tohle je moc...já a stěhovat se do Německa??
"Ja-jakou prá-práci?" koktám.
"Manažér jedný Německý skupiny...víc toho nevím. Ale musím se rozhodnout do dneška do večera a proto ti to říkám už teď. Asi to vezmu. Nebude ti to vadit, zlatíčko, že ne?"zeptá se mě a koukne na mě tím svým pohledem, kterej znamená - odporuj a seš mrtvá :-)
"Ne...vůbec."odpovím nakonec a odejdu k sobě do pokoje.
Asi si říkáte a co mamka?? Já mamku nemám... zemřela mi při porodu...vlastně jsem jí nikdy neviděla, jenom na fotkách. Občas mi mamka v rodině chybí, ale taťka se jí snaží vynahrazovat a jde mu to docela sqěle.
Sednu si k počítači a v rychlosti napíšu Kláře přes ICQ, že se budu stěhovat do Německa.
Jelikož je i ona online, okamžitě mi příjde odpověď.

Cože??Do Německa? A co já, Jess???

Nezapomeň, že tam na dva roky jedeš fotit, takže se tam možná někde potkáme, Klári... A dva roky jsou přece dlouhá doba...nikdy nevíš, co se může stát!

Hmm...hele, já už musím...promluvíme si o tom někdy jindy, ok?

A než stačím odpověď, že odpojená. I když bych si za to nejraději nafackovala, vlezu na nějakej blog o TokioHotel. Čtu o tom, že právě dotáčejí new klip na písničku Der letzte tag a budou mít nového manažéra, o kterém ještě nikdo nic neví.
"Hmm..."zabručím a počítač vypnu.
Někdo zaklepe na dveře a je mi jasný, že je to táta.
"Pojď dál, tati..."křiknu na něj a mám pravdu. Taťka přilítne do pokoje jako smyslů zbavenej.
"Tak a je to vyřízený. Zítra ráno odlétáme do Německa, takže bal!" vychrlí na mě tuhle novinku.
"Už zejtra??"
"Jo..."
"A už aspoň víš, které skupině děláš manažéra?"
"Ne, ale zjistí se to zítra, až se s jedním členem té skupiny setkáme na letišti...Bude tam na nás totiž čekat." vysvětlí a odejde.
"Fajn!"křiknu a kopnu nohou do nočního stolku...

***
"Jessiko....vztávej. Jsme tady!"budí mě táta. Protáhnu se a posadím. Páni...prospala jsem skoro celej let.
"To už jsme v Německu?"ujistím se radši.
Táta přikývne a zamává někomu z okýnka. Ohlídnu se tam, ale nikdo tam není.
"Komu jsi to mával?"zeptám se ho.
"Byl tam ten klučina, kterej má dneska na nás čekat."
Tak to by mě teda zajímalo, co je to za skupinu...
Vezmeme si svoje zavazadla a vydáme se z letadla ven. Slunce mi praží do obličeje, proto si nasadím sluneční brýle a rozpustím si vlasy, aby si s němi mohl vítr trošku pohrát.
"Tak kde je?"zeptám se táty a ten ukáže beze slova před sebe.
Já se málem zadávím žvejkačkou, kterou mám v puse...to snad není možný...vždyť to je...

(Nicolca)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Verč@ Verč@ | 17. května 2008 v 19:29 | Reagovat

bill

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama