Tricia už spala a já ležela na gauči u Audrey doma, ta už mimo jiné taky spala, přemýšlela jsem nad tím co jsem udělala špatně a v hlavě se stále vracela zpátky dál a dál až do doby kdy jsme se poznali, nic jsem nenašla a tak jsem zase jela dopředu až do téhle hrozné chvíle kde se na malém gaučíku u mojí kamarádky krčím a přemýšlím kde jsem sakra udělala tu chybu. Z oka mi ukápne první slza a po ní už následují další a další, pláču ale tiše abych nevzbudila Triciu a to je ještě horší! V krku se mi objevuje ten známý nepříjemný pocit který mám vždycky když se snažím zadržet pláč, začíná mě to bolet, utíkám do kuchyně kde propuknu v pláč v jaký jsem nepropukla ještě nikdy.
Na stole je plno věcí a mezi nimi ty které by mi právě přišly vhod. Audrey před spaním zase bolela hlava a na stole nechala ležet ibalgin………..než jsme šly spát dály jsme si trochu vína a zbytek ležel ve flašce na stole………pomalu jsem se k tomu přibližovala a přemýšlela jestli tu chci Tricii nechat…….mám………asi ano……..vzala jsem do ruky flašku s vínem a krabičku ibalginu, z něj jsem vytáhla jedno pláto a vyloupla pět tabletek. Pak jse běžela za Triciou a políbíla jsem ji na čelo……je tak krásná……snad nebude po mě, blesklo mi hlavou ale to už jsem měla všechny ty křiklavě růžové lentilky i se zbytkem vína v sobě……vytáhla jsem ještě Tricii z postýlky a vzala si ji k sobě na gauč, lehly jsme si a já cítila chlad, pomaleji jsem dýchala a už mi byla opravdu velká zima a v tom jsem si uvědomila že já sakra NECHCI UMŘÍT!!! Běžela jsem za Audrey jenže jed už dávno začal působit a tak jsem jen spadla na její dveře a nedokázala jsem už ani vstát…….volala jsem čím dál slabějším hlasem ale nikdo nepřicházel a v tom jsem si jako před tím uvědomila nejen že nechci umřít ale že na to už je trochu pozdě a tak jsem řekla všem sbohem a zavřela oči které se mi klížily jako kdybych 14 dnů nespala……..
Na stole je plno věcí a mezi nimi ty které by mi právě přišly vhod. Audrey před spaním zase bolela hlava a na stole nechala ležet ibalgin………..než jsme šly spát dály jsme si trochu vína a zbytek ležel ve flašce na stole………pomalu jsem se k tomu přibližovala a přemýšlela jestli tu chci Tricii nechat…….mám………asi ano……..vzala jsem do ruky flašku s vínem a krabičku ibalginu, z něj jsem vytáhla jedno pláto a vyloupla pět tabletek. Pak jse běžela za Triciou a políbíla jsem ji na čelo……je tak krásná……snad nebude po mě, blesklo mi hlavou ale to už jsem měla všechny ty křiklavě růžové lentilky i se zbytkem vína v sobě……vytáhla jsem ještě Tricii z postýlky a vzala si ji k sobě na gauč, lehly jsme si a já cítila chlad, pomaleji jsem dýchala a už mi byla opravdu velká zima a v tom jsem si uvědomila že já sakra NECHCI UMŘÍT!!! Běžela jsem za Audrey jenže jed už dávno začal působit a tak jsem jen spadla na její dveře a nedokázala jsem už ani vstát…….volala jsem čím dál slabějším hlasem ale nikdo nepřicházel a v tom jsem si jako před tím uvědomila nejen že nechci umřít ale že na to už je trochu pozdě a tak jsem řekla všem sbohem a zavřela oči které se mi klížily jako kdybych 14 dnů nespala……..
.
.

lole