"Odtud tě znám! Ty jsi byl ten poslední člověk,kterého jsem viděla,než mě odvezli do nemocnice! To tebe jsem měla celý rok v hlavě!...." vzpomínám si na nejhorší den v životě!
To už mě ale Gustav bere do náruče! Je opravdu silný,asi jako Dan. V pohodě mě vyzvedl z vozíku a pokládá mě na stůl!
Když mě položí,má pode mnou ještě ruce! Pokládá mě jako panenku z porcelánu(tý panenky se nikdy nebavím)! Jsme u sebe tak blízko! Naše rty se takřka dotýkají! A Gusta tomu ještě pomůže! Pomalu se ke mně skloní ještě blíž a.. a krásně mě začne líbat! Je to moje první pusa! Zdá se to absurdní,ale kvůli tanečáku jsem na kluky neměla čas a od 15ti jsem byla v nemocnici!
Je to krásný pocit! Gustav si jemně hraje s mím jazykem a rty! Je to fakt úžasný!
Najednou slyšíme kroky! Prudce cuknu hlavou po směru zvuku a Gustav se pomalu narovná!
"Nerad ruším,ale nějak se ven dostat musím!" říká naštvaně Bill! "Nashledanou!" a chce odejít!
"Bille stůj!" přikážu mu! "Můžeš mi říct,co jsem ti udělala,že na mě musíš být takový?"
"Ah,cos mi udělala? To snad nemyslíš vážně? Ty nevidíštyty nechápeš.ty!"
"Né,máš pravdu,nashledanou,tohle se nedá poslouchat! Víš Bill, já jsem nevěděla, že to,jak mi lezeš do prdele znamená, že mě máš rád!" oplatím mu stejnou mincí! Pevně chytnu Gustu za ruku(má jí položenou hned vedle mé!)!
Bill zvedne hlavu a pyšně odchází! Nechápu, jak někdo může být takový jenom kvůli tomu,že ho nemiluju! To se nedá ovlivnit a ničit život mi tím nemusí!
"Tak už jsem tady! Ale tu mast jsem nenašla! Chtěla jsem něco na uvolnění šlach a natáhly bychom je,ale musím si nakoupit vybavení! Stalo se tady něco?" říká Sim,která právě přišla!
"Bill je sobec!" odpovím šeptem a hrnou se mi slzy do očí! Nakloním hlavu na stranu a snažím se nebrečet. "Gustí,prosím,odvezeš mě domů?"
"Klidně i odnesu na rukou!" usmívá se Gusta a chce mi zase dát pusu!
"Prosím!" řeknu lítostně a otočím se!
"Tak ahoj a stav se tak za 14 dní,ano? Víš,ono chvíli trvá,než ta mast přijde,je to jen pro sportovce,ale nějak to uhraju! Mám pro tebe zase poslat Toma? " ptá se ještě Sim!
"Já přijdu s Danielem!" odpovím a už mě Gustav veze domů!
"Kdo je Daniel,jestli to můžu vědět!" ptá se smutně Gustav!
"Kdo myslíš? Ty si myslíš,že bych byla taková svině,abych podvedla svýho přítele? Kdyby jím teda Dan byl! To se pleteš! Dan je můj brácha! Ahoj zítra!" a odjíždím pryč!
Když přijedu do obýváku, tečou mi z očí slzy jako z Niagarských vodopádů! Chci se někomu svěřit,někomu se vyplakat na rameni! Nika ještě není doma,šla k doktorovi a Dan je je poněkud zaneprázdněn! Leží na sedačce s Kler(asi) a zuřivě se líbají. Ani si nevšimli, že jsem tady a to mám dosti hlučný vozík!
"Mládeži,nechci rušit,aleprosím Dane,můžeš mě odnést do pokoje? Fakt strašně nerada ruším,moc mě to mrzí,ale!"
Dan i Kler sebou dosti cuknou a prudce se od sebe odlepí! "To je v pořádku,Kikí,já ti pomůžu! Tohle je Kler,Kler-Týnka,moje dvojčátko!" A dá mi pusu na čelo!
"Těší mě!"- "I mě!" odpovím mile Kler! Je to sympatická a milá holka! Bráška má štěstí,a já jím to ze srdce přeju!
Dan mě vezme do náruče a nese ke mně do pokoje! Vše se tady kvůli mně rekonstruuje, takže s vozíkem se nemám šanci hnout! Ale pak to bude jiné! Budu mít pokojíček dole v přízemí a bráška nahoře! Budeme sice od sebe,ale my už to nějak vydržíme! Dan asi potřebuje soukromí a já ostatně taky! Vždyť jsem holka!
Ležím na posteli a koukám do stopu! Mám zapnuté rádio, ale stejně se strašně nudím!
Najednou někdo klepe! "Dále!" řeknu a čekám,kdo vejde!
"Ahoj! Chci ti jen říct, že tě mám rád abys mi prominula toho Dana! Byla hloupost se na to ptát! Promiň!" omlouvá se mi mezi dveřmi úplně promočený Gustav! Ani jsem si nevšimla,že je noc a že prší!
Jen se zamračím. Nevzpomínám si,že bych byla na gustu naštvaná! Pak si uvědomím co říká! "Gustí,ty si myslíš,že jsem na tebe naštvaná? To né,promiň to jsem nechtěla! Půjdeš dál?"
"Ale prý se tady nemám dlouho zdržovat!"-"A to říkal kdo?"-"No Daniel,teda jestli je to ten kluk,jak se muchluje s Kler na sedačce v obýváku!"-"Jo,je! Pf,on tady může mít holku a já kluka ne? Odkud znáš Kler?"- "Je to moje spolužačka! A ty mě bereš jako svýho kluka?"-"aha!no a nemůžu?"-úsměv-" A budeš mezi těmi futry stát ještě dlouho?" a začneme se tlemit!
Pomalu vejde,zavře dveře a posadí se k mé posteli!
"Venku prší!" říká Gustav a kouká se z okna!
"Vidím,jsi celý mokrý,ale snad se nebudeme bavit o počasí!" a zase se směju! Gustav má rudý obličej a tváří se rozpačitě: "No,jen jsem nechtěl mlčet!"
"Já to chápu,to kluci dělávají!" a zase výtlem! "Kolik ti je?"
"17,narozky mám 8.9.! a ty?" zeptá se mě Gustav a sedí ne zemi u postele!
"21.10.1889,teď je mi 16!" -----zase ticho-------
"kolik jsi měla kluků?" zeptá se z ničeho nic Gusta.
"Proč to chceš vědět? Záleží na tom? Ale jestli tobě ano,tak zatím žádného!" vypadne ze mě! Nemám takovéhle otázky ráda! Nikdy jsem na ně při rozhovorech neodpovídala,je to moje soukromí!
"Promiň!" - "V pořádku! A když už jsme u toho,kolik ty?"
Gustav se taky zarazí: "myslíš s kolika jsem spal,nebo se líbal?"- "Tak třeba s kolika jsi spal!"-mluvíme jako přejetí kombajnem(jakoby znuděně a jen tak mimo)-"hm..se 3 holkami!" řekne Gustav a začne se červenat!
"A myslíš,že to,že to vím,mi nějak pomohlo?" zeptám se a otočím na něj hlavu(doteď jsem koukala do stropu)!
Gusta se otočil a kouká se mi do očí: "Ty jsi úžasná holka! Musela sis toho asi hodně vytrpět,ale pořád jsi úžasně veselá!" a dá mi letmou pusu!
"Myslíš,že bys mi mohl pomoct se zase naučit hýbat?" usměju se Gustu a čekám,jak zareaguje?
"S radostí,Panenko!"-"Jak víš o panence?"zeptám se podezřívavě!-"vypadáš jako panenka,tak mě to napadlo? Nesmím ti tak říkat?" zděsil se gusta!- "Můžeš,ale já jen,že mi tak říká jen ten,kdo mě má rád! Děkuju!" a políbím ho!
Tak jo! Sedíme na zemi,já mám nohy podepřené pod bradou a jsem opřená o Gustu! Připadám si jako v nějakým zamilovaným filmu! Gustav mě drží kolem pasu a hlavu má na mém rameni!
"Kiki zkus zvednou ruce! Ty to dokážeš,já ti věřím! Prosím! Dej si ruce do klína! To zvládneš!" povzbuzuje mě a hypnotizuje mi ruce!
"Já to nezvládnu,tohle.!" Skoro začínám samým soustředěním brečet!
"Neplakej,a věř si! To dokážeš! Kvůli mně a hlavně kvůli sobě! Jestli to dokážeš,dám ti pusu!"
"A jako jinak nedostanu,jo? No teda!" říkám naoko uraženě,ale snažím se o to víc!
První den nic moc! Snažila jsem se,fakt moc,ale nešlo to! Gusta ke mně chodí každý den a pomáhá mi! Je mi podporou jak psychickou,tak fyzickou! Ta psychická podpora není tak moc potřebná,ale Bill se ke mně chová jako bych byla ten nejhorší člověk světa!
Den ode dne se lepším!
-----------------------------------------------PO 14ti DNECH-----------------------------------------
"Kristýnko. To je naprosto úžasný. Ty.tyty hýbeš rukama!.Kiki? Tě miluju!" říká mi Gustav! Pomalu se na něj točím: "Já tebe taky,Gustí!" a začneme se líbat! Je tak úžasné,když ho můžu chytit kolem krku,hladit ve vlasech a prostě hýbat rukama!
"Kiki,už bys měla jít s-p-á-t!" vešel do mého pokoje bráška! Kouká se na mě a Gustava,jak spolu sedíme na zemi a líbáme se!
"co tady proboha děláte?" ptá se vykuleně!
"Daníku,ty můžeš mít Kler a já nesmím mít Gustu? To je nefér!" a pomalu mu pohrozím prstem(schválně,jestli mu dojde,že hýbu rukama)!
"Kiki,tyty hýbeš rukama! Jak to? Co?" a kleká si ke mně aby mě obejmul!
"Panenko! Ty! Já si jí na chvíli půjčím,jo? Hned ti jí přinesu,slibuju!" říká ještě Gustavovi a už mě nese do obýváku!
"Kler,ahoj,ty jsi ještě tady? A mě bys posílal spát,viď brácha!" pokárám ho!
"Zapomeň na to,ať je s tebou klidně 24hodin denně,když ti bude takhle pomáhat! Kde je kruci Nika!" křičí nadšením bráška!
"Z čeho tak jančí?" ptá se klidně Kler a kroutí hlavou!
"Asi z toho,že hýbu rukama,koukej!" a zamávám jí!
"Cože,ty tyno to je suprový,to musíme okamžitě říct Nice!" začíná bláznit i Kler!
"Gustooooooo,pomoooooooc! Všichni se zbláznili! Prosím!" křičím směrem do pokojíčku!
"Už jdu!" ozve se Gusta a pomalu, doslova šnečí chůzí jde ke mně! Úsměv od ucha k uchu,prostě k sežrání!
"No tak,Gusto,oni mě roztrhají!" křičím a řehtám se na plný kolo!
"Niko,Niko,Týnka hýbe rukama! Niko,kde jsi?" křičí Dan a nese mě k Nice do kanceláře! Pomalu otevře dveře a vejdeme!
Nikola sedí u počítače, hlavu složenou ve dlaních a pláče!
"Niki! Stalo se něco? Mám novinku,Kika hýbe rukama!" říká Dan a kouká se na plačící sestru!
To už mě ale Gustav bere do náruče! Je opravdu silný,asi jako Dan. V pohodě mě vyzvedl z vozíku a pokládá mě na stůl!
Když mě položí,má pode mnou ještě ruce! Pokládá mě jako panenku z porcelánu(tý panenky se nikdy nebavím)! Jsme u sebe tak blízko! Naše rty se takřka dotýkají! A Gusta tomu ještě pomůže! Pomalu se ke mně skloní ještě blíž a.. a krásně mě začne líbat! Je to moje první pusa! Zdá se to absurdní,ale kvůli tanečáku jsem na kluky neměla čas a od 15ti jsem byla v nemocnici!
Je to krásný pocit! Gustav si jemně hraje s mím jazykem a rty! Je to fakt úžasný!
Najednou slyšíme kroky! Prudce cuknu hlavou po směru zvuku a Gustav se pomalu narovná!
"Nerad ruším,ale nějak se ven dostat musím!" říká naštvaně Bill! "Nashledanou!" a chce odejít!
"Bille stůj!" přikážu mu! "Můžeš mi říct,co jsem ti udělala,že na mě musíš být takový?"
"Ah,cos mi udělala? To snad nemyslíš vážně? Ty nevidíštyty nechápeš.ty!"
"Né,máš pravdu,nashledanou,tohle se nedá poslouchat! Víš Bill, já jsem nevěděla, že to,jak mi lezeš do prdele znamená, že mě máš rád!" oplatím mu stejnou mincí! Pevně chytnu Gustu za ruku(má jí položenou hned vedle mé!)!
Bill zvedne hlavu a pyšně odchází! Nechápu, jak někdo může být takový jenom kvůli tomu,že ho nemiluju! To se nedá ovlivnit a ničit život mi tím nemusí!
"Tak už jsem tady! Ale tu mast jsem nenašla! Chtěla jsem něco na uvolnění šlach a natáhly bychom je,ale musím si nakoupit vybavení! Stalo se tady něco?" říká Sim,která právě přišla!
"Bill je sobec!" odpovím šeptem a hrnou se mi slzy do očí! Nakloním hlavu na stranu a snažím se nebrečet. "Gustí,prosím,odvezeš mě domů?"
"Klidně i odnesu na rukou!" usmívá se Gusta a chce mi zase dát pusu!
"Prosím!" řeknu lítostně a otočím se!
"Tak ahoj a stav se tak za 14 dní,ano? Víš,ono chvíli trvá,než ta mast přijde,je to jen pro sportovce,ale nějak to uhraju! Mám pro tebe zase poslat Toma? " ptá se ještě Sim!
"Já přijdu s Danielem!" odpovím a už mě Gustav veze domů!
"Kdo je Daniel,jestli to můžu vědět!" ptá se smutně Gustav!
"Kdo myslíš? Ty si myslíš,že bych byla taková svině,abych podvedla svýho přítele? Kdyby jím teda Dan byl! To se pleteš! Dan je můj brácha! Ahoj zítra!" a odjíždím pryč!
Když přijedu do obýváku, tečou mi z očí slzy jako z Niagarských vodopádů! Chci se někomu svěřit,někomu se vyplakat na rameni! Nika ještě není doma,šla k doktorovi a Dan je je poněkud zaneprázdněn! Leží na sedačce s Kler(asi) a zuřivě se líbají. Ani si nevšimli, že jsem tady a to mám dosti hlučný vozík!
"Mládeži,nechci rušit,aleprosím Dane,můžeš mě odnést do pokoje? Fakt strašně nerada ruším,moc mě to mrzí,ale!"
Dan i Kler sebou dosti cuknou a prudce se od sebe odlepí! "To je v pořádku,Kikí,já ti pomůžu! Tohle je Kler,Kler-Týnka,moje dvojčátko!" A dá mi pusu na čelo!
"Těší mě!"- "I mě!" odpovím mile Kler! Je to sympatická a milá holka! Bráška má štěstí,a já jím to ze srdce přeju!
Dan mě vezme do náruče a nese ke mně do pokoje! Vše se tady kvůli mně rekonstruuje, takže s vozíkem se nemám šanci hnout! Ale pak to bude jiné! Budu mít pokojíček dole v přízemí a bráška nahoře! Budeme sice od sebe,ale my už to nějak vydržíme! Dan asi potřebuje soukromí a já ostatně taky! Vždyť jsem holka!
Ležím na posteli a koukám do stopu! Mám zapnuté rádio, ale stejně se strašně nudím!
Najednou někdo klepe! "Dále!" řeknu a čekám,kdo vejde!
"Ahoj! Chci ti jen říct, že tě mám rád abys mi prominula toho Dana! Byla hloupost se na to ptát! Promiň!" omlouvá se mi mezi dveřmi úplně promočený Gustav! Ani jsem si nevšimla,že je noc a že prší!
Jen se zamračím. Nevzpomínám si,že bych byla na gustu naštvaná! Pak si uvědomím co říká! "Gustí,ty si myslíš,že jsem na tebe naštvaná? To né,promiň to jsem nechtěla! Půjdeš dál?"
"Ale prý se tady nemám dlouho zdržovat!"-"A to říkal kdo?"-"No Daniel,teda jestli je to ten kluk,jak se muchluje s Kler na sedačce v obýváku!"-"Jo,je! Pf,on tady může mít holku a já kluka ne? Odkud znáš Kler?"- "Je to moje spolužačka! A ty mě bereš jako svýho kluka?"-"aha!no a nemůžu?"-úsměv-" A budeš mezi těmi futry stát ještě dlouho?" a začneme se tlemit!
Pomalu vejde,zavře dveře a posadí se k mé posteli!
"Venku prší!" říká Gustav a kouká se z okna!
"Vidím,jsi celý mokrý,ale snad se nebudeme bavit o počasí!" a zase se směju! Gustav má rudý obličej a tváří se rozpačitě: "No,jen jsem nechtěl mlčet!"
"Já to chápu,to kluci dělávají!" a zase výtlem! "Kolik ti je?"
"17,narozky mám 8.9.! a ty?" zeptá se mě Gustav a sedí ne zemi u postele!
"21.10.1889,teď je mi 16!" -----zase ticho-------
"kolik jsi měla kluků?" zeptá se z ničeho nic Gusta.
"Proč to chceš vědět? Záleží na tom? Ale jestli tobě ano,tak zatím žádného!" vypadne ze mě! Nemám takovéhle otázky ráda! Nikdy jsem na ně při rozhovorech neodpovídala,je to moje soukromí!
"Promiň!" - "V pořádku! A když už jsme u toho,kolik ty?"
Gustav se taky zarazí: "myslíš s kolika jsem spal,nebo se líbal?"- "Tak třeba s kolika jsi spal!"-mluvíme jako přejetí kombajnem(jakoby znuděně a jen tak mimo)-"hm..se 3 holkami!" řekne Gustav a začne se červenat!
"A myslíš,že to,že to vím,mi nějak pomohlo?" zeptám se a otočím na něj hlavu(doteď jsem koukala do stropu)!
Gusta se otočil a kouká se mi do očí: "Ty jsi úžasná holka! Musela sis toho asi hodně vytrpět,ale pořád jsi úžasně veselá!" a dá mi letmou pusu!
"Myslíš,že bys mi mohl pomoct se zase naučit hýbat?" usměju se Gustu a čekám,jak zareaguje?
"S radostí,Panenko!"-"Jak víš o panence?"zeptám se podezřívavě!-"vypadáš jako panenka,tak mě to napadlo? Nesmím ti tak říkat?" zděsil se gusta!- "Můžeš,ale já jen,že mi tak říká jen ten,kdo mě má rád! Děkuju!" a políbím ho!
Tak jo! Sedíme na zemi,já mám nohy podepřené pod bradou a jsem opřená o Gustu! Připadám si jako v nějakým zamilovaným filmu! Gustav mě drží kolem pasu a hlavu má na mém rameni!
"Kiki zkus zvednou ruce! Ty to dokážeš,já ti věřím! Prosím! Dej si ruce do klína! To zvládneš!" povzbuzuje mě a hypnotizuje mi ruce!
"Já to nezvládnu,tohle.!" Skoro začínám samým soustředěním brečet!
"Neplakej,a věř si! To dokážeš! Kvůli mně a hlavně kvůli sobě! Jestli to dokážeš,dám ti pusu!"
"A jako jinak nedostanu,jo? No teda!" říkám naoko uraženě,ale snažím se o to víc!
První den nic moc! Snažila jsem se,fakt moc,ale nešlo to! Gusta ke mně chodí každý den a pomáhá mi! Je mi podporou jak psychickou,tak fyzickou! Ta psychická podpora není tak moc potřebná,ale Bill se ke mně chová jako bych byla ten nejhorší člověk světa!
Den ode dne se lepším!
-----------------------------------------------PO 14ti DNECH-----------------------------------------
"Kristýnko. To je naprosto úžasný. Ty.tyty hýbeš rukama!.Kiki? Tě miluju!" říká mi Gustav! Pomalu se na něj točím: "Já tebe taky,Gustí!" a začneme se líbat! Je tak úžasné,když ho můžu chytit kolem krku,hladit ve vlasech a prostě hýbat rukama!
"Kiki,už bys měla jít s-p-á-t!" vešel do mého pokoje bráška! Kouká se na mě a Gustava,jak spolu sedíme na zemi a líbáme se!
"co tady proboha děláte?" ptá se vykuleně!
"Daníku,ty můžeš mít Kler a já nesmím mít Gustu? To je nefér!" a pomalu mu pohrozím prstem(schválně,jestli mu dojde,že hýbu rukama)!
"Kiki,tyty hýbeš rukama! Jak to? Co?" a kleká si ke mně aby mě obejmul!
"Panenko! Ty! Já si jí na chvíli půjčím,jo? Hned ti jí přinesu,slibuju!" říká ještě Gustavovi a už mě nese do obýváku!
"Kler,ahoj,ty jsi ještě tady? A mě bys posílal spát,viď brácha!" pokárám ho!
"Zapomeň na to,ať je s tebou klidně 24hodin denně,když ti bude takhle pomáhat! Kde je kruci Nika!" křičí nadšením bráška!
"Z čeho tak jančí?" ptá se klidně Kler a kroutí hlavou!
"Asi z toho,že hýbu rukama,koukej!" a zamávám jí!
"Cože,ty tyno to je suprový,to musíme okamžitě říct Nice!" začíná bláznit i Kler!
"Gustooooooo,pomoooooooc! Všichni se zbláznili! Prosím!" křičím směrem do pokojíčku!
"Už jdu!" ozve se Gusta a pomalu, doslova šnečí chůzí jde ke mně! Úsměv od ucha k uchu,prostě k sežrání!
"No tak,Gusto,oni mě roztrhají!" křičím a řehtám se na plný kolo!
"Niko,Niko,Týnka hýbe rukama! Niko,kde jsi?" křičí Dan a nese mě k Nice do kanceláře! Pomalu otevře dveře a vejdeme!
Nikola sedí u počítače, hlavu složenou ve dlaních a pláče!
"Niki! Stalo se něco? Mám novinku,Kika hýbe rukama!" říká Dan a kouká se na plačící sestru!
kikína