Nika se narovnala,utřela slzy a ubrečeným hlasem říká: "To je skvělý,panenko! Jsem ráda!" a usmívá se křečovitým úsměvem!
Nenápadně kouknu na její puštěné ICQ: Ron: "Promiň,ale já na to nemám! Je konec!" proboha! Co se stalo? Musím si s Nikou popovídat!
"Daníku,prosím,posaď mě do křesla a nechte nás tu o samotě!" prosím brášku,který mě ještě pořád drží v náručí!
"Jistě!" a už sedím naproti Nice! Jsme sami v místnost!
"Nikolko,co se stalo? Můžeš mi to říct?"-"Kikí!" řekla je sestřička a objala mě! "Kikí,panenko,jájá.jsem v tom!"-"Co? Ty jsi se dostala do státní soutěže o nejlepší účetní?" vypadne ze mě abych nějak Nice zvedla náladu. Jasně že vím,co myslí!
Nika dostala záchvat smíchu: "Panenko,ty máš ale nápady! Ne,to ne(přestává se smát)! Jsem těhotná!"-"já vím,jen jsem ti chtěla zvednout náladu!"-"Děkuju!" a zase mě obejme!
"A proč pláčeš? Je to kvůli Ronaldovi,viď?"- "Jak to víš?"-"ICQ" a ukážu na obrazovku počítače!
"Jo! On to dítě nechce! A já na potrat nepůjdu! Rozešel se se mnou!" říká Nika a zase začíná plakat!
"Grázl,ten ti za to nestojí! Já ti klidně s výchovou toho dítěte pomůžu a" chci něco navrhnout,ale Nika mi skočí do řeči!
"Ale já to sama, bez přítele nezvládnu!"
"Nech mě domluvit! A ty si budeš moc hledat nového přítele! Lepšího než byl Ronald! Milujícího děti a hlavně tebe!" říkám svůj návrh,ale když to vyslovím,přijde mi to absurdní!
"Promiň, Niki, v hlavě mi to znělo líp!"
"Ale to vůbec nevadí! To je dobrý nápad,ale nesmíš zapomenout na sebe! Jsem strašně moc šťastná,že hýbeš rukama,ale teď se z toho nemůžu tolik radovat,nezlob se!"
"Dobrý,já to chápu! Chceš,abych tady ještě byla?" ptám se,protože Ron Nice napsal! Radši si to nečtu!
"Můžeš jít! Máš tady Gustu,tak si ho běž užít!" říká mi Nika a naposled mě obejme! "Jsem ráda,že jsi tu se mnou,jen doufám,že tě rodiče nepřijedou hledat až sem!"
"No tak v to taky doufám,protože já jsem tady šťastná! Tak já zavolám Dana,jo?" říkám, protože se ICQ může zbláznit počtem zpráv!
"V pohodě?" ptá se Gustav,když jsme zase u mě v pokoji a líbáme se!
"Jo,jen jsem si vzpomněla na rodiče,víš?"
"Nevím,řekni mi o tom!" prosí Gustav! Položil si mě na hruď a hladí mě ve vlasech!
"Jsme z ČR,to už jsem ti říkala! S bráškou jsme sem utekli stejně jako Nika,protože rodiče Dana trápili.." vyprávím mu celý svůj příběh! "A Gustí,uvědomuješ si,že se známe 14 dní? Mě to teda přijde jako věčnost!"
"I mě! Nikdy jsem k žádný holce tohle necítil a máš pravdu,po 14 dnech je to zvláštní!"
"To je! Ale asi je to osud! Miluju tě!" a zadívám se Gustavovi do očí!"
"Já tebe taky!" skloní se a políbí mě! "Je pozdě,asi bych měl jít domů!"
"Proč? To tady nechceš zůstat na noc?" ptám se laškovně a zase začnu svého přítele líbat!
"Chci,ale můžu?"-"Že se ptáš!"
----------------------------------------------RÁNO-----------------------------------------------------
S Gustavem jsme se krásně milovali! Byl tak něžný a opatrný! Bylo to moje nádherný poprvé a to Gusta ví!
"Dnes musím na rehabilitaci! Sim bude překvapená,že hýbu rukama!" říkám rodince při snídani! Je to úžasný,protože nás u stolu sedí 5-já s Gustavem,Daniel s Kler a Nikola! Jedna židle je prázdná,ale toho si všímám jen já a Nika!
"Dane,půjdeš s Krist na tu rehabku,viď? Já musím k zubaři! Ale pokusím se ještě na chvíli přijít,jestli to stihnu" říká Gustav mému dvojčátku!
"Počkat,co je dneska za den?" napřímím se jak splašená,protože mám za to,že je neděle! A v neděli se k zubařům nechodí!
"Pondělí, panenko!" říká Nika,která od rána poprvé promluvila!
"A jak to,že nejste ve škole?" hodím podezřívavý pohled po mládeži(Gusta,Dan a Kler)! "Čemu se smějete?" zlobím se když všichni dostali neuvěřitelný záchvat smíchu!
"Princezničko moje,ty asi nejsi moc ranní ptáče viď?" zeptá se Gusta a dá mi pusu na čelo. Jsem z toho total zmatená.
"Prosím,už mě netrapte a řekněte mi,co jsem zase udělala blbě!" prosím smutně! "Kikí,ono je ještě půl sedmí!" nakloní se ke mně rozesmátá Kler!
"Co? To jsem vstávala tak brzo?" divím se sama nad sebou!
"No jo no,Týnka!" dusí se Dan svým rohlíkem!
---------------------------------------------14:20-U KAULITZŮ-----------------------------------------
"Dobrý den, Sim,jak se máte?" ptá se Dan a veze mě do obýváku! Tam zase stojí velký stůl!
"Děkuji vám Dane,dobře! A vy?"- "Taky suprově!" povídají si Dan se Sim a na mě zapomínají!
"A já jsem vzduch?" zakřičím s úsměvem!
"Promiň, jistě nejsi,jak se máš?" napraví to hned paní Kaulitzová!
"Koukej!" a začnu mávat! Pomalu,ale přeci!
"WOW,hýbeš rukama? To je super! Kdo za to může?" raduje se Sim!
"Gustav,má trpělivost a hodně mi pomáhá!"
"To je dobře,ale teď začneme,jo? Dane,dej jí na stůl!" rozkazuje jako generál Sim. "Teď to bude bolet, hodně bolet, ale jestli chceš chodit,musí se ty šlachy natáhnout! Chceš to?"
"Že váháš! A bolí to fakt hodně?" ptám se se strachem v očích! Sim přikývne: "Ta mastička trochu pomůže,ale moc ne!"
"Já to snad přežiju. Hlavně, když budu zase chodit! Dane,dáš mi ruku?" poprosím brášku!
Tem mě pevně chytne za ruku a já mu stisk oplatím!
"Můžem?" ptá se Sim když mi namazala pod kolena tu mast! Přikývnu!
Sim se mi pomalu začne opírat o kolena. Mám hodně zkrácené šachy,takže nohy nenarovnám! A o to se Simona snaží! Přirazit mi kolena na stůl! Měla pravdu,strašně moc to bolí! Slzy mi tečou proudem po tvářích. Nehty zarývám Danovi do ruky! Bolestí zakláním hlavu,tohle se nedá vydržet!
"Kde je Gustav?"ptá se Sim,aby nějak odvedla mojí pozornost!
"U zubaře!"říkám pře zaťaté zuby!
" Měla by ses nějak uvolnit!" doporučuje mi Simona! No jo, to se jí řekne,ale jak?
"A já vím jak!" říká někdo za mojemi zády! Bill! pomalu ke mně jde a postaví se vedle stolu! Sim je opřená o moje kolena a kouká ne Billa,stejně jako Daniel! Bill se pomalu sklání k mím rtům a chce mě políbit! Jsem vyděšená,ale nemám se kam uhnout! Dan mě jen drží za ruka a nic nedělá! Já se nezmůžu na slovo!
Moje a Billovi rty se skoro dotýkají! Bill mi nejprve dá jen letmou pusu,ale když cítí,že se nebráním,začne mě líbat!
Jeho polibky jsou jemné,ale zuřivé! Je to zvláštní! ,Krucinál Kristýno,co to děláš? Ty miluješ Gustava,ne Billa! A přece jsi si slíbila,že nikdy nikoho nepodvedeš! Dost! Stop,já se s Billem nechci líbat!'napomínám se,ale přestat to nejde! Přijde mi,že se líbáme celou věčnost,ale není to déle jak
"Kristýno.?!?" Au! Tohle bylo tak vyčítavé oslovení až mě to bolí u srdce! Odtrhnu se od Billa a kouknu se,kdo na mě mluví!
"Gusto! Tak to není,prosím,neodcházej,prosím! Gustave, já tě přece miluju! Gusto! Prosím! Kurva,Dane,Sim,proč jste toho kreténa nezastavili?" křičím.
"Gustu?" ptá se vyděšeně Dan!
"Né,Billa! Bill mě začal líbat,né Gustav! Ty kreténe, co jsem ti udělala,že mi musíš ustavičně ničit život?!?" řvu na Billa a brečím! "Dane,musíš mě odnést za Gustavem! No co čumíš, dělej brácha!"
"Gusto,prosím počkej,prosím! Gustave,né!" křičím,když mi mizí z dohledu! Utíká domů jako splašený!
===========================GUSTAV=============================
Jak mi tohle mohla udělat? Jak mohla po tom,co mi všechno navykládala? Jak by nikdy nepodvedla svého přítele a jak mě miluje! Já jí věřil,miloval jsem jí! A ona mi to oplácí takhle! Už jí nechci nikdy vidět!
Píp,píp,píp,přišla mi SMSka! Kdo zase otravuje? Kristýna: GUSTAVE,PROSÍM,MŮŽEŠ PŘIJÍT KE MNĚ? MUSÍM TI TO VYSVĚTLIT! PROSÍM! MILUJU TĚ!
Ech,si myslí že za ní hned poběžím? To né! Stál jsem tam dost dlouho(teda myslí,mě to přišlo jako věčnost) na to,abych viděl,že se to Týně líbí! Mohla se od Billa kdykoliv odtrhnout! Ale neudělala to! Je to mrcha!
------------------------------------------------DOMA------------------------------------------------
Konečně jsem doběhl domů!
"Ahoj,Gusto? Jsi doma brzy! Neříkal jsi,že půjdeš ještě za svou přítelkyní?" ptá se mě mamka!
"Mami,teď né,prosím!" a se slzami na krajíčku jdu do svého pokoje! Na stole leží zabalená obálka! Popadnu ji do ruka a chci to roztrhat! Jsou v tom lístky na jeden koncert,kdy měla vystupovat i její taneční skupina! Měl to být dárek.
Nenápadně kouknu na její puštěné ICQ: Ron: "Promiň,ale já na to nemám! Je konec!" proboha! Co se stalo? Musím si s Nikou popovídat!
"Daníku,prosím,posaď mě do křesla a nechte nás tu o samotě!" prosím brášku,který mě ještě pořád drží v náručí!
"Jistě!" a už sedím naproti Nice! Jsme sami v místnost!
"Nikolko,co se stalo? Můžeš mi to říct?"-"Kikí!" řekla je sestřička a objala mě! "Kikí,panenko,jájá.jsem v tom!"-"Co? Ty jsi se dostala do státní soutěže o nejlepší účetní?" vypadne ze mě abych nějak Nice zvedla náladu. Jasně že vím,co myslí!
Nika dostala záchvat smíchu: "Panenko,ty máš ale nápady! Ne,to ne(přestává se smát)! Jsem těhotná!"-"já vím,jen jsem ti chtěla zvednout náladu!"-"Děkuju!" a zase mě obejme!
"A proč pláčeš? Je to kvůli Ronaldovi,viď?"- "Jak to víš?"-"ICQ" a ukážu na obrazovku počítače!
"Jo! On to dítě nechce! A já na potrat nepůjdu! Rozešel se se mnou!" říká Nika a zase začíná plakat!
"Grázl,ten ti za to nestojí! Já ti klidně s výchovou toho dítěte pomůžu a" chci něco navrhnout,ale Nika mi skočí do řeči!
"Ale já to sama, bez přítele nezvládnu!"
"Nech mě domluvit! A ty si budeš moc hledat nového přítele! Lepšího než byl Ronald! Milujícího děti a hlavně tebe!" říkám svůj návrh,ale když to vyslovím,přijde mi to absurdní!
"Promiň, Niki, v hlavě mi to znělo líp!"
"Ale to vůbec nevadí! To je dobrý nápad,ale nesmíš zapomenout na sebe! Jsem strašně moc šťastná,že hýbeš rukama,ale teď se z toho nemůžu tolik radovat,nezlob se!"
"Dobrý,já to chápu! Chceš,abych tady ještě byla?" ptám se,protože Ron Nice napsal! Radši si to nečtu!
"Můžeš jít! Máš tady Gustu,tak si ho běž užít!" říká mi Nika a naposled mě obejme! "Jsem ráda,že jsi tu se mnou,jen doufám,že tě rodiče nepřijedou hledat až sem!"
"No tak v to taky doufám,protože já jsem tady šťastná! Tak já zavolám Dana,jo?" říkám, protože se ICQ může zbláznit počtem zpráv!
"V pohodě?" ptá se Gustav,když jsme zase u mě v pokoji a líbáme se!
"Jo,jen jsem si vzpomněla na rodiče,víš?"
"Nevím,řekni mi o tom!" prosí Gustav! Položil si mě na hruď a hladí mě ve vlasech!
"Jsme z ČR,to už jsem ti říkala! S bráškou jsme sem utekli stejně jako Nika,protože rodiče Dana trápili.." vyprávím mu celý svůj příběh! "A Gustí,uvědomuješ si,že se známe 14 dní? Mě to teda přijde jako věčnost!"
"I mě! Nikdy jsem k žádný holce tohle necítil a máš pravdu,po 14 dnech je to zvláštní!"
"To je! Ale asi je to osud! Miluju tě!" a zadívám se Gustavovi do očí!"
"Já tebe taky!" skloní se a políbí mě! "Je pozdě,asi bych měl jít domů!"
"Proč? To tady nechceš zůstat na noc?" ptám se laškovně a zase začnu svého přítele líbat!
"Chci,ale můžu?"-"Že se ptáš!"
----------------------------------------------RÁNO-----------------------------------------------------
S Gustavem jsme se krásně milovali! Byl tak něžný a opatrný! Bylo to moje nádherný poprvé a to Gusta ví!
"Dnes musím na rehabilitaci! Sim bude překvapená,že hýbu rukama!" říkám rodince při snídani! Je to úžasný,protože nás u stolu sedí 5-já s Gustavem,Daniel s Kler a Nikola! Jedna židle je prázdná,ale toho si všímám jen já a Nika!
"Dane,půjdeš s Krist na tu rehabku,viď? Já musím k zubaři! Ale pokusím se ještě na chvíli přijít,jestli to stihnu" říká Gustav mému dvojčátku!
"Počkat,co je dneska za den?" napřímím se jak splašená,protože mám za to,že je neděle! A v neděli se k zubařům nechodí!
"Pondělí, panenko!" říká Nika,která od rána poprvé promluvila!
"A jak to,že nejste ve škole?" hodím podezřívavý pohled po mládeži(Gusta,Dan a Kler)! "Čemu se smějete?" zlobím se když všichni dostali neuvěřitelný záchvat smíchu!
"Princezničko moje,ty asi nejsi moc ranní ptáče viď?" zeptá se Gusta a dá mi pusu na čelo. Jsem z toho total zmatená.
"Prosím,už mě netrapte a řekněte mi,co jsem zase udělala blbě!" prosím smutně! "Kikí,ono je ještě půl sedmí!" nakloní se ke mně rozesmátá Kler!
"Co? To jsem vstávala tak brzo?" divím se sama nad sebou!
"No jo no,Týnka!" dusí se Dan svým rohlíkem!
---------------------------------------------14:20-U KAULITZŮ-----------------------------------------
"Dobrý den, Sim,jak se máte?" ptá se Dan a veze mě do obýváku! Tam zase stojí velký stůl!
"Děkuji vám Dane,dobře! A vy?"- "Taky suprově!" povídají si Dan se Sim a na mě zapomínají!
"A já jsem vzduch?" zakřičím s úsměvem!
"Promiň, jistě nejsi,jak se máš?" napraví to hned paní Kaulitzová!
"Koukej!" a začnu mávat! Pomalu,ale přeci!
"WOW,hýbeš rukama? To je super! Kdo za to může?" raduje se Sim!
"Gustav,má trpělivost a hodně mi pomáhá!"
"To je dobře,ale teď začneme,jo? Dane,dej jí na stůl!" rozkazuje jako generál Sim. "Teď to bude bolet, hodně bolet, ale jestli chceš chodit,musí se ty šlachy natáhnout! Chceš to?"
"Že váháš! A bolí to fakt hodně?" ptám se se strachem v očích! Sim přikývne: "Ta mastička trochu pomůže,ale moc ne!"
"Já to snad přežiju. Hlavně, když budu zase chodit! Dane,dáš mi ruku?" poprosím brášku!
Tem mě pevně chytne za ruku a já mu stisk oplatím!
"Můžem?" ptá se Sim když mi namazala pod kolena tu mast! Přikývnu!
Sim se mi pomalu začne opírat o kolena. Mám hodně zkrácené šachy,takže nohy nenarovnám! A o to se Simona snaží! Přirazit mi kolena na stůl! Měla pravdu,strašně moc to bolí! Slzy mi tečou proudem po tvářích. Nehty zarývám Danovi do ruky! Bolestí zakláním hlavu,tohle se nedá vydržet!
"Kde je Gustav?"ptá se Sim,aby nějak odvedla mojí pozornost!
"U zubaře!"říkám pře zaťaté zuby!
" Měla by ses nějak uvolnit!" doporučuje mi Simona! No jo, to se jí řekne,ale jak?
"A já vím jak!" říká někdo za mojemi zády! Bill! pomalu ke mně jde a postaví se vedle stolu! Sim je opřená o moje kolena a kouká ne Billa,stejně jako Daniel! Bill se pomalu sklání k mím rtům a chce mě políbit! Jsem vyděšená,ale nemám se kam uhnout! Dan mě jen drží za ruka a nic nedělá! Já se nezmůžu na slovo!
Moje a Billovi rty se skoro dotýkají! Bill mi nejprve dá jen letmou pusu,ale když cítí,že se nebráním,začne mě líbat!
Jeho polibky jsou jemné,ale zuřivé! Je to zvláštní! ,Krucinál Kristýno,co to děláš? Ty miluješ Gustava,ne Billa! A přece jsi si slíbila,že nikdy nikoho nepodvedeš! Dost! Stop,já se s Billem nechci líbat!'napomínám se,ale přestat to nejde! Přijde mi,že se líbáme celou věčnost,ale není to déle jak
"Kristýno.?!?" Au! Tohle bylo tak vyčítavé oslovení až mě to bolí u srdce! Odtrhnu se od Billa a kouknu se,kdo na mě mluví!
"Gusto! Tak to není,prosím,neodcházej,prosím! Gustave, já tě přece miluju! Gusto! Prosím! Kurva,Dane,Sim,proč jste toho kreténa nezastavili?" křičím.
"Gustu?" ptá se vyděšeně Dan!
"Né,Billa! Bill mě začal líbat,né Gustav! Ty kreténe, co jsem ti udělala,že mi musíš ustavičně ničit život?!?" řvu na Billa a brečím! "Dane,musíš mě odnést za Gustavem! No co čumíš, dělej brácha!"
"Gusto,prosím počkej,prosím! Gustave,né!" křičím,když mi mizí z dohledu! Utíká domů jako splašený!
===========================GUSTAV=============================
Jak mi tohle mohla udělat? Jak mohla po tom,co mi všechno navykládala? Jak by nikdy nepodvedla svého přítele a jak mě miluje! Já jí věřil,miloval jsem jí! A ona mi to oplácí takhle! Už jí nechci nikdy vidět!
Píp,píp,píp,přišla mi SMSka! Kdo zase otravuje? Kristýna: GUSTAVE,PROSÍM,MŮŽEŠ PŘIJÍT KE MNĚ? MUSÍM TI TO VYSVĚTLIT! PROSÍM! MILUJU TĚ!
Ech,si myslí že za ní hned poběžím? To né! Stál jsem tam dost dlouho(teda myslí,mě to přišlo jako věčnost) na to,abych viděl,že se to Týně líbí! Mohla se od Billa kdykoliv odtrhnout! Ale neudělala to! Je to mrcha!
------------------------------------------------DOMA------------------------------------------------
Konečně jsem doběhl domů!
"Ahoj,Gusto? Jsi doma brzy! Neříkal jsi,že půjdeš ještě za svou přítelkyní?" ptá se mě mamka!
"Mami,teď né,prosím!" a se slzami na krajíčku jdu do svého pokoje! Na stole leží zabalená obálka! Popadnu ji do ruka a chci to roztrhat! Jsou v tom lístky na jeden koncert,kdy měla vystupovat i její taneční skupina! Měl to být dárek.
kikína
juch! tahle povídka se mi líbí. doufám, že nakonec bude s Gustavem. O dvojčatech jsou skoro všechny FFky, takže by to byla vítaná změna :-).