"Doktore...nějaké změny?"zeptám se doktora a ten jenom nešťastně zakroutí hlavou.
Už je to skoro týden, co měl streja autonehodu a pořád nic...žádné zhoršení, žádné zlepšení.
"Je mi líto, Nicol...pořád je na tom stejně. Jdeš dál?"zeptá se mě a otevře dveře k Paulovi do pokoje.
Přikývnu a výjdu do pokoje.
Strejda leží na posteli, vlastně jako každej den, a vypadá, jako by spal. Je připojen k několika přístrojům, které pípají pořád stejně...
Vezmu si židli a posadím se na ní k jeho posteli.
Chytím ho za ruku.
"Strejdo...prosím tě. Probuď se. Hrozně mi chybíš..."zašeptám a dám mu pusu na čelo.
Nic. Zakroutím smutně hlavou, postavím se a stoupnu si k oknu.
"Proč já?"zašeptám do větru.
"Co jsem komu udělala?" po tváři mi steče slza, ale nevnímám jí.
Napřed rodiče, babička...strejda...ne...Paul to zvládne...můžu za to snad já? Pokaždé, kde se objevím, se stane nějaké neštěstí...proč??
"Nicol...?"ozve se moje jméno a já naskočím. Otočím se a u dveří stojí Bill.
"Můžu...?"zeptá se a já přikývnu. V rychlosti ještě stačím utřít slzu.
Bill ke mě příjde a obejme mě.
"On to zvládne...uvidíš."zašeptá Bill a políbí mě.
"Jo...já vím. Věřím mu."řeknu a usměju se.
"Zajdeme si na kávu? Tom s Marcy na nás čekají.."
"Jo jasně."
Popadnu kabelku a mikinu, chytím se Billa za ruku a už pádíme z nemocnice ven do té nejbližší restaurace.
"Ahojky..."pozdravím Toma a Marcy...
"No nazdárek." dostane se mi odpovědi.
Posadíme se k nim a příjde k nám číšník, tak si objednám kapučíno a Bill RedBull (žádná změna).
"Žádné změny?"zeptá se mě Marcy a já jenom zakroutím hlavou.
"Hele, panstvo...co takhle něco podniknout?"navrhne Tom.
"No...brácha zase promluvil...a co, ty chytrej?"směje se Bill a dostane od Toma šupu do ramene. Hodí po něm vraždící pohled.
"Já nevím...třeba někam vyrazit...diskotéka, bazén..."sype z rukávu jeden nápad za druhým Tom.
"Nevím, jestli je to dobrej nápad..."řekne Bill a koukne na mě. Vlastně všichni se na mě podívají.
"Co se na mě všichni dívate? Já nejsem proti...docela ráda se pobavím."řeknu se smíchem a dostanu od Billa pusu na tvář.
"Takže co??"
"No...ehm...diskotéka?" navrhne Marcy a mi jenom přikývneme.
"Fájn...jde se."křikne Tom i Bill dohromady a my se zasměje...no prostě dvojčata
"Dámy...dáte si ještě pivo?" zeptá se mě a Marcy Bill.
"No...myslím, že bych už neměla..."bráním se se smíchem.
"Takže ještě jedno...jedeme..."strčí Bill do Toma a odejdou.
"Hele, Marcy...nevadí, že chodím s Billem, že ne?"zeptám se jí opatrně.
"Ježíši...ne, vůbec...proč?"
"No...že Rose je tvoje sestra a ..."
"Je to akorát tak namachrovaná slepice..."řekne a obě se zasmějeme.
"A ty a Tom?" zeptám se jí.
"No...asi něco jo, ale nevím...je hodně...přelétavej."odpoví a v tom k nám příjdou nějaký dva neznámí kluci a klidně se k nám posadí.
"Héééj...tady je to obsazený."křiknu na ně.
"No a co, pusinko?"řekne ten jeden černovlasej a začne se tlemit na celý kolo. No jo, vožrala
"Vypadněte odsud!"řekne pro změnu Marcy.
"Nebo co, kotě?"zeptá se jí pro změnu blonďák.
"Marcy...jdeme najít kluky..."řeknu jí a chci se postavit, ale ten černovlasej mě chytí za ruku a zse posadí.
"Nechceš?"řekne a otevře dlaň. Nějakej bílej prášek.
"Tak s tím jdi do hajzlu."řeknu mu s nechutí, ale to jsem asi neměla...
"Jen si dej, puso...hnedka budeš uvolněnější..."řekne a snaží se mi ho nacpat do pusy...
"Jdi do prdele!!"křičím už z plných plic a v tom ode mě odletí...
Postavím se a vidím Billa, kterej nad ním stojí a nenávistně se na něj dívá.
Blonďák vzal radši nohy na ramena a utekl.
"Takže to je tvoje kočička, jo? A nemohl bych si jí na chvilku půjčit?" řekne se smíchem ten pitomec.
"Vypadni odtud..."zašeptá Bill.
"No jo, kámo...klídek. Jsem se jenom zeptal, ne?"zasměje se zase a odejde.
"Jste v pohodě?"zeptají se nás kluci a my s Marcelou jenom přikývneme.
"Díky..."řeknu Billovi a políbím ho.
"No myslím si, že by to dneska stačilo, ne?"řekne Tom a chce odejít, ale v tom začnou hrát Rette Mich.
Bill se jenom uchechtne a Tom zakroutí očima.
"Tohle teď slyším skoro pořád. Copak neznají nic jinýho?"řekne, ale než mu stačí někdo odpovědět, tak ho Marcy chytí za ruku a táhne na parket.
Bill se jenom pohodlně opře a zadívá se na mě.
"Co?"
"Už jsem ti řekl, jak ti to dneska hrozně moc sluší?" zeptá se mě a sexy se na mě usměje.
"No proto. Jsem si myslela, že dneska zapomeneš."řeknu a Bill se zasměje.
"Pojď za mnou..."zašeptá a já se mu posadím na klín a kouknu mu do očí.
"Víš o tom, jak hrozně moc tě miluju?"zašeptám.
"Ne...to já miluju tebe."řekne a začneme se spolu líbat.
"Počkej...zvoní mi mobil..."řeknu a odtáhnu se od něj a kouknu na display.
"Kdo to je?"
"Nevím...nějaký neznámí číslo...Musím do ticha."řeknu a Bill přikývne. Vydáme se proto spolu ven na čerstvý vzduch...dozadu za budovu.
"Halo?? Nemocnice? Cože...?Proboha...ano, už tam jedeme."řeknu a vypnu hovor.
"Nicol...co se stalo?"zeptá se mě Bill a já mu jenom vyděšeně kouknu do očí...
Už je to skoro týden, co měl streja autonehodu a pořád nic...žádné zhoršení, žádné zlepšení.
"Je mi líto, Nicol...pořád je na tom stejně. Jdeš dál?"zeptá se mě a otevře dveře k Paulovi do pokoje.
Přikývnu a výjdu do pokoje.
Strejda leží na posteli, vlastně jako každej den, a vypadá, jako by spal. Je připojen k několika přístrojům, které pípají pořád stejně...
Vezmu si židli a posadím se na ní k jeho posteli.
Chytím ho za ruku.
"Strejdo...prosím tě. Probuď se. Hrozně mi chybíš..."zašeptám a dám mu pusu na čelo.
Nic. Zakroutím smutně hlavou, postavím se a stoupnu si k oknu.
"Proč já?"zašeptám do větru.
"Co jsem komu udělala?" po tváři mi steče slza, ale nevnímám jí.
Napřed rodiče, babička...strejda...ne...Paul to zvládne...můžu za to snad já? Pokaždé, kde se objevím, se stane nějaké neštěstí...proč??
"Nicol...?"ozve se moje jméno a já naskočím. Otočím se a u dveří stojí Bill.
"Můžu...?"zeptá se a já přikývnu. V rychlosti ještě stačím utřít slzu.
Bill ke mě příjde a obejme mě.
"On to zvládne...uvidíš."zašeptá Bill a políbí mě.
"Jo...já vím. Věřím mu."řeknu a usměju se.
"Zajdeme si na kávu? Tom s Marcy na nás čekají.."
"Jo jasně."
Popadnu kabelku a mikinu, chytím se Billa za ruku a už pádíme z nemocnice ven do té nejbližší restaurace.
"Ahojky..."pozdravím Toma a Marcy...
"No nazdárek." dostane se mi odpovědi.
Posadíme se k nim a příjde k nám číšník, tak si objednám kapučíno a Bill RedBull (žádná změna).
"Žádné změny?"zeptá se mě Marcy a já jenom zakroutím hlavou.
"Hele, panstvo...co takhle něco podniknout?"navrhne Tom.
"No...brácha zase promluvil...a co, ty chytrej?"směje se Bill a dostane od Toma šupu do ramene. Hodí po něm vraždící pohled.
"Já nevím...třeba někam vyrazit...diskotéka, bazén..."sype z rukávu jeden nápad za druhým Tom.
"Nevím, jestli je to dobrej nápad..."řekne Bill a koukne na mě. Vlastně všichni se na mě podívají.
"Co se na mě všichni dívate? Já nejsem proti...docela ráda se pobavím."řeknu se smíchem a dostanu od Billa pusu na tvář.
"Takže co??"
"No...ehm...diskotéka?" navrhne Marcy a mi jenom přikývneme.
"Fájn...jde se."křikne Tom i Bill dohromady a my se zasměje...no prostě dvojčata
"Dámy...dáte si ještě pivo?" zeptá se mě a Marcy Bill.
"No...myslím, že bych už neměla..."bráním se se smíchem.
"Takže ještě jedno...jedeme..."strčí Bill do Toma a odejdou.
"Hele, Marcy...nevadí, že chodím s Billem, že ne?"zeptám se jí opatrně.
"Ježíši...ne, vůbec...proč?"
"No...že Rose je tvoje sestra a ..."
"Je to akorát tak namachrovaná slepice..."řekne a obě se zasmějeme.
"A ty a Tom?" zeptám se jí.
"No...asi něco jo, ale nevím...je hodně...přelétavej."odpoví a v tom k nám příjdou nějaký dva neznámí kluci a klidně se k nám posadí.
"Héééj...tady je to obsazený."křiknu na ně.
"No a co, pusinko?"řekne ten jeden černovlasej a začne se tlemit na celý kolo. No jo, vožrala
"Vypadněte odsud!"řekne pro změnu Marcy.
"Nebo co, kotě?"zeptá se jí pro změnu blonďák.
"Marcy...jdeme najít kluky..."řeknu jí a chci se postavit, ale ten černovlasej mě chytí za ruku a zse posadí.
"Nechceš?"řekne a otevře dlaň. Nějakej bílej prášek.
"Tak s tím jdi do hajzlu."řeknu mu s nechutí, ale to jsem asi neměla...
"Jen si dej, puso...hnedka budeš uvolněnější..."řekne a snaží se mi ho nacpat do pusy...
"Jdi do prdele!!"křičím už z plných plic a v tom ode mě odletí...
Postavím se a vidím Billa, kterej nad ním stojí a nenávistně se na něj dívá.
Blonďák vzal radši nohy na ramena a utekl.
"Takže to je tvoje kočička, jo? A nemohl bych si jí na chvilku půjčit?" řekne se smíchem ten pitomec.
"Vypadni odtud..."zašeptá Bill.
"No jo, kámo...klídek. Jsem se jenom zeptal, ne?"zasměje se zase a odejde.
"Jste v pohodě?"zeptají se nás kluci a my s Marcelou jenom přikývneme.
"Díky..."řeknu Billovi a políbím ho.
"No myslím si, že by to dneska stačilo, ne?"řekne Tom a chce odejít, ale v tom začnou hrát Rette Mich.
Bill se jenom uchechtne a Tom zakroutí očima.
"Tohle teď slyším skoro pořád. Copak neznají nic jinýho?"řekne, ale než mu stačí někdo odpovědět, tak ho Marcy chytí za ruku a táhne na parket.
Bill se jenom pohodlně opře a zadívá se na mě.
"Co?"
"Už jsem ti řekl, jak ti to dneska hrozně moc sluší?" zeptá se mě a sexy se na mě usměje.
"No proto. Jsem si myslela, že dneska zapomeneš."řeknu a Bill se zasměje.
"Pojď za mnou..."zašeptá a já se mu posadím na klín a kouknu mu do očí.
"Víš o tom, jak hrozně moc tě miluju?"zašeptám.
"Ne...to já miluju tebe."řekne a začneme se spolu líbat.
"Počkej...zvoní mi mobil..."řeknu a odtáhnu se od něj a kouknu na display.
"Kdo to je?"
"Nevím...nějaký neznámí číslo...Musím do ticha."řeknu a Bill přikývne. Vydáme se proto spolu ven na čerstvý vzduch...dozadu za budovu.
"Halo?? Nemocnice? Cože...?Proboha...ano, už tam jedeme."řeknu a vypnu hovor.
"Nicol...co se stalo?"zeptá se mě Bill a já mu jenom vyděšeně kouknu do očí...
(Nicolíta)